Bývá to pro zahraniční studenty první kontakt s dotyčnou školou. Když adepti univerzitního studia zvídavě „browsí“ a hledají možnosti ke studiu, takřka zákonitě se dostanou na fakultní weby. Hledají tam informace o studijních programech, učitelích, poplatcích či uplatnitelnosti... A co v Česku nacházejí? Takové téma si vybrala trojice studentů – Alžběta Změlíková, Sára Ráchel Schlehrová a Martin Doležal –, kteří zpracovali na FSV UK studii srovnávající anglické weby šesti českých lékařských fakult a dvou zahraničních.
Trojice studentů FSV UK prozkoumala i anglické weby čtveřice lékařských fakult UK: dvou medicín v Praze a po jedné v Plzni a Hradci Králové.
Do 41stránkové analýzy, kterou vypracovali v rámci předmětu Vysokoškolská vzdělávací politika II, zařadili i čtyři lékařské fakulty Univerzity Karlovy: a to anglické stránky 1. LF UK, 3. LF UK a medicín v Plzni a Hradci Králové. Porovnávali je i s weby lékařských fakult Masarykovy a Palackého univerzity, ze zahraniční pak zvolili Poznaňskou a maďarskou Semmelweisovu univerzitu.
A rychlá zpráva na úvod: celkově je atraktivita anglických webů „průměrná až podprůměrná“, stojí v závěru, přičemž studenti rovněž dávají náměty a doporučení ke zlepšení.
Důležitá vizitka do světa
Proč si studenti vybrali do ročníkové práce právě takové téma? Čím je zaujalo? „Asi každý, kdo někdy uvažoval o studiu na některé ze zahraničních vysokých škol, se setkal se situací, kdy jej stránky škol spíše zmátly, než nasměrovaly. Když se dlouho nemůžete ,proklikat“ k informacím o tom, kde byste potencionálně bydleli, na kolik by vás to vyšlo nebo jaké potřebujete vízum, je pak lákavé se jednoduše přesunout na stránky jiné instituce,“ říká magazínu Forum student politologie a veřejné politiky Martin Doležal, jeden z autorů.
Autorům je jasné, že weby nejsou největší či jediný faktor pro výběr školy, nicméně se často jedná o první kontakt potencionálního zahraničního studenta s institucí. „Z tohoto důvodů nás toto téma oslovilo. Co se týče výběru jednotlivých škol, zvolili jsme instituce na základě toho, že vzájemně soupeří o zahraniční studenty. Pokud by zahraniční student chtěl studovat v ČR, je velká šance že se dostane na stránky právě těchto vysokých škol,“ dodává Doležal.
Studenti vypracovali nejen vlastní výzkumný nástroj a rešerše všech osmi webů, ale přidali i dotazníkové šetření mezi 240 zahraničními studujícími v Česku.
„Celkem 75 procent z nich považuje organizovanou strukturu a relevantní informace za vysoce důležité aspekty kvalitního webu. Právě tyto vlastnosti tuzemské vysoké školy často postrádají. Dále se 72 procent respondentů vyjádřilo k tomu, že za rušivé pokládají velké množství informací akumulovaných na jedné stránce, což se shoduje s výsledky naší analýzy,“ čteme v části nazvané Executive Summary.
Horší i chybějící překlady
Studentský tým, který si vyzkoušel „audit“ webů i s výstupní zprávou a prezentací před dalšími ročníkovými kolegy či přizvanými experty, hodnotil způsoby, jak se fakulty snaží upoutat zájemce. „Díky rešerši vybraných stránek jsme zjistili, že současný stav webů českých lékařských fakult je velmi průměrný až podprůměrný. Stránky v porovnání se zahraničními konkurenty zaostávají především po vizuální stránce, jsou ale také například nevhodně strukturované, což zhoršuje orientaci na stránce. Asi nejvýznamnějším problémem je ale nedostatečný, či v některých případech kompletně chybějící překlad. Skladba vět je často zastaralá, zbytečně složitá, či ovlivněná českou syntaxí,“ uvádí Alžběta Změlíková.
Podle studentů někde chybí celé přeložené bloky, byť se objevují třeba i na homepage, což nelibě nesli i oslovení zahraniční respondenti. „Během naší rešerše jsme se snažili najít v zahraničí nějaký benchmark toho, jak by weby měly vypadat, ale nakonec byl námi nejlépe hodnocen web Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ten potěšil nejen svým vzhledem, ale i koncentrací všech důležitých informací na jednom místě,“ doplňuje za své kolegy Změlíková.
Jedna z výukových částí 1. lékařské fakulty UK v Praze, největší medicínské fakulty Univerzity Karlovy, která láká ke studiu i cizince.
Studie obsahuje i kvantitativní a kvalitativní hodnocení webů jednotlivých fakult, přičemž čtveřice webů Karlovky má dle studentského minitýmu rozhodně potenciál ke zlepšování. Někteří zástupci lékařských fakult UK si dle informací magazínu Forum studii i pročetli, a zvažují úpravy.
Budoucí odborníci na vysokoškolskou politiku však nezůstali jen u vzhledu, obsahu či jazyka (celkem prověřili čtrnáct parametrů jako jasnost, aktuálnost, přesnost, atraktivita, organizace, barevnost, multimediálnost atd.), zajímala je i technická stránka webů či rychlost načítání z různých zeměpisných lokací: z evropského Londýna či amerického San Antonia. „Žádná z českých měřených stránek nevykazuje známky příliš dlouhého načítání,“ kvituje zpráva.
Škola hrou... a přípravou
Zmíněný kurz na FSV UK už je podobným pojetím známý: jiní studenti v minulém semestru například prozkoumali způsob voleb do akademických senátů v Česku anebo způsoby práce českých univerzit se svými absolventy – kluby alumni. Je takový způsob výuky prospěšný?
„Takováto forma práce je velkým a užitečným přínosem, protože člověku pomáhá naučit se fungovat ve skupině – ne vždy se totiž všichni jednohlasně dohodnou a je zapotřebí trénovat i různé sociální dovednosti, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku,“ míní další z autorek Sára Ráchel Schlehrová, studentka sociologie a sociální politiky.
„Ačkoliv většina z nás absolvovala kurz ve třetím ročníku bakalářského studia, byla to první ostrá zkušenost s vlastním výzkumem; alespoň, co se školní výuky týče. V kurzu jsme se nejen naučili, jak dohledávat přístupná data, jak s nimi nakládat a přistupovat k nim, ale také jak naše výsledky prezentovat potencionálním klientům či zadavatelům. Právě všechny výše zmiňované kvality vnímáme jako nesmírně důležité dovednosti, které jistě budeme nadále využívat jak v praxi, tak v nadcházejících letech studia,“ hodnotí zkušenost Schlehrová.
Díky tomu – kdy jsou týmy záměrně i pod časovým tlakem – je kurz připravuje na případné zaměstnání. Takový model výuky, ke které patří jaksi „přirozené“ nastudování teoretických konceptů a odborných knih, prosazuje Aleš Vlk, absolvent sociologie na Filozofické fakultě UK, jenž ale získal doktorát z vysokoškolské politiky na nizozemské Twente Universiteit.
Studentské práce s uplatněním
Jak hodnotí autory práce? „Ocenil jsem obrovské úsilí, které studenti do svého projektu vložili. Určitě hrálo svoji roli to, že dělali konkrétní projekt pro konkrétního zadavatele. Zdá se mi, že to je v rámci studia poměrně výjimečné,“ říká Vlk.
A co říká zjištěním? „Z hlediska výsledků mě překvapilo, že služby studentům prostřednictvím základní informační brány – tedy webu – jsou stále poměrně dost podceňovaným faktorem i na lékařských fakultách, které jsou ze všech fakult v Česku na zahraniční posluchače zaměřeny nejvíce. A v tomto směru mě nepřekvapuje dobrá úroveň Masarykovy univerzity obecně – v oblasti IT nástrojů, webových stránek a marketingových aktivit se bezesporu jedná o jednoho z lídrů v zemi,“ míní Vlk.
V podobných aktivitách hodlá Aleš Vlk pokračovat: „Potvrdilo se mi, že vypracování smysluplných a konkrétních úkolů pro konkrétní zadavatele může být jeden ze směrů, jímž lze směřovat výuku. Současně ale musím přiznat, že sebrat z fakult a vysokých škol celého Česka smysluplná zadání a zorganizovat prezentace tak, aby zadavatelé si byli schopni a ochotni vše vyslechnout, stojí skoro stejné úsilí jako samotný projekt vypracovat.“
