Digital humanities: Když nové technologie přináší nové příběhy

Už to nejsou jen šanony a krabice v archivech, nekonečné police v knihovnách nebo lopatky a kolečka na archeologických lokalitách. Výzkum v humanitních i společenských vědách stále více proměňují moderní technologie. Umělá inteligence tyto změny ještě umocňuje. Filozofická fakulta UK proto vytvořila zastřešující Centrum pro digital humanities, které vědcům a vědkyním pomáhá zapojovat do jejich práce digitální technologie. Vede ho anglista Ondřej Tichý.

Nové technologie přináší nové možnosti výzkumu.

Český národní korpus (CNC) – projekt, jehož cílem je mapovat češtinu a další jazyky ve srovnání s ní – vznikl při FF UK už v roce 1994. V elektronickém souboru autentických textů je možné jednoduše vyhledávat slova a slovní spojení i je zobrazovat v přirozeném kontextu. Díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání se v posledních dvou letech navíc rozšířila jeho výpočetní i datová kapacita (o dalších univerzitních projektech podpořených Operačním programem Výzkum, vývoj a vzdělávání si můžete přečíst v online publikaci 99 kroků univerzity do budoucnosti.) CNC je skvělým příkladem toho, jak digitální technologie, dnes včetně umělé inteligence, otevírají vědcům a vědkyním nové výzkumné možnosti a jak proměňují i obory, které si laik stereotypně spojuje spíše s knihovnami nebo archivy.

„Digital humanities je dnes tak trochu buzzword, populární pojem, který teď zaznívá na všech možných fórech. Na jednu stranu se na něj můžeme dívat jako na nově vznikající obor, na druhou stranu spíše jako na metodologii – sadu postupů při výzkumu. Každá oblast humanitních a společenských věd nachází různá využití výpočetní technologie, a tím se ustavují různé klastry. Třeba v lingvistice a jazykovědě, což je můj obor, je tradice zapojení technologií do výzkumu poměrně dlouhá. Historie počítačového zpracování textů sahá minimálně do šedesátých let 20. století. V posledním roce to ale nabírá na obrátkách s rozvojem generativní umělé inteligence. Na fakultě je vedle toho celá řada dalších oborů, pro které jsou digitální technologie užitečné. Historikové využívají digitální technologie pro vytváření různých databází, archeologové k digitalizaci památek, sociologové díky nim mohou zpracovávat velké objemy dat, a tak bych mohl postupně vyjmenovat všechny obory,“ podotkl Ondřej Tichý.

Humanitní a společenské vědy jsou obory, které pomáhají porozumět člověku a společnosti, její historii, jazyku, kultuře i fungování. Digitální technologie umožňují vědcům a vědkyním nahlížet na zkoumaná témata v nových souvislostech, vidět nové zápletky i pointy. „Ve Velké Británii funguje portál, který propojuje desítky různých datasetů a výsledků výzkumů. Jeho uživatel, ať už výzkumník nebo i laik se zájmem o historii, si to všechno může prohledávat a propojovat si do vlastního příběhu. Odrazit se například může od nějakého místa na starých mapách, k tomu se podívá do historických matrik, aby zjistil, kdo se v místě narodil. Pak z historických soudních spisů zjistí, kdo tam byl kdy souzen a proč, a takto může postupovat dál a dál. Vyprávět příběhy bylo úkolem humanitních a společenských věd vždy, ale digitální technologie nám umožnily dělat to výrazně efektivněji. Tvoří most mezi jednotlivými disciplínami i mezi uživateli,“ upozornil Ondřej Tichý, který se ve své odborné práci věnuje historické a korpusové lingvistice se zaměřením na angličtinu.

Aby mohli vědci a vědkyně efektivně pracovat s novými technologickými nástroji a systémy, potřebují dobré zázemí, proto na FF UK vzniklo zastřešující centrum. „Chceme sdílet dobrou praxi. Většina našich výzkumnic a výzkumníků v oblasti humanitních a společenských věd nemá velký formální trénink ani zkušenost s výpočetní technologií. Když chtějí dělat nějaký projekt, který má mít digitální aspekt, většinou potřebují technickou podporu. Nechceme stále znovu objevovat kolo. Snažíme se proto propojovat ty, kteří už mají nějaké zkušenosti, s nováčky i s naším oddělením informačních systémů. Hodně práce jsme už udělali například na digitální lexikografii. Máme slovníky, které jsme digitalizovali nebo je vytváříme přímo v digitálním prostředí. Nástroje, které jsme už vytvořili, se dají docela dobře používat na další podobné projekty,“ vysvětlil Ondřej Tichý.

Od dob, kdy na pražské Filozofické fakultě působil profesor Tomáš Garrigue Masaryk, udělaly věda a výzkum ve společenských a humanitních vědách i díky digitálním technologiím obrovský krok dopředu.

Digitální technologie je třeba zapojit také do výuky, aby se studující už během svého vlastního vzdělávání naučili s moderními nástroji pracovat. Proto se také od zimního semestru na fakultě otevřel kurz zaměřený na digital humanities a základy umělé inteligence. Od letního semestru se začal pilotně vyučovat podobně zaměřený kurz také v rámci celoživotního vzdělávání.

Centra podobná tomu, jež se teď zrodilo na FF UK, vznikají také na zahraničních univerzitách. Někde mají na starost především koordinaci práce, jinde poskytují opravdu velké programátorské zázemí. „Na jaře jsme se vyjeli inspirovat do zahraničí. Velmi podnětná byla návštěva na University of St Andrews, což je strategický partner UK, nebo na University of Bergen, se kterou tým UK pod vedením medievistiky profesorky Lucie Doležalové spolupracuje na projektu podpořeném Norskými fondy Medieval Studies in the Digital World,“ podotkl Ondřej Tichý.

Profesorka Lucie Doležalová se sice zabývá středověkými rukopisy, využívá k tomu ale nejmodernější technologie.

I v zahraničí se ale vědci a vědkyně potýkají s podobným problémem, který komplikuje práci v Česku, tedy nedostatkem kvalitních programátorů. Po nich je obrovská poptávka na celém pracovním trhu, humanitní a společenské vědy se svými nízkými rozpočty pak mohou na trhu práce jen těžko konkurovat velkým nadnárodním korporátům. „Naší velkou výhodou je, že děláme zajímavé věci a zkušené, kreativní programátory to pak přitahuje často víc než velká finanční odměna někde v komerční firmě. V rámci výuky také vzděláváme studující, kteří jsou sice orientovaní humanitně, ale zajímají je i nové technologie. Těm dáváme prostor pro růst i v IT oblasti. Věříme, že mají velký potenciál, protože jsou schopní překročit ten pomyslný příkop mezi humanitními vědami a výpočetní sférou,“ zdůraznil Ondřej Tichý.

Jedním z plánů, nad kterým teď na fakultě uvažují, je sestavení celého studijního programu zaměřeného na digital humanities. „Ideální by bylo, kdyby vznikl rovnou v angličtině. Naše fakulta je oborově velmi bohatá a originální, dokáže kombinovat spoustu věcí dohromady. Umím si představit, že by to mohl být program na magisterské úrovni kombinovatelný s dalšími, což může být pro uchazeče o studium i ze zahraničí zajímavé. Takový dvojobor dokáže z absolventů udělat skutečně konkurenceschopné výzkumníky a výzkumnice,“ završil Ondřej Tichý.