Magazín Forbes zveřejnil žebříček 23 špičkových českých vědkyň, mezi kterými je čtrnáct absolventek Univerzity Karlovy. Jak sama redakce Forbes upozorňuje, nejedná se o žebříček, kde by porovnávali, kdo je lepší. Cílem bylo vybrat zajímavé, inspirativní a aktivní vědkyně napříč obory. U této příležitosti tak připomínáme rozhovory, které s oceněnými vědkyněmi již dříve vyšly v magazínu Forum.
Fyzičce Lucii D. Augustovičové z Matematicko-fyzikální fakulty UK se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otevírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.
Materiálová chemička Pavla Eliášová je jednou ze tří letošních laureátek talentového programu L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Na Přírodovědecké fakultě UK vyvíjí nový katalytický materiál, který by uměl přeměnit oxid uhličitý na paliva jen za využití slunečního záření.
Bioložka Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK zkoumá počátek života. Zabývá se takzvanou syntetickou biologií, kdy u proteinů zjednodušeně řečeno zjišťuje, jak moc jsou unikátní, zda a jak by bylo možné je synteticky vyrobit a jestli by se těmito „novými“ proteiny daly nahradit naše původní, přírodní. Výzkum dávných proteinů také osvětluje původ života na Zemi a mohou inspirovat proteinové inženýrství.
Jak se učí mluvit nemluvňata? Přesně to zkoumá Kateřina Chládková z Filozofické fakulty UK – jako jedna z mála na světě se věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.
Fyzička Jana Kalbáčová Vejrpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK zkoumá nové materiály. „Můj výzkum je o chytrých magnetických cihličkách, z nichž lze pomocí magnetů postavit domeček, třeba na atomárně tenkém pozemku. Domeček lze odemykat, vytopit či uklidit magnetickým polem nebo světlem. A pak by se dala postavit taková vesnička…,“ vysvětluje verzi, kterou natrénovala na interview před získáním ERC grantu od Evropské výzkumné rady. Nedávno se svým týmem například objevila nový typ dvojrozměrného materiálu, který by se mohl využít pro počítače nové generace.
O úplném začátku našeho života – oplodnění toho stále mnoho nevíme. Změnit se to snaží Kateřina Komrsková z Přírodovědecké fakulty UK a Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV. Nedávno pod jejím vedením objevili fúzní protein lidského vajíčka, který hraje klíčovou roli v průniku spermie. Nové poznatky mohou v budoucnu pomoci při diagnostice a léčbě neplodnosti, ale i k lepším antikoncepčním prostředkům. Také vyvinuli metodu, která umí rozpoznat poškozené spermie, a tak zvyšovat úspěšnost umělého oplodnění.
Neuroložka Eva Kubala Havrdová z 1. lékařské fakulty UK zkoumá neurologické onemocnění, jako například roztroušenou sklerózu. Za svoji práci koncem loňského roku obdržela hned několik ocenění za přínos vědě: v září čestnou medaili České lékařské společnosti J. E. Purkyně, v říjnu na Pražském hradě Medaili za zásluhy I. stupně, v prosinci na ministerstvu školství Cenu M. Paulové udělovanou výjimečným vědkyním.
Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty UK studuje čtenářství a jak děti prožívají příběhy. „Při výzkumech, na kterých úzce spolupracuji s Markétou Supa z Fakulty sociálních věd UK, se ptáme přímo dětí. Skutečně nás zajímá, jak čtení a příběhy prožívají.“ Mimo jiné vyvinuly nový přístup, kdy s dětmi vedou rozhovory „jejich jazykem“ a za pomoci speciálních kartiček nebo třeba látkového panáka.
Lékařka-vědkyně Petra Laššuthová jako vedoucí DNA laboratoře Kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motol hledá příčiny nemocí. Specializují se na neurologické choroby, jejichž první příznaky se často projevují již v dětství. „Například u dědičné neuropatie, takzvané Charcotova–Marieova–Toothova choroby, usilujeme o nalezení konkrétní přesné příčiny: to je stěžejní úkol naší laborky, protože i když neexistuje kurativní léčba, jakmile je stanovena diagnóza, můžeme poskytnout podporu a pomocnou léčbu,” říká.
Politoložka a socioložka Anna Pospěch Durnová dlouhodobě žije v zahraniční, s českým prostředím, konkrétně například s Fakultou sociálních věd UK, je ale stále v kontaktu. Ve výzkumech se zabývá současným vývojem liberálních demokracií, zejména pak rolí emocí v politice. „Emoce ovlivňují politiku a společnost: mobilizují a určují, které hodnoty a názory jsou legitimní. Zkoumám, v jakém kontextu vznikají; jaký gender a sociální původ mají jejich nositelé,“ vysvětluje. Její výzkumný záměr je ale mnohem širší, například napsala knihu (nejen) pro ději Proč existují sprostá slova, když se nesmějí používat?. Zabývala se například i tématem domácích porodů.
Kateřina Rohlenová, absolventka Přírodovědecké fakulty UK, se aktuálně na Biotechnologickém ústavu AV ČR ve výzkumném centru BIOCEV snaží pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami. V rámci doktorského studia na Biotechnologickém ústavu AV ČR v laboratoři profesora Jiřího Neužila charakterizovala protinádorovou látku MitoTam, která je ve druhé fázi klinického testování.
V žebříčku Top české vědkyně 2023 se umístila i absolventka Přírodovědecké fakulty UK Martina Benešová-Schäfer, která nyní působí v Heidelbergu. Psycholožka Iva Poláčková Šolcová, která vystudovala Univerzitu Karlovu a nyní působí na Psychologickém ústavu Akademie věd. Na Fakultě humanitních studií zahájila svá bakalářská studia i antropoložka Johanna Wyss, která nyní bádá na Etnologickém ústavu Akademie věd ČR.
