Zahlédnout jste ji mohli v televizi. Osobně se s ní setkáte nejspíše na Klinice rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK, ve fakultní poliklinice na Karlově náměstí v Praze od letoška vede jedno z fyzioterapeutických oddělení. Ale taky může vyučovat mediky z Jedničky. Pokud tedy zrovna není na tréninku nebo necestuje po turnajích za body do žebříčku nejlepších světových ženských týmů v sedmičkovém ragby. Ano, Kristýna Plevová je česká reprezentantka – ragbistka.
Redaktorka magazínu Forum si s usměvavou hráčkou, která je doma v RC Tatra Smíchov, povídala těsně před ragbyovým finále šampionátu mužů ve Francii (svorně v něm fandily týmu All Blacks, ale nestačilo to, ve finále byl šťastnější tým Springboks – Jižní Afrika porazila Nový Zéland 12:11) a dozvěděla se i mnohé z herní taktiky. Třeba to, že každý tým má vedle rváčka, vazače a mlynáře taky svou „potvoru“ – záškodníka – v patnáctkovém ragby mívá číslo devět; vedle herních úkolů je jeho posláním nabourávat psychiku protivníka: pošťuchuje a provokuje.
Všichni se perou
„U nás v sedmičkovém ragby přebírají úkol záškodníka všechny hráčky,“ směje se Kristýna. Pro svou pevnou stavbu těla a vzrůst je v týmu takzvaným rojníkem zastávajícím v prvé řadě silové pozice. Ostatně ji stěží přehlédnete, budí respekt kamkoliv přijde, přitom ji rozhodně nechybí ženský šarm. Zběžným pohledem to asi nepoznáte, nicméně o tom, že v rychlosti a tvrdosti soubojů není ženská varianta ragby za tou mužskou o mnoho pozadu, by vám úspěšná sportovkyně mohla povídat. V dravosti prý mají ragbistky mnohdy navrch.
„Sedmičkové ragby je hodně běhavý sport se spoustou osobních kontaktů. Lovíte soupeře, soupeř loví vás a všichni se perete o balon,“ snaží se přiblížit podstatu svého sportu zkušená opora české reprezentace. Kouzlu ragby propadla teprve před osmi lety. Od dětství se totiž věnovala judu, a když v něm přestala cítit potřebnou motivaci, získal si ji šišatý míč.
Vždy toužila stát se profesionální sportovkyní. Že je z ní nakonec diplomovaná fyzioterapeutka? Přijímačky na sportovní fakultu zhatila zranění: nejdříve utržené vazy v kolenu a pak vypověděl službu stehenní sval. „Seděla jsem tehdy na obrubníku a hlavou mi lítaly myšlenky: proč v momentě, kdy potřebuju být zcela fit se mi dějí taková příkoří?“ dívá se dnes na okamžiky, které rozhodly o „náhradním“ profesním směru. Fyzioterapie se tak pro Kristýnu jevila coby skvělé řešení: svět sportu nebude muset úplně opouštět.
(Foto vpravo: Kristýna na svém fyzio-pracovišti)
„Je skvělé, jak se za posledních osm deset let zlepšila podpora ženského sportu, v zahraničí i u nás. Třeba díky úspěchům českých tenistek, atletek a hokejistek se média o ženy-sportovkyně mnohem více zajímají, jsou vidět,“ zamýšlí se Kristýna. A současně možná nejlépe ví, že právě ženské ragby je v tomto ohledu dosud spíše Popelkou. Které by, s ohledem na přibývající úspěchy – hlavně ve světové sérii či kvalifikaci na olympijské hry – pozornost, třeba i sponzorů, rozhodně velice slušela!
„My v Tatře Smíchov jsme všechny ragby totálně propadly, ale dokážeme se na něm i pobavit a jsme spolu rády i mimo hřiště,“ popisuje Kristýny „svůj“ tým. |
Inzerát na sponzora
„Jsme parta pohodových, lehce praštěných holek, které se dokážou semknout a vydat ze sebe maximum. Což není tak úplně snadné, když každá chodíme od pondělí do pátku do práce,“ říká Kristýna. Vlastně ještě nebylo řečeno, že český ženský ragbyový tým je jedním z mála amatérských týmů mezi profesionálkami! „Když na turnajích potkáváme holky z jiných zemí, jsme trochu za exotky. Kéž bychom měly podmínky jako ony a nemusely řešit životní náklady a žít v nejistotě, jestli nám zaměstnavatel dá neplacené volno a uvolní nás na turnaje,“ přeje si opora reprezentace.
Jen pro představu: Pracovní den ragbistky-fyzioterapeutky začíná v 7:00, odpoledne se pak doma jen otočí a vyráží na téměř dvouhodinový trénink, přičemž dvakrát týdně trénuje dvoufázově, to jí den začíná na hřišti či v posilovně v 6:30, a po práci je zpět. Večer si chystá přípravu na další den; do práce, případně na výuku studentů – na Jedničce totiž vyučuje mediky, budoucí fyzioterapeuty. Tréninky probíhají pět dní v týdnu, a pak ještě turnaje. Zajímá vás, proč ragby sedmičkové, a ne patnáctkové? Česká republika nemá tolik hráček. I v tom „malém“ ragby je zapotřebí minimálně třicetihlavý tým, aby bylo možné obměňovat zraněné v základním kádru. Protože jde o sport olympijský, má i větší perspektivu.
Naše sedmičkové ragbistky k pokoření nejbližších sportovních výzev motivují hned dva jedinečné úspěchy z letoška: třetí místo na červnových Evropských hrách v Krakově a šestá příčka na červencovém Mistrovství Evropy v Hamburku. (Výsledky všech utkání zde.)
Češkám se jednak otevřela cesta k finálové kvalifikaci, koná se v červenci v Monaku, na Olympijské hry v Paříži 2024!
A čeká je i další výzva, a to postup do nejprestižnější světové série Challenger Series! „Na olympiádu postoupí jediný tým z dvanácti účastníků kvalifikačního turnaje, sjedou se na něj z celého světa. Už samotná kvalifikace bude zážitkem, který si každá ragbyová hráčka může odškrtnout ze seznamu sportovních snů. Bude to boj!“ uvědomuje si Kristýna. A dodává: „Obrovské výzvy si žádají dokonalou přípravu. Spolu se zvládnutím každodenních pracovních povinností to nebude nemožné, ale sakra náročné.“
V turnajích sedmičkového ragby prý neexistuje outsider. Momentální psychika každého jednotlivce v týmu dokáže dělat divy; i béčkové družstvo může porazit favorita. I proto, jak prozrazuje Kristýna, je dobré dodržovat zaběhnuté stereotypy. Jaké jsou ty její? „Namaluju si řasy a na tejpy na zápěstí si napíšu pár motivačních slov, která se pak snažím při zápase dodržet,“ vyzrazuje.
Jejím snem je zahrát si turnaj před zaplněnými ochozy velkých stadionů. Nedávno ve Francii, v roli diváka sledovala zápas spolu se zhruba padesáti tisíci fanoušky. Cesta za jeho splněním bude náročná a nejspíše i bolestivá, ale jak sama přiznala: „Nic není nemožné!“
Zisk bronzových medailí na Evropských hrách v Krakově zajistil českým sedmičkovým ragbistkám postup do kvalifikačního turnaje o Olympijské hry v Paříži 2024 / Foto: olympijskytym.cz
Ing. Kristýna Plevová |
Pochází z Hradce Králové. Po bakalářském studiu oboru fyzioterapie na 1. lékařské fakultě UK absolvovala magistra na Fakultě biomedicínském inženýrství ČVUT v Kladně, studijní obor systémová integrace ve zdravotnictví. „Práce s lidmi je někdy těžká, ale baví mě. Na klinice mám skvělý tým. Věnujeme se jednak pacientům s posttraumatickými stavy, tak s bolestmi nespecifickými, chronickými. Fyzioterapie je obor nesmírně široký, osobně se nejvíc zabývám lidmi, kteří utrpěli úraz horních nebo dolních končetin,“ říká fyzioterapeutka-ragbistka, která nedávno – doufá, že ne definitivně – ukončila PhD. studium: „Musela jsem ho přerušit, momentálně na něj nemám čas. Snad se k němu jednou vrátím,“ věří. |
V magazínu Forum píšeme o absolventech UK. Ale promocí to nekončí! Zůstaňte v kontaktu se svou alma mater i vy a buďte součástí společenství Univerzity Karlovy i nadále prostřednictvím Klubu Alumni.