Kateřina Došková: Každá prohra je mi velkou motivací

Jak rychle – a jestli vůbec – byste dokázali odpovědět na otázku: co společného mají šerm a medicína? Říkáte Kateřinu Doškovou, šermující medičku ze 3. lékařské fakulty UK? Nebo tipujete bílou barvu? Obojí je správně, i když Kateřina načas svůj šermířský úbor „pověsila na hřebík“.  

Na schůzku – rozhovor přišla s kufrem. Těšila se, že až skončí, sedne do vlaku a pojede domů, do Roudnice nad Labem. Měla za sebou týdenní stáž na kardiologii a před sebou víkend s rodinou. A že jsou u Došků víceméně všichni „poznamenáni“ šermem, věřila, že i na ten dojde. Byť už bude „jen“ v roli sparingpartnera svému bráchovi.

Šermířské rodinné vzory

Kateřinina cesta k šermu vedla přes pohádky i odhodlání. „Já prostě ´musela´ šermovat, protože šermovala i starší ségra, můj velký vzor. No a ona šermovala proto, že šermovala její oblíbená postava z knihy Kronika rodu Spiderwicků,“ směje se úspěšná kordistka. Tehdy coby nejmladší členka TJ Litoměřice – chodila teprve do čtvrté třídy – musela na sobě mnohem více dřít, pokud chtěla u svých parťáků získat potřebný respekt. Dřina se vyplatila a mladá slečna poměrně záhy začala sbírat první výhry, přestože – na rozdíl od ostatních – za sebou neměla žádný šermířský rodinný klan. A zatímco sestra Hana po pár letech pozměnila kurz – od kordu seběhla k tanci –, z Kateřiny se stala úspěšná a perspektivní sportovkyně a taky vzor pro dalšího člena rodiny. 

Šermování kordem se začal věnovat i Kateřinin mladší brácha Jiří. „Je sice o čtyři roky mladší, ale co je vyšší než já, trochu mě začal terorizovat,“ směje se. A jak dále prozrazuje, bylo skvělé, že se pro šerm podařilo sourozencům získat i tatínka: s omladinou trávil každou volnou minutu, vozil je na tréninky, závody i soustředění. „O posledních Vánocích jsme si říkali, že když na nás už iks let jen koukal, tak by si šerm mohl alespoň jednou v životě zkusit. Uvidíme!“    

Útok a dřep

„Šerm je má láska. Miluju, jak se mi při něm vyplavují endorfiny,“ zasní se sympatická dlouhovláska, která třináct let patřila v šermu kordem v České republice k nejlepším. Z jejího výkladu je šermování vlastně velice snadné a podobá se šachové partii (i proto miluje TV filmovou sérii HBO: Dámský gambit – The Queen's Gambit z roku 2020 a tu a tam si šachy zahraje): stačí prý „jen“ chovat se nepředvídatelně a útok správně načasovat: „Nejdříve soupeře vyprovokujete, následně přejdete do útoku a pak ho ,doděláte´!“ Fakt brnkačka, kterou ovšem Kateřina „vytunila“: při výpadu se lehce natočí a pak bleskově dřepne, což soupeřce značně ztíží možnost účinně na útok odpovědět. Podřep v „nejvícnejsprávnější“ moment je její šermířským top trikem, i když ona se smíchem oponuje: „Pro mě je majstrštykem, že se z toho dřepu zvednu!“ 

Co jí kordování dalo? „Šerm mě naučil zvládat stres, umět přijmout výhry a srovnat se s prohrami. Každá prohra je pro mě obrovskou motivací, mít chuť na sobě zamakat a jít dál. Jsem ale občas až moc urputná. Na planších, v krátkých pauzách mezi zápasy, mě dokázal zklidnit tatínek. Že měl pro mě vždy jen milá slova a vštěpoval mi do hlavy, abych si každý závod hlavně užila, za to mu nikdy nepřestanu být vděčná,“ poodhaluje své pocity.    

Kordy jako dar Ukrajince

Kateřinino poslední mistrovské účinkování bylo současně první v seniorské kategorii a proběhlo jako obdivuhodný comeback po skoro roční pauze způsobené úrazem kolene (to ty dřepy po výpadu – pamatujete?!). „Bylo to super, protože jsem byla outsider, chyběly mi body z předchozí sezóny, do závodu jsem nastupovala s číslem 77 a nikdo ode mne nic neočekával,“ vrací se k úspěchu, dosaženému před více než rokem.

Po vítězném závodě – napadne logicky každého – by mělo úspěšné tažení za medailemi a tituly pokračovat. Nestalo se tak u Kateřiny. Přitom jí nechyběla ztráta motivace, ani nepřišlo další zranění. Rozhodla se prostě nadějně rozjetou sportovní kariéru ukončit. Kvůli medicíně, aby se mohla naplno věnovat studiu. 

„Vím, že celý tým, a hlavně má úžasná trenérka Tereza Smutná (ústřední trenérka oddílu USK Praha, mimo jiné Juniorská mistryně Evropy z roku 1994 – pozn. red.), jenž pro mě i lidsky velice moc znamená, dělali vždy první poslední, abych měla skvělé podmínky k tréninku i k závodění. Oznámit, že odcházím z vrcholového šermu bylo pro mě velice těžké. Nicméně jsem si uvědomila – poprvé po neúspěšné zkoušce z patologie –, že bych obě své lásky – šerm i medicínu – nedokázala kvalitně dělat zároveň,“ přibližuje Kateřina prozatím své nejdůležitější životní rozhodnutí.

A aby ji snad šermířská výbava zahálející kdesi v koutě nepokoušela, darovala ji mladé ukrajinské šermířce: „Ze dne na den, když musela s rodinou narychlo opustit svůj domov, neměla v nové zemi s čím šermovat. Snad jí udělalo radost a pomůže aspoň na chvíli zapomenout na válečnou hrůzu,“ přeje si Kateřina. Zároveň připouští, že se svého milovaného sportu nehodlá vzdát úplně: „Asi si budu muset v klubu nějakou zbraň půjčit. Už kvůli bráchovi, často a rád se mnou konzultuje své šermířské postřehy, zve mě na juniorské závody, kde se mu fakt začíná dost dařit. Je super, jak je zapálený, vidím se v něm. A taky bych si alespoň rekreačním šermem mohla znovu navodit ten těžko popsatelný úžasný pocit: víte, já se kolikrát po tréninku tvářila a chovala jak uspokojený feťák – úsměv přes celou hlavu a svět se mi zdál super krásný.“       

Srdcem i sportem

Na medicínu se prý hlásila pro pocit, že se na nic jiného nehodila: „Věděla jsem, že když budu mít titul mistryně republiky v šermu a na vysvědčení z gymplu samé jedničky, pak nebudu muset dělat přijímačky a budu tak mít delší prázdniny,“ prozrazuje se smíchem svou tehdejší strategii dnes čtvrťačka z Trojky. Jakou strategii razí teď?   

„Pokud bych to zvládla a všechno se dokázala naučit, ráda bych se věnovala některému z interních oborů. Třeba kardiologii. Mohla bych pak pokračovat v nástavbě, v oboru sportovní lékař, takže bych se krapet vrátila do světa, který miluju,“ přemýšlí s úsměvem o své budoucnosti. A ve skrytu duše doufá, plánuje: „Po škole, věřím, nastane ten správný čas a já se k šermu vrátím. Třeba naběhnu do olympijského tréninkového cyklu, při kterém si pro změnu budu moci odpočinout od medicíny. Já prostě kapitolu s nadepsanou ŠERM nemůžu zavřít!“ Jelikož během rozhovoru na sebe Katka prozradila, že už od časů gymnaziálních studií platí za šprtku a že co si umane, to dosáhne, netřeba o ničem vyřčeném pochybovat.