Téměř dva a půl tisíce lidí už navštívilo Didaktikon, vzdělávací centrum Univerzity Karlovy a Kampusu Hybernská, které se loni v září otevřelo veřejnosti. Dva z workshopů pro žáky základních škol připravily studentky Katolické teologické fakulty UK. „Spolupráce byla naprosto skvělá. Samy realizovaly program od A do Z, my jim ´pouze´ dodali cílovku,“ pochvaluje si manažerka a odborná garantka Didaktikonu Tereza Martínková Bártlová.
Emoce – V Hlavě a Zastřelen v barvách – dva workwshopy, které pro žáky základních škol připravily studentky KTF UK.
Didaktikon se zaměřuje na vzdělávání žáků a žákyň základních a středních škol, kteří se pomocí metody takzvaného řízeného objevování sami stávají aktivními účastníky výuky, experimentují a učí se hrou. Školy mohou po předchozí registraci využít například Dny s Didaktikonem, kdy si vyberou z několika programů zaměřených na matematiku, přírodovědní vědy, historii či umění, přičemž jednotlivé tematické bloky vychází z trvalých exponátů, jež v Didaktikonu instalovaly týmy odborníků z fakult Univerzity Karlovy a poskytují k nim i odborný výklad včetně doprovodných aktivit. K vidění jsou zde třeba projekty týkající se AI (Život s umělou inteligencí), matematika ze Springfieldu (Simpsonovi ve vědě), historická adventura (Attentat 1942 – Historie hrou), daktyloskopie a DNA (Po stopách zločinu), představení života a díla Vincenta van Gogha prostřednictvím jeho maleb a dopisů (Zastřelen v barvách) nebo poznávání emocí v kontextu uměleckých děl (Emoce – V hlavě).
Emoce v umění
Poslední dva zmíněné workshopy připravily právě studentky Katolické teologické fakulty UK v rámci semináře Muzejní a galerijní edukace, který vede doktorka Marie Vymazalová z Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK a členka kolegia rektorky, která má na UK na starosti sociální záležitosti a udržitelný rozvoj.
„Semináře jsem se účastnila už potřetí, protože mě téma edukačních aktivit v kulturních institucích zajímá a uvažuji, že bych se mu jednou věnovala i profesně. Tento semestr jsem si ale poprvé mohla na vlastní kůži vyzkoušet, co opravdu v reálu znamená vést edukační program naživo, s dětmi,“ popisuje studentka programu Dějiny křesťanského umění Natálie Micková, která s dalšími třemi spolužačkami připravovala v tomto letním semestru vzdělávací projekt pro žáky 3. až 5. třídy základní školy Emoce – V hlavě. Cílem workshopu bylo promítnout pět základních emocí, reprezentovaných postavičkami (Radost, Nechuť, Smutek, Vztek, Strach) z animovaného filmu V hlavě, do známých uměleckých děl (mimo jiné Výkřik Edvarda Muncha, Polibek Gustava Klimta).
„Děti se zamýšlely nad svými emocemi, které prožívají během dne. Zkusily na základě popisu nakreslit kopie určitých obrazů, jež pak porovnávaly s originály. Pracovaly i s texty, pomocí nichž reflektovaly emoce zobrazené v dílech umělců,“ vyjmenovává Natálie Micková aktivity pro šedesátiminutový workshop v rámci dopoledne s Didaktikonem, na němž se jim prostřídaly dvě třídy prvního stupně základních škol. „Vzhledem k tomu, že jsme nikdy dřív nic takového neabsolvovaly, nevěděly jsme, jak budou děti reagovat. Osobně jsem měla velkou trému. Ale žáci byli skvělí, akční, chtěli mluvit a zapojovat se, hodina neuvěřitelně rychle utekla,“ pochvaluje si Natálie Micková s tím, že pokud by byl ze strany Didaktikonu potažmo škol zájem, ráda si workshop zopakuje.
Studentky měly zajímavý nápad – vyrobily pro děti "smajlíky" z filmu V Hlavě, které jim usnadnily rozpoznávání typů emocí.
Nejen přírodní vědy
„Dopředu jsme si plánovaly alternativní scénáře pro situaci, kdy by děti třeba neměly zájem na nás reagovat, což se naštěstí nestalo. Jedna třída byla hodně aktivní, chtěla si povídat, takže jsme pro ni program upravili. Druhou třídu jsme zase nechali více tvořit,“ přidává své postřehy další studentka Klára Heřmánková, která v rámci zmíněného semináře Muzejní a galerijní edukace s dalšími čtyřmi spolužačkami připravovala program tentokrát pro druhý stupeň základních škol s názvem Zastřelen v barvách o životě a díle Vincenta van Gogha.
„Jsem naprosto nadšená. Studentky si vymýšlely celý program samy, já jim pouze dávala návodné otázky, kam celý koncept výkladu směřovat, aby se s ním vešly do rámcových vzdělávacích programů, a byl tak pro pedagogy a žáky základních škol přínosný. Všechno se povedlo, ale nešlo by to bez Didaktikonu, který nám poskytl jak prostor, tak především žáky – ideálně jsme naskočili do jeho už zaběhnutého systému, na nějž jsou školy zvyklé,“ shrnuje vedoucí semináře Marie Vymazalová, která má ostatně s popularizací vědy a edukačními programy v kulturních institucích bohaté zkušenosti. V minulosti pracovala například jako edukátorka v Národním muzeu.
I pro ni zde ale bylo leccos „poprvé“. V rámci workshopů pro Didaktikon si mohla podle svých slov konečně vyzkoušet, že lze realizovat kvalitní vzdělávací program i bez materiálního zázemí galerie či muzea, respektive bez umělecké sbírky, kterou chce instituce veřejnosti představit. „Také jsem si ověřila, že když dám studentkám a studentům prostor a důvěru samostatně pracovat, vymýšlet a tvořit, mnohonásobně se mi to vrátí,“ dodává Marie Vymazalová.
Aby si vybral každý
„Po roce fungování se nám ukázalo, že učitelé mají největší zájem o programy z oblasti matematiky a přírodních věd, což je ale podle mého názoru škoda. Život není jen o předmětech, které potřebují žáci k přijímačkám. Proto jsme zavedli speciální nabídku takzvaných komponovaných dopolední, kdy mohou školy zdarma navštívit několik tematicky různorodých workshopů, čímž oslovíme mnohem širší škálu pedagogů i žáků. Právě workshopy z dílny KTF se nám do tohoto konceptu skvěle hodí,“ říká manažerka a hlavní koordinátorka vzdělávacích projektů Didaktikonu Tereza Martínková Bártlová s tím, že by ráda podobnou spolupráci navázala třeba s Pedagogickou fakultou a dalšími pracovišti univerzity, která se věnují přípravě budoucích učitelů. Prostřednictvím Didaktikonu mohou výuku překlopit do praxe, a v reálu si tak vyzkoušet, jak na ni budou děti reagovat.
Tereza Martínková Bártlová má v rámci „svého“ projektu Simpsonovi ve vědě připravené pracovní listy, které poskytuje učitelům pro výuku.
Cílíme i na učitele
Vzhledem k tomu, že bude brzy vypsáno další kolo soutěže o nové expozice v Didaktikonu, chce se Tereza Martínková Bártlová sejít se stávajícími týmy, zhodnotit uplynulý rok a domluvit se na dalším postupu. „Ověřili jsme si, že exponáty bez doprovodných programů a odborného výkladu nefungují tak, jak bychom si v současné době přáli,“ říká otevřeně. Současně také ví, že ne všichni akademici mají čas a chuť se pravidelným vzdělávacím aktivitám cílených na veřejnost či školy věnovat. Proto je ráda, že konkrétně na těchto dvou workshopech pracovaly přímo studentky UK. Bere to i jako investici do budoucna, kdy se nové generace učí předávat své vědomosti zase těm mladším, popularizují vědu a celkově posouvají vzdělávací systém novým směrem.
Kromě programů přímo pro žáky nabízí Didaktikon i vzdělávací semináře pro učitele, dosud se jich zúčastnilo přes čtyři sta. Nicméně odborně působit na pedagogy lze i v rámci běžných dopolední s Didaktikonem. Tereza Martínková Bártlová je absolventkou Matfyzu a spolu s kolegyněmi z 1. a 3. Lékařské fakulty UK stojí za exponátem Simpsonovi ve vědě. Jsou k němu vytvořené pracovní listy, které nabízí učitelům k dalšímu využití v rámci jejich hodin matematiky. „Velice se nám to osvědčilo a ráda bych, aby podobné materiály byly součástí všech programů Didaktikonu. Učitelé na workshopech vidí, jak tyto doprovodné aktivity a úlohy na žáky fungují a mohou na ně pak ve školách krásně navázat. To je právě ten přesah, který může naše práce mít – ovlivňovat vzdělávání žáků přímo na školách, a nejen exkurzemi v Didaktikonu,“ uzavírá Tereza Martínková Bártlová.
