Mladí geografové soutěžili i v měření Vyšehradských sadů

Přírodovědecká fakulta UK se po dvouleté covidové pauze dočkala prezenční formy celorepublikového finále Zeměpisné olympiády. Zároveň proběhla soutěž O nejlepší mapu na geografické téma, jejímž tradičním vyhlašovatelem je Česká kartografická společnost. Letos se psal už 24. ročník olympiády, klání se konala od 28. do 29. dubna 2022.  

Na Vyšehradě, nad mapami

První den na mladé geografy čekalo terénní cvičení v historickém areálu pražského Vyšehradu. Jejich úkolem bylo hodnotit zdejší vybavenost, analyzovat dopravu v přilehlých ulicích, vytvářet mapy a vyměřovat pozemky pomocí totálních stanic. Den následující spočíval v plnění písemných a multimediálních testů a v práci s atlasem.

Ptáte se, jak to soutěžícím šlo a který úkol je zaměstnal nejdéle? „V průběhu terénní části dal soutěžícím určitě nejvíce zabrat úkol, při kterém vytvářeli mapu nejbližšího okolí řeky Vltavy z vyhlídkových míst. Náročný byl také úkol, v němž účastníci vyměřovali plochu městské zeleně Vyšehradských sadů, a to s pomocí totální stanice (zeměměřický přístroj pro měření a registraci měřených hodnot vodorovných úhlů, výškových úhlů, vzdáleností a jejich přepočet na pravoúhlé souřadnice – pozn. red.). S tímto přístrojem se totiž většina soutěžících setkala v životě úplně poprvé. Z písemných testů patřily mezi těžší úkoly ty, které byly zadány v anglickém jazyce,“ zhodnotil soutěžní klání garant soutěže Jakub Jelen z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Talentovaní „mapaři“

Na Albertově se rovněž svedl „lítý boj“ O nejlepší mapu na geografické téma. V klání vyhlašovaném Českou kartografickou společností sedmičlenná porota složená z geografů a kartografů vybírala z více než osmi desítek došlých map – všechny k vidění zde, respektive šestnácti, jež se probojovaly až do prezenčního albertovského finále.

Zajímá vás, jak hodnocení porotou probíhalo a co rozhodlo o nejlepších? „Porota hodnotila především originalitu zpracování a nápad zobrazovaného jevu (což je patrno i z ukázek výše – pozn. red.). Někteří soutěžící zpracovávali opravdu zajímavá témata a prokázali schopnost pracovat s geografickými informačními systémy – GIS,“ komentoval soutěž „mapařů“ geograf Jakub Jelen.

Úspěšní řešitelé studenty geografie

Je skvělé, že o Zeměpisnou olympiádu je mezi žáky, talentované v geografii, trvale vysoký zájem. Ostatně každoročně se soutěže od školního po celostátní kolo účastní přibližně 10 000 žáků základních a 4 500 žáků středních škol. Nezřídka se právě z úspěšných řešitelů s vynikajícími výsledky stávají studenti geografie na vysokých školách v Česku i zahraničí. Kupříkladu v akademickém roce 2020/2021 studují na Přírodovědecké fakultě UK v bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském stupni desítky geografů vzešlých právě ze Zeměpisné olympiády. Zajímavostí letošního ročníku je, že po desetileté pauze v kategorii D (pro žáky 1. až 4. ročníků středních škol, 5. až 8. ročníků osmiletých gymnázií a 3. až 6. ročníků šestiletých gymnázií) zvítězila slečna – Milena Šebková z Plzně. 

„Soutěž je určena pro všechny, které ve škole zajímá zeměpis, mají znalosti o přírodě i lidské společnosti a baví je sledovat dění ve světě i kolem sebe. Je úžasné sledovat mladé geografy, s jakým nadšením a precizností se vrhají do řešení každého dílčího úkolu,“ uzavřel 24. ročník Zeměpisné olympiády Jakub Jelen. A už teď se pouští do organizování „pětadvacítky“…  

V jednom z předchozích kol účastníci vyměřovali objem školního rybníčku a plochu střechy ZŠ Jílové u Prahy / Foto: Lucie Urbanová