Geograf musí mít komplexní myšlení, umět od všeho kousek

„Geografie je umění myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností i vytvářet mapy,“ říká Jakub Jelen, středoškolský i vysokoškolský pedagog. A kromě toho také PR koordinátor a především organizační garant Zeměpisné olympiády, tedy soutěže pro žáky základních škol a středoškoláky. Jejím tradičním spoluorganizátorem je rovněž Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, na níž Jelen rovněž působí.

Letošní Zeměpisná olympiáda už zná své vítěze – výsledková listina zde –, nejlepší z nejlepších řešitelů znalostních či multimediálních testů a „čtenářů“ map. Poprvé v historii – letos proběhla olympiáda už po třiadvacáté – se žáci druhých stupňů základních (6. až 9. tříd) a středních škol v Česku utkali kvůli pandemii online. A to jak v českém finále, tak ve všech základních a vyřazovacích kolech. V průběhu letních prázdnin proběhne online i soupeření mezinárodní. 

„Vyhlášením celostátních výsledků ročník zdaleka nekončí, ba naopak. Vítězové se totiž začínají chystat na tři navazující mezinárodní geografické olympiády – Mezinárodní geografickou olympiádu, Mezinárodní olympiádu věd o Zemi a Evropskou geografickou olympiádu,“ prozrazuje pro magazín Forum Jakub Jelen.

Že jde o klání vskutku prestižní, dosvědčuje i skutečnost, že Česko na těchto soutěžích bude reprezentovat šestnáct zástupců vzešlých z celkových pěti tisíc účastníků okresních kol, kteří úspěšně prošli náročným sítem krajských a celostátních kol. „Ti nejlepší řešitelé nejvyšších kol často s vynikajícími výsledky pokračují ve studiu geografie na vysokých školách,“ podotýká Jakub. I to je důvod, proč je z pověření ministerstva školství právě Geografická sekce Přírodovědecké fakulty UK spolu s komisí Zeměpisné olympiády a Českou geografickou společností odborným garantem soutěže (v tomto článku a přiložené galerii níže bylo využito studentských map z doplňkových mapových soutěží v minulých dvou letech - pozn. red.).

Letošní ročník poznamenala pandemická opatření. Co všechno pro vás bylo jinak než v letech předchozích?

Soutěž jsme uskutečnili ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, která nám poskytla svůj informační systém. Všechny otázky se tedy musely přepracovat do online podoby, ze které se pak jednotlivé úkoly daly dobře vyhodnocovat. Příjemně nás překvapilo, kolik se do soutěže zapojilo účastníků. Celkem jich bylo ve školních kolech kolem devatenácti tisíc!

Čím si to vysvětlujete?

Z odezev od jednotlivých vyučujících i dětí samotných víme, že účast na olympiádě braly jako zajímavý bonus k často nepříliš zábavné online výuce. Pojaly ji zkrátka jako zpestření epidemie. Navíc, pokud ve své kategorii středoškoláci uspějí v krajském či celostátním kole, tak mohou zažádat o odpuštění přijímacích zkoušek na školy s geografickým zaměřením. Zatímco vloni covid zrušil navazující mezinárodní akce, letos se všechny uskuteční, což mohlo taky být důvodem pro nárůst zájmu. Online způsob soutěžení umožní mimo jiné vyslat za Česko do mezinárodních bojů více soutěžících, než je obvyklé.

 
Pořadatelé Zeměpisné olympiády věří, že příští rok bude soutěž probíhat jak je zvykem. Tedy už nikoliv jen online (archivní snímek).

Jak je na tom geografie jako obor na žebříčku popularity? Máte jistě přehled, když vedle působení na pražské „přírodovědě“ vyučujete i na střední škole.

Za pár měsíců, v září 2021, budeme na SPŠ zeměměřické jako první v republice otevírat Geografické gymnázium, tedy studijní obor Gymnázium se zaměřením na geografii. Pro školní rok 2021/2022 bude přijato třicet žáků pro denní studium. Věřím, že i tento počin by mohl pomoci k větší popularitě oboru, který se – a to i z pohledu odsud, z PřF UK – zrovna nachází v nepatrném stínu jiných vědních oblastí.

I jednotlivé geografické disciplíny procházejí vlnami zájmu. Před pár lety bylo takříkajíc in téma migrace; u nás na fakultě máme přímo navazující magisterský obor globální migrační studia. Zájemcům o stále více aktuálnější problematiku sucha fakulta nabízí studium hydrologie a hydrogeologie. Univerzálním oborem propojujícím fyzickou i sociální geografii je krajina a společnost.

Co je podle vás příčinou výkyvu zájmů?

Důvodů se nabízí více. Geografie, jak se mi to ve výuce jeví, je pro mnoho žáků značně neuchopitelná. Středoškoláci vlastně jen tuší, co z nich po jejím absolvování bude.

Když prostě studujete medicínu, víte, že z vás bude doktor. Když se rozhodnete pro práva, stanete se právníkem. Ale když vystudujete geografii, tak z vás zpravidla nebude „jen“ geograf – stane se z vás kartograf, hydrolog, referent územního plánování… I proto organizujeme Zeměpisnou olympiádu, jde vlastně o srozumitelné píár. Soutěžící jejím prostřednictvím pochopí, že geografie je umění myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností, vytvářet mapy a tak dále…  (na snímku vpravo žáci řešící úkoly v terénu, rok 2019).

I letos se tak soutěžící celostátního kola ocitli před konkrétním geografickým problémem v místě bydliště – to jsme se totiž zrovna ocitli v době uzavření okresů, nedalo se volně cestovat. A tak řešili například nedostatečnou kapacitu pozemních komunikací, nebezpečí záplav nebo naopak sucho v krajině, kterou dobře znají. Měřili, analyzovali a v online prostředí předkládali daný problém a jeho řešení hodnotící komisi. Soutěžící si vlastně až pak uvědomili, že právě toto je „ta geografie“.

Záleží tedy, jestli tomu dobře rozumím, na profilování během studia, jakým druhem geografa se stane…  

Přesně tak. Geograf zpracovává cokoli, co se nachází v nějakém prostoru a umí z toho vyhodnotit mnoho závěrů. Geograf je geomorfolog, klimatolog i demograf na statistickém úřadu. U nás na Přírodovědecké fakultě UK máme v rámci bakalářského studia vyloženě specifické studijní programy, jako je Aplikovaná geografie, Vědy o Zemi, nebo všeobecnější Geografie a kartografie. Na navazujícím magistru se pak mohou studenti úžeji zaměřit třeba na migraci, geoinformatiku a podobně.

Přede dvěma lety jsem měla možnost vést rozhovor s vaším kolegou – s geografem Radkem Pilečkem. Tehdy byl znám především jako „ten, kdo zpochybnil výsledky voleb“.

Tak vidíte, obor regionální a politická geografie, kterou Radek v rámci magisterského studia absolvoval, je dalším geografickým. Jestli si dobře vybavuji, tak právě ve své diplomové práci upozornil na četné chyby při sčítání volebních hlasů. Jako politický geograf a prostorový analytik si asi nejvíce užívá, když v Česku zrovna probíhají volby. Dovolím si s drobnou nadsázkou tvrdit, že Radek je právě náš produkt (s úsměvem). Jako žák základní školy se zúčastnil Zeměpisné olympiády, pak nastoupil na „přírodovědu“, kde je dnes na doktorském studiu. Stal se asistentem garanta středoškolské kategorie.

Mapa úspěšnosti soutěžících z jednotlivých krajů Česka v celostátních kolech Zeměpisné olympiády od roku 2007 do současnosti (zahrnuty umístění na stupních vítězů ve všech věkových kategoriích). Autor mapy: Radek Pileček

Jak tedy vypadá ideální model studenta, s potenciálem pro úspěšné studium geografie?

Musí umět od všeho kousek. Nestačí, aby byl třeba skvělý matematik. Nezbytným je vztah k přírodě, k životnímu prostředí, taky musí mít – řekněme – komplexní myšlení, díky němuž vnímá všechny možné souvislosti. V rámci Zeměpisné olympiády jsem měl třeba možnost zjistit, že žáci základních škol, kteří postoupí do celostátního kola soutěže, mají velký zájem o problematiku dopravy. Mají rádi vlaky a dokážou nazpaměť vyjmenovat neuvěřitelné množství jízdních řádů. Jsou to třeba teprve šesťáci a vysypou na vás řády celého Česka, nejen nějakou „jejich“ lokální trasu.

Letošní zájem o všechna republiková kola možná naznačila „znovuzrození“ oboru. Na šestnáct vítězů čeká náročné mezinárodní srovnání.   

Nesmírně nás těší, že i přes to, že byl letošní ročník poznamenán epidemickou situací, si soutěžící jeho průběh velice pochvalovali a dokázali, že i v tomto složitém období mají chuť a zápal pro soutěžení.

Než se do mezinárodních geografických bojů vydají, čeká je letní soustředění, kde se na soutěže intenzivně připravují (na snímku vlevo je realizační tým Zeměpisné olympiády). A také se podrobují drilu při zdokonalování v angličtině, jež je společným jazykem pro všechna klání. Musí do hlavy dostat hlavně odbornou terminologii, běžnou angličtinu zvládají současné děti naprosto perfektně.

Jakube, prozraďte, jak se geografie prolíná s vašimi zálibami?

Během odborné praxe v rámci bakalářského studia jsem se rozhodl dělat průvodce v podzemí, ve Štole 1 v Jáchymově. Z původních čtrnácti dnů povinné praxe se to zvrtlo na sedm let práce... Na základě získaných zkušeností jsem pak psal i bakalářku, byla na téma Vliv těžby uranu na životní prostředí na Jáchymovsku. Pravda, během diplomky jsem si odběhl k hydrologii, abych se pro disertačku zase vrátil k montánnímu dědictví jako součásti kultury. 

A do toho všeho máme s kamarády speleology, montanisty a s dalšími dobrovolníky projekt České podzemí.  V rámci něj se snažíme podporovat celospolečenskou diskusi o ochraně, výzkumu a novém využití montánních památek a podzemí obecně. Provozujeme a neustále rozšiřujeme populárně naučný webový portál, jenž zájemcům umožní nahlédnout do tajů podzemního světa, pochopit jeho skryté souvislosti a navštívit místa, která rozhodně stojí za poznání i ochranu.

 
Jakub Jelen (vpravo) s prezidentem České geografické společnosti, docentem Pavlem Chromým, proděkanem PřF UK pro studijní záležitosti.