„Bylo by ideální, aby každý ze záchranného trauma týmu věděl, proč a jakým způsobem je třeba otevření hrudníku u traumatického pacienta v ohrožení života provést,“ říká profesor Miroslav Durila, který je hlavním organizátorem unikátního kurzu traumatické resuscitační torakotomie. V listopadu 2022 poprvé a v červnu 2023 podruhé jej uspořádala 2. lékařská fakulta UK a Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol, ve spolupráci s III. chirurgickou klinikou 1. LF UK a FN Motol a Ústavem anatomie 2. LF UK a Centrem endoskopické, chirurgické a klinické anatomie.
Útočník pobodal dvě ženy. Jedna z obětí krvácí z hrudníku a břicha; v nemocnici lékaři zjišťují, že má probodnuté srdce. Dramatickou událost, která se odehrála na Novodvorské ulici v Praze, v prosince 2022 si nejspíše mnozí z nás vybaví i dnes…
| „Není nám úplně jasné, jak člověk s probodnutou pravou komorou srdeční dokáže takové zranění přežít. Je to myslím, světový unikát,“ vypověděli tenkrát médiím záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, byli na místě téměř okamžitě a zahájili potřebná ošetření. Traumatizovanou oběhově nestabilní pacientku bylo třeba neprodleně operovat. Již v sanitce provedl přivolaný lékař resuscitační medicíny úkon, bez kterého by žena pravděpodobně zemřela. Jde o takzvanou torakostomii; skalpelem byl vytvořen otvor v dutině hrudní, umožňující, aby krev proudící z hlubokých vnitřních zranění odtékala ven z těla, a netlačila na srdce. Na urgentním příjmu FN Motol došlo k dalšímu zhoršení stavu a následně k zástavě krevního oběhu a lékaři trauma týmu se pustili do otevření hrudníku – torakotomie, prvotnímu ošetření srdce a přímé srdeční masáže. Poté byla pacientka napojená na mimotělní oběh (ECMO) a byla provedena operace srdce přímo na urgentním příjmu. Ženino srdce měli – nejen obrazně – na dlani (reálně v dlani), a téměř půl druhé hodiny, zhruba 6400krát ručně komprimovali pravou i levou komoru, aby byl krevní oběh zachován. |
Unikátní spolupráce fakult
Nesnadný zákrok má svá specifika. Kudy a jak vést řez? Na jaké komplikace být připraven? I na tyto otázky získávají odpovědi účastníci traumatické resuscitační torakotomie, kurzu akreditovaného Českou lékařskou komorou. Naše 2. lékařská fakulta UK a Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol (KARIM), ve spolupráci s III. chirurgickou klinikou 1. LF UK a FN Motol a 1. lékařskou fakultou UK, společně s Ústavem anatomie 2. LF UK a Centrem endoskopické, chirurgické a klinické anatomie 2. LF UK jsou v celé záležitosti v ČR unikátní; prozatím jako jediní kurz pro chirurgy, traumatology, anesteziology a urgentisty z motolského trauma týmu a lékaře leteckých záchranných služeb Prahy a Hradce Králové organizují.
Do Ústavu anatomie 2. LF UK – do světa skalpelů, svorek, pinzet, peánů a háků –, kde probíhal praktický nácvik zásahu obnovujícího krevní oběh u pacienta s těžkým traumatem, mohli nahlédnout reportérka s fotografem magazínu Forum.
Dar těla pro výzkum i výuku
Odkud přišla inspirace? „Před pár lety jsme obdobný kurz absolvovali v Liverpoolu, tehdy jsme zákroky prováděly na zvířecích modelech,“ říká na úvod profesor Miroslav Durila, z KARIM. On a jeho kolegové – lékaři Martin Šnajdauf a Tomáš Haruštiak ze III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol, jenž zákroky prakticky demonstrovali – si ohromně cení možnosti provádět nácvik na lidských tělech.
Zleva: Tomáš Haruštiak, Miroslav Durila a Martin Šnajdauf – základ týmu, který unikátní kurz traumatické resuscitační torakotomie na půdě „Dvojky“, tedy 2. lékařské fakulty UK, pro lékaře organizují
„Díky úspěšnému výjimečnému dárcovskému programu na fakultě, kdy se lidé ještě za života rozhodnou darovat své tělo pro výzkumné a studijní účely, vzrůstá šance na přežití: Správně a včasně provedená diagnostika u těžce traumatizovaných pacientů – s nedostatečným tlakem krve a bez hmatatelného srdečního tepu – a okamžitá terapie jsou pro záchranu života podmínkou. Kurzem prošlí lékaři budou při reálném zákroku vědět, jak co nejrychleji zasáhnout a efektivně postupovat,“ shodují se. Vždyť úmrtnost těžce traumatizujících pacientů, u kterých dojde k zástavě oběhu, se dnes pohybuje kolem 96 až 98 procent.
I proto je snahou organizátorů, aby se nácvik torakotomie co nejdříve dostal do běžné nemocniční a přednemocniční praxe. U nás, bohužel, je na rozdíl od zahraničí tento zákrok dosud spíše raritou. „Při zásahu v terénu, kde je vše samozřejmě mnohem těžší než tady na sále, by bylo ideální, aby se záchranný tým naučil přemýšlet a jednat jednomyslně: aby každý věděl, proč a jakým způsobem je třeba torakotomii provést,“ říká profesor Durila. Pokud je totiž resuscitační torakotomie správně a včas indikována a provedena, má pacient šanci přežít. Což dokládá i příběh z Novodvorské, vzpomenutý v úvodu: pobodaná žena měla v neštěstí obrovské štěstí, protože zasahující trauma tým ve FN Motol zhruba měsíc před tragédií prošel prvním kurzem resuscitační torakotomie. A žena se zhruba týden po incidentu probrala a dnes žije plnohodnotný život.
Vyšší moc či zázrak medicíny
„Na letecké záchranní službě HMP pracuji již rok a půl a zatím jsem urgentní torakotomii neindikoval, buď z důvodů dlouhého časového odstupu od zástavy oběhu, která byla zapříčiněná těžkým zraněním, nebo pro jiné kontraindikace. Nicméně ta situace může nastat kdykoli. Provedení resuscitační torakotomie je velmi raritní záležitost, v Motole jich provádíme zhruba šest ročně. Lékař musí umět improvizovat, mít intuici, znát doporučené postupy a mít trénink, ideálně na zemřelých pacientech nebo musí nasbírat zkušenosti praxí,“ zamýšlí se profesor Miroslav Durila. A dodává: „Víte, my pracujeme s pacienty, u kterých je statisticky předpokládáno téměř stoprocentní úmrtí. Ve FN Motol máme skvělý trauma tým, a i navzdory minimální šanci na přežití se snažíme zachránit každého pacienta, byť by šance na přežití byla ´jenom´ dvě nebo čtyři procenta.“
Říkejme tomu třeba vyšší moc či zázrak medicíny: když se po šedesáti minutách resuscitace podaří člověka oživit a on pak za nějaký čas opouští nemocnici, a dokonce si pamatuje telefonní čísla a PIN kód k telefonu, zní to až neuvěřitelně.
Profesor Miroslav Durila uzavírá: „Víte, my neručíme pacientům za dobrý výsledek, medicína a lidské tělo nás stále limitují a učí pokoře. Za co ale ručíme, je správný postup. Když celý tým udělá možné maximum a zpětně nepřemýšlí, že se mohlo udělat ještě to či ono, pak je též – mentálně i odborně – posilněn pro další práci a šance na záchranu dalšího pacienta vzrůstají. Odměnou za odvedené úsilí je pro nás každý, kdo přežije.“
| Prof. MUDr. Miroslav Durila, Ph. D., MHA |
| Pochází ze Zámutova na východním Slovensku. Po dokončení studií na Jesseniově lékařské fakultě Univerzity Komenského v Martině (rok 2006) se přestěhoval do Čech, do Prahy. Již sedmnáctým rokem působí na 2. lékařské fakultě UK a FN Motol na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM). V červnu 2022 byl jmenován profesorem pro obor Anesteziologie a intenzivní medicína. Působí na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole. A od roku 2022 též na Letecké záchranné službě Hlavního města Prahy (ZZSHMP). „Vo voľnom čase behám, premýšľam o rôznych veciach a o živote, občas si prečítam nejakú knihu. Máme 5 ročnú dcérku Marušku s ktorou rád chodím do kina a ako celá rodina radi navštevujeme divadlo, hlavne baletné predstavenia. Praha je v tomto úžasná!“ prozradil na sebe sympatický anesteziolog a záchranář. |
