Displaying items by tag: Czexpats z UK
Kalhousová: Izrael nekopírujme, ale spolupracujme
„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.
Cesta na Oxford a zpět. Úspěšný Bezouškově kauze navzdory
Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu.
Startupy jsou rychlá cesta, jak vědou zlepšovat život lidí
Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.
Zabýváme se výzkumem rizik, jež lidstvo podceňuje
„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.
Imunolog Jan Dobeš v Izraeli bádal i běhal do krytu
Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.
Gümplová: Voda je nejen komodita, ale i věc lidských práv
Politoložka Petra Gümplová vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd UK, během studia pracovala v médiích, a to ji přivedlo k politologii. Působí na univerzitě německé Jeně, kde se zabývá tématy jako přírodní zdroje a globální spravedlnost.
Kariéra vědkyně byla jedinou volbou. Nyní má ERC grant
„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.
Věda z Karlovky: Rok 2021 přinesl objevy, osvětu i ocenění
Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.
Šlachtová: Pro výzkum ALS mám i osobní motivaci
Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme.
Mašek: Vše souvisí se vším, v biologii i v životě
„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.
Dataholka: Jak sociální sítě zneužívají toho, co nás dělá lidmi
Lenku Krsovou možná znáte z internetu jako „Dataholku“, která se zabývá výzkumem a analýzou sociálních sítí, ale třeba i tím, jak testovat a navrhovat uvěřitelnou umělou inteligenci ve videohrách. Absolventka FF UK je nyní doktorandkou na Syracuse University.
Apetauerová: O mém zaměření rozhodlo jediné setkání
Diana Apetauerová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, poté zamířila na stáž do Bostonu, kde nakonec i zůstala. Nyní vede kliniku extrapyramidových onemocnění na Lahey Hospital, spjaté s Harvardem, kde se zabývá neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba.
