Tomáš Macháček rád sleduje osobní pokroky studujících

„Akademik by na fakultě měl být rovněž pedagogem,“ říká parazitolog Tomáš Macháček z Přírodovědecké fakulty UK. Sám je nejen vědcem, ale i vyučujícím kurzu Efektivní studium VŠ, za nějž získal cenu Studentský velemlok.

Semináře, workshopy a praktický nácvik prezentačních dovedností – takový je obsah studijního předmětu Efektivní studium VŠ. Od nového akademického roku 2024/2025 se na něj opět mohou přihlásit zájemci z řad bakalářských studentů biologických oborů. Ovšem nejen oni.
Na Přírodovědecké fakultě UK má výuku na bedrech katedra parazitologie, kam se magazín Forum vydal za Tomášem Macháčkem, který je od roku 2017 garantem předmětu a posledních pět let jeho jediným vyučujícím.

A že mu to jde, dokládají ti nejpovolanější – sami studenti: Tomáš v roce 2023 obdržel ocenění Studentský velemlok, udělované nejlepšímu pedagogovi Přírodovědy v oblasti takzvaných nesekčních předmětů. Mezi studenty je předmět opakovaně hodnocen coby praktický, zábavný a interaktivní, a dokonce za jeden z nejpřínosnějších. Podle mnohých by prý měl být povinný, neboť: „… obsahuje vše, co člověk potřebuje vědět o studiu a vědecké práci, ale bojí se na to zeptat!“

Oblíbený pedagog se ovšem zabývá též experimentálním výzkumem v oboru imunologie parazitárních infekcí, zajímají ho imunitní interakce mezi parazitickými červy a jejich hostiteli. Takže nás pochopitelně zajímalo i to, co mají paraziti společného s efektivitou…

Pane doktore, znamená zavedení předmětu zaměřeného na efektivitu, že se naši studenti neumí učit?

(s úsměvem) Nevím, to bych tvrdit nechtěl. Nicméně studenti si předmět Efektivní studium VŠ zapisují pravidelně, a to již více než deset let. Tehdy s ním Přírodověda začala právě proto, že zde chyběl soft-skills kurz, tedy kurz zaměřený na komunikační a prezentační dovednosti.

Předpokládám, že tehdy jste byl ještě student a kurz jste absolvoval.

Přesně tak. Tehdy jej vedla paní doktorka Alena Morávková z katedry učitelství a didaktiky biologie, která kurz na fakultě založila v roce 2011. Za nějaký čas jsem se na předmětu začal osobně podílet, až jsem jej v roce 2017 převzal. Důležité bylo si se studenty vyjasnit, jaké „měkké“ dovednosti by se jim hodily a ve studijním kurikulu chybějí. Ukázalo se, že nějaké jistě jsou a předmět měl a stále má své opodstatnění.

Komu je vlastně předmět Efektivní studium VŠ určen?

Primárně je, s ohledem na probíraná oborově specifická témata, orientován na bakalářské studenty biologických oborů. Ovšem řada získaných dovedností má uplatnění i jinde. Je běžné, že si předmět zapisují i studenti učitelství či geografie.

Předmět si tedy může zapsat každý student napříč sedmnácti fakultami Karlovky?

Zcela určitě. Nicméně předpokládám, jsem o tom vlastně přesvědčený, že podobné kurzy svým studujícím nabízejí i další fakulty.

Na Přírodovědě jsou nejoblíbenější pedagogové tradičně oceňováni na fakultním reprezentačním plese. Nejinak tomu bylo i letos: 23. února 2024 na Žofíně převzal Tomáš Macháček (třetí zleva) prestižního Studentského velemloka z rukou děkana profesora Jiřího Zimy a předsedy Akademického senátu doktora Radima Perlína / Foto: Michal Vais

Co studenty během kurzu vlastně učíte?

Kurz do značné míry trénuje dovednosti potřebné pro přípravu a obhájení bakalářské práce. Jde o vyhledávání literatury a práci s ní, včetně citování. Výsledkem je sepsání textu, který vychází ze základních pravidel vědeckého psaní. Jde myslím o řemeslo, jehož základu se – dle mého názoru – dá naučit. Jistě, někdo má na psaní větší či menší talent, ale všechno se dá zvládnout.

Je pravda, že v rámci praktických cvičení také rozebíráte videonahrávky s vystoupeními studentů?

Je to tak. Během prezentace jejich esejí studenty natáčím, a pak společně videonahrávky rozebíráme a komentujeme. Celé praktikum probíhá v přátelské a bezpečné atmosféře, ve které se studentům chce společně diskutovat a nebojí se vzájemného hodnocení svých výkonů.

Výuka probíhá jeden semestr, u nás je jí vyhrazen vždy pátek: dvakrát jde o praktický seminář, na který navazují prezentační praktika. V rámci kurzu je i poměrně dost domácích aktivit, ale vždycky se snažím, aby nebyly samoúčelné. V rámci jedné aktivity například opravujeme špatně vypadající slidy v reálných prezentacích.

Každý student je jiný, ne každý je „rodilý mluvčí“ a dobrý diskutér. Jak při nácviku sebeprezentace překonávají případný blok?

Samozřejmě vycházíme z faktu, že každý máme své silné stránky jinde: někomu vyhovuje se „předvádět“, jiný považuje vystupování za nutné zlo. Ani já nejsem vyloženě extrovert a třeba konferenční networking je pro mě noční můrou (s úsměvem). Během kurzu dbáme na to, abychom společně vytvořili takové prostředí, ve kterém se nikdo nebude cítit pod tlakem nebo ve stresu z posměchu či neúspěchu. I díky menším výukovým skupinkám se nám to společnými silami, myslím, daří dobře.  

Při výuce mě hlavně těší sledovat progres – osobní pokroky každého. Když po kurzu stydlivý a bojácný student nebo studentka po shlédnutí videa se svou závěrečnou prezentací řeknou: „Ty jo, nebylo to tak hrozný, jak jsem si myslel nebo myslela,“ mám z toho radost. A pocit, že to k něčemu bylo.

Prošel kurz nějakou „vychytávkou“?

Před třemi lety se mi do předmětu podařilo vložit „kariérní okénko“. Zvu si do něj lidi z praxe mimo akademickou/vědeckou sféru. Snažím se studentům ukazovat různé možnosti kariérního uplatnění biologů-absolventů Přírodovědy. Věřím, že jde o velmi důležitý moment, neboť právě mimoakademických příležitostí u nás stále přibývá. Doufám, že studenti v „okénku“ získají informace, ke kterým by se třeba sami dostávali hůře.

S oblibou a trochou nadsázky rád říkám, že je fajn ukazovat, že „svět tam venku“, myšleno mimo akademickou bublinu, existuje a dá se v něm přežít. Diskuze s lidmi z praxe na závěr každého vystoupení je pro mnohé oči otevírající a inspirativní. Vidí, že kariérní cesty mohou být vskutku velice pestré…

Jak se studující o vašem kurzu obvykle dozvědí?

Nejde o povinný ani povinně volitelný předmět. Student sice za jeho absolvování kredity získá, ale ty se mu nezapočítávají do žádných modulů. O existenci předmětu se studenti tedy dozvídají nejčastěji od jiných spolužáků. A to mi asi i vyhovuje (s úsměvem), protože kapacita je kolem dvaceti lidí. Vzhledem k tomu, že naše hodiny, jak jsem již naznačil, jsou v podstatě velmi individuální anebo jde o praktickou práci ve skupinách, víc by se dalo zvládnout stěží.

Takže vy vlastně ani nechcete, aby se o předmětu Efektivní studium VŠ vědělo, je to tak?!

(s úsměvem) Jen ať se ví! Jen ať si jej studenti zapíšou. Pokud bude zájem výrazně převyšovat kapacitu, pak určitě operativně zareagujeme. Pak už to ale nezvládnu sám, protože se věnuji i dalším věcem. Učím například i imunologii parazitárních nákaz a rovněž vedu parazitologická praktika pro studenty učitelství.

Čili v prvé řadě jste parazitolog.

Rozhodně! V rámci své vědecké činnosti studuji interakce parazitických červů (helmintů) s hostiteli. S kolegy a kolegyněmi se snažíme řešit i „praktická“ témata, kdy náš výzkum může pomoci řešit konkrétní problémy.

Například nyní se naše helmintologická laboratoř na katedře parazitologie snaží vyvíjet nové metody pro detekci původců cerkáriové dermatitidy. Jde o kožní alergické onemocnění vyvolané průnikem larev ptačích schistosom do kůže člověka, což v letních měsících narušuje koupací sezónu na řadě míst Česka. Přenašeči parazitů, kteří vyvolávají onemocnění způsobující vyrážku, jsou vodní plži. Ve vodě se z nich paraziti uvolní a nám se zavrtávají do kůže. Správným hostitelem jsou pro tyhle parazity kachny, ale parazit se občas „splete“ a nakazí nás. Pak sice uhyne, ale reakce – kožní zánět a vyrážka – se rozvíjí…

Proto se snažíme vyvinout detekční metodu, kdy by v rámci preventivního testování lokalit nebyl nutný terénní sběr vodních plžů, ale provedl by se „pouze“ rozbor vody z dané lokality. Bylo by to rychlejší, efektivnější a levnější, bez nutnosti speciálních nákladných zařízení. S výzkumem jsme pilotně započali v minulých letech, letos v lednu se nám na toto téma podařilo získat i projekt od GAČR. Když se zadaří, na konci naší práce bude produkt – testovací souprava, která vám na břehu nádrže během pár desítek minut umožní detekovat případné riziko nákazy.

Čím si vás vůbec Přírodověda získala a kde se vzali „ti paraziti“?

Možná jako mnozí jsem původně uvažoval o studiu medicíny. Uvědomil jsem si ale, že nejsem typ člověka, který se dokáže memorovat. Neumím se biflovat věci, o kterých nemám v danou chvíli pocit, že jsou smysluplné. No a parazitologie? Ta krásně kombinuje biologický a medicínský či veterinární přístup k problému.

Mají paraziti něco společného s efektivitou?

Paraziti jsou přeci mimořádně efektivní! V tom, jak přežívají ve svých hostitelích a jak si upravují prostředí, ve kterém žijí. Kolikrát nás dokážou překonat, byť volí jiné strategie a způsoby než studentstvo na kurzu zaměřeném na efektivní studium (s úsměvem).