Displaying items by tag: literatura

Po covidové odmlce se koná veletrh Svět knihy. Míří na něj i Vydavatelství FF UK, jež nachystalo interesantní tituly: masivní bichle skandinavistů se věnuje staroseverské křesťanské literatuře, zaujme i práce Olgy Pavlovy o dystopickém žánru.

První máj byl lásky čas. Verše, které zná každý. Květnový díl podcastu Balast byl proto Máchy čas. V čem se ukrývá nepřekonatelná pozice této lyricko-epické básně v kontextu české literatury? Vysvětluje profesor Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK.

Máte v létě co číst? Vydavatelství FF UK nelení a připravilo další novinky. Vyšla kniha České novobarokní sochařství, dále práce Mezi sjezdy a tanečními věnovaná dějinám kulturních domů a studii o vztazích mezi střední Evropou a Středomořím před Kristem přináší dílo Things and Thoughts.

Začalo to nabídkou kurzu historie pro Tomia Okamuru. Michal Stehlík pak do popularizace dějin vlétnul naplno. Má za sebou první sérii Stehlíkova kurzu moderních dějin a 25 dílů podcastu Přepište dějiny. „Velmi vnímám potřebu vystoupit z našeho úzce odborného kruhu,“ říká profesor FF UK.

Už od počátku 18. století ležela jistá zaprášená disertace o účincích exotických nápojů a tabáku v archivu. Karel Černý z 1. LF UK se jí nechal inspirovat, provedl rozsáhlý výzkum a sepsal první zmínky o těchto „opojných“ nápojích v Evropě.

Mnoho typů krajin, vzájemně nepříbuzných jazyků, všemožné druhy zvyklostí a tradic. Region na pomezí jihozápadní Asie a východní Evropy studuje Petra Košťálová z Ústavu východoevropských studií FF UK roky. Arménie je pro ni zdrojem podnětů, s nimiž si vystačí na celý život.

„Ze všech zemí, které jsem navštívil, musím vyzdvihnout Izrael. Je obdivuhodné, že v tak přírodně i politicky nepříznivých poměrech vybudoval natolik fungující společnost,“ říká hydrogeolog Zbyněk Hrkal, jenž díky své práci procestoval širý svět: 79 států.

„Ságy o ,věku Sturlungů´ zkoumám v rámci své akademické činnosti na Filozofické fakultě UK už přibližně deset let,“ líčí Lucie Korecká, jež o nich sepsala obsáhlou knihu. Umí norsky i islandsky, přičemž překládá ze staroseverštiny a také z faerštiny.

„Do Číny mě nechtěli pustit jen jednou. Úředník nepoznal Mao Ce-tungovo písmo na úředním lejstru,“ říká sinoložka Olga Lomová z FF UK. Hovoří o překladu staré čínštiny přes výpůjčky z němčiny, o kulturním šoku z jisté evropské země, humoru i o tom, jak studium Číny oživuje zájem o vlastní kořeny.

Zvítězit v soutěži Kniha roku v jedné z největších evropských zemí je jistě úspěchem nejen autora, ale i české kultury. Stane-li se ale stejná věc podruhé, znamená to, že dotyčná země je dotyčným trochu posedlá. A právě to se nyní děje Stanislavu Komárkovi na Ukrajině.

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

Nakladatelství Karolinum vydalo dvousvazkovou více než 1200stránkovou antologii, která čtenářům předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance. Pracovat na ní začal více než před šedesáti lety komparatista Václav Černý, monumentální dílo dokončil jeho žák Jiří Pelán z Filozofické fakulty UK.

Page 2 of 3

Archiv starších čísel magazínu Forum najdete zde:
https://iforum.cuni.cz/IFORUM-13962.html