Vysoká škola hrou: I vzdělávací politiku lze učit hravě

Ten nový stát se jmenuje Springland. Neznáte? Vznikl teprve v roce 2016 z někdejší kolonie, hlavním městem je hustě obydlená Augustia. V osmimilionové industrializované zemi, v konstituční monarchii s předsedou vlády a mandátem vlády na pět let, právě intenzivně řeší strategii celé vzdělávací soustavy. Po vítězství v letošních volbách pak přišla ustavená vláda se svým programovým prohlášením, v němž slibuje rozvoj vysokého školství do roku 2030. A jeho pilířem se má stát zbudovaná národní Springlandská univerzita – University of Springland – pro asi 7000 studentů. Jak bude asi vypadat?

Taková je výchozí situace, do níž se během podzimu dostali studenti předmětu Vysokoškolská vzdělávací politika na Fakultě sociálních věd UK (FSV UK). Kurz vede Aleš Vlk, jenž získal doktorát v témže oboru na nizozemské Univesiteit Twente a je mimo jiné spoluautorem knihy Studijní neúspěšnost na vysokých školách (2017). Vedle řady teoretických konceptů a četby převážně anglické literatury o resortních strategiích, struktuře vysokých škol, rolí aktérů a diverzifikace různých vysokoškolských systémů nabídl studentům neotřelou hru: zkusit si spoustu z přednášených věcí „ohmatat“ čili je aplikovat na onen fiktivní Springland.

„Snažím se vždy zapojit skupinové práce a prezentace. Hru jsem se po několika letech výuky na FSV UK odhodlal použít poprvé. A myslím, že to v online prostředí částečně nahradilo i osobní setkávání a dynamiku. Není to žádný originální nápad; já jsem tyto hry hrál se svými kamarády z univerzity ve Twente – a ti s nimi jezdili po celém světě a hráli to s manažery vysokých škol i úředníky ministerstev... Tak jsem si to trochu upravil a řekl si, že když to mohou hrát profesoři v Americe a baví se při tom, proč by to nemohli hrát naši studenti,“ řekl magazínu Forum doktor Vlk, jenž je také zakladatelem a provozovatelem odborného portálu Vědavýzkum.cz.

„Pomocí této netradiční simulační hry se studenti seznámí se základní terminologií, stavebními kameny vysokoškolského systému, jeho principy a hlavními aktéry a jejich rolemi,“ uvádí anotace kurzu, během kterého se účastníci rozdělili do několika týmů a museli plnit úkoly i se připravovat na každou další část. Před Vánoci pak jejich snažení vyvrcholilo prezentací pěti týmů – zájemců o pozici managementu na nově budované univerzitě. Jednalo se o poměrně odlišné projekty včetně názvů – United University of Springland, Královské univerzity Springland či Univerzity Springlanďanů.

I s diplomatem Jejího veličenstva

A nebyla to jen obhajoba seminárního projektu před svými spolužáky či kamarády, nýbrž před docela „našlapanou“ komisí. V ní usedl například britský vědecký atašé Otakar Fojt, který se dlouhodobě věnuje vědecké diplomacii ve střední Evropě, dále tajemník Katolické teologické fakulty UK Luděk Knorr s letitými zkušenostmi z Technologické agentury ČR, expert na vzdělávací politiku Šimon Stiburek z ministerstva školství, držitelka ceny ministra za vynikající vzdělávací činnost Lucie Rohlíková ze Západočeské univerzity v Plzni, absolventi oboru z minulých let a zástupci médií, přičemž jen chvíli před závěrečnou prezentací musela kvůli jiným povinnostem odřeknout někdejší ministryně školství Miroslava Kopicová...

Jeden ze studentských týmů představil dokonce různé varianty loga i propracovaný merchandising nové národní univerzity Springlandu.

Jak si dvacítka studentů – spolupracujících a zpovídaných přes virtuální prostředí Zoom – v kurzu vedla?

„Za sebe musím říci, že to byla bezvadná skupina. Někteří mě ještě uprosili, abych ze dvaceti účastníků rozšířil počet na 24 a že se to nakonec zvládne. Studenti velmi dobře spolupracovali a ukázali se jako výborná parta. Oceňuji jejich upřímnost a využití komunikačních a prezentačních nástrojů; v tom si myslím, že tkví jejich největší síla. A pevně věřím, že něco z toho v životě použijí – ale spíše to budou ty měkké dovednosti a zkušenosti. Každopádně alespoň už všichni ví, že terciární vzdělávání se píše s R nikoliv s L,“ směje se Vlk.

Tak jako vždy v jím připravených workshopech, ani tentokrát nepodcenil zpětnou vazbu od účastníků. Chce slyšet, co se povedlo i nepovedlo. „Každý si z toho vezme trochu něco jiného. Já za sebe především uplatňuji nový přístup – nepředávám frontálně žádná moudra. A když zrovna nezuří koronavir, sedím vždy s nimi v kruhu, nikdy nestojím před nimi a nevyprávím. Takže si studenti vždy nejvíce cenili toho, že si přednášející sedl přímo mezi ně a stal se jedním z nich,“ vyzdvihuje Aleš Vlk.

Pozitivní ohlasy mezi studenty

Skutečnost, že hra na Springland – nikoliv simpsonovský Springfield – oživila výuku a „klapla“, budiž především odpovědi samotných absolventů. „Kurz pro mne byl osvěžujícím překvapením celého mého bakalářského studia. Je důkazem, že i metoda škola hrou může fungovat a člověku dá možná více znalostí a přehledu nežli konvenční frontální výuka. Užila jsem si ho na sto procent i přesto, že jsme byli nuceni přesunout se do online prostoru,“ říká Sára-Ráchel Schlehrová.

Zpestření uvítal i další ze studentů Radek Konečný: „Aleš Vlk mě společně se svým kurzem se zaměřením na vysokoškolskou vzdělávací politiku dokázal doslova vytrhnout z reality jinak fádních koronavirových dnů... Představte si scénu z filmu Avatar, kdy jako hrdina usedáte každý čtvrtek do křesla a myslí se přesouváte do imaginární země. A přesně to se nám po dobu sedmi týdnů stávalo! Vzrušení, poznání, překvapení, zábava a nespoutanost. Tak by se v kostce dala popsat naše téměř tříhodinová simulační setkání ve Springlandu.“

Studenti totiž postupně budovali systém terciárního školství, pracovali s demografickými údaji, potřebami Springlanďanů a navrhovali rozpočty, harmonogramy i strukturu řízení, což vyvrcholilo projektem univerzity – a to se vším všudy: s fakultami, senáty i PR oddělením.

O inovativní Vlkově výuce už se na fakultě nejspíš ví. „Kurz vysokoškolské vzdělávací politiky jsem se tento semestr rozhodl navštěvovat především kvůli skvělým ohlasům studentů, kteří jím již prošli. Na základě toho jsem očekával, že bude pojat netradičně a inovativně. A po jeho dokončení mohu říct, že tato má očekávání byla splněna,“ uvádí Jáchym Nerad, jenž pro shrnutí celého podzimního pobytu ve virtuálním Springlandu používá adjektivum „inovativní“.

I další studenti ocenili týmovou práci, zapojení teorie do praktické přípravy a rovněž přizvání hostujících osobností, jež o tématu leccos vědí. V minulosti již na Vlkovy přednášky dorazila například také prorektorka UK pro studijní záležitosti Milena Králíčková, která jim mohla přímo předat poznatky z chodu největší univerzity v ČR, anebo bývalý prorektor, náměstek ministra a krátce i ministr školství Stanislav Štech.

Finální prezentaci oceňuje ve své evaluaci kurzu třeba i Tomáš Barták: „Přizvaní experti kladli velmi zajímavé kritické dotazy a někteří studenti se pod jejich otázkami i mírně zapotili, pro všechny to ale rozhodně byla zajímavá zkušenost (...) V letním pokračování předmětu – ve Vysokoškolské vzdělávací politice II. – budou studenti ve skupinách pracovat na projektu, jehož zadání vzejde přímo od ministerstva či vybraných vysokých škol – a třeba doktor Vlk vyučuje i budoucího ministra či ministryni školství.“