Závěr března patřil na Přírodovědecké fakultě UK konferenci Urban Regulations and Political Memory. Stejnojmenný interdisciplinární kurz, vzniklý v rámci aliance 4EU+, přivedl do Prahy na tři desítky studentů. Jejich organizátor, sociální geograf Martin Ouředníček, je z mezioborového spojení spokojen.
V čele kurzu Urban Regulations and Political Memory stojí tým geografů, historiků a právníků z Univerzity Karlovy, Varšavské univerzity a Milánské univerzity. Jeho první ročník proběhl na přelomu let 2021/2022, druhý zakončila v březnu 2023 již zmíněná pražská konference. Ta nabídla bohatý program na dva dny. A jejich společné téma? Hnací síly městských změn, rozvoj chytrých měst a interdisciplinární metodologie urbánních studií aplikované na případech v Česku, Polsku a Itálii.
Jak hodnotí první dva kurzy vzniklé na platformě aliance 4EU+? A co – třeba nového – přinesla konference Urban Regulations and Political Memory? Pro odpovědi se redaktorka magazínu Forum vydala za tím nejpovolanějším – docentem Martinem Ouředníčkem z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. |
První konference proběhla vloni ve Varšavě, letos se geografové, historici a právníci sjeli do Prahy, příští rok je na řadě Miláno, je to tak?
Ano, neboť Miláno je třetí, na kurzu participující univerzitou. Chceme příští rok pokračovat, podle pochvalných reakcí studentů soudíme, že jsme se vydali správnou cestou. Musím tedy přiznat, že letos bylo malinko méně účastníků z Univerzity Karlovy. Početně nás převálcovali právníci z Varšavy a historici z Milána. Konference hostila 35 účastníků, z toho bylo 6 vyučujících.
Co mají co dělat právníci a historici na kurzu, respektive konferenci zaměřené na urbanismus? Tato otázka možná čtenáře napadne...
(s úsměvem) Jde přeci o kurz interdisciplinární. Poskytuje praktické znalosti a připravuje studenty nejen na akademickou, ale i profesní kariéru. Co se týče právních aspektů, zainteresovaní profesoři a studenti jsou převážně z oboru administrativního práva. Historici se zase rekrutují z oblasti historie měst a plánování. Takže ano, klasické právo a klasickou historii na kurzu a konferenci Urban Regulations and Political Memory nenajdete.
Konference stavěla na studentských prezentacích. Přinesly něco zásadního a jak kvalitní byly?
Světovou vědu jsme opravdu neočekávali. Co jsme ocenili nejvíce, je překvapující propojení disciplín. Mezi obory panují velké mezery, ale pak jsou oblasti, které se nám daří zaplňovat. Třeba jen poznání zcela odlišné legislativy regionálního práva v Itálii nebo možností využití mapových podkladů, patřily letos k novým „větrům“, jež přinesly jak studentské práce, tak pohled pedagogů, kteří kurz vedou.
V části přednášek, a hlavně pak ve workshopech nebylo o vědecká poznání nouze. Vědecké možnosti studentských prací jsou limitovány délkou studia, část z absolventů jsou teprve bakaláři, kteří se s novými poznatky teprve seznamují.
Co konkrétně bylo obsahem kurzu?
Především mezioborová a mezinárodní komunikace. Dovolím si tvrdit, že profit z něj je právě pro studenty velice přínosný. Pro nás, vyučující, je nejcennější nadšení účastníků a zjištění, že studenti jsou otevřeni zcela odlišným disciplínám, než jsou ty „jejich echt“. Že jsou ochotni dělat a studovat i něco navíc. Takže dobrý pocit je nám odměnou, neboť naše účast na kurzu je veskrze na dobrovolnické bázi.
Víte, i já sám jsem na začátku na vše hleděl trochu s despektem. Netušil jsem, co všechno dělají právníci. Sám se věnuji suburbanizaci, růstu na okraji měst, a tam je právě znalost práva nesmírně důležitá.
Znamená to, že dobrý geograf je vlastně 3v1? Něco jako mnoha-oborový kříženec?
Obor geografie a kartografie, který studentům nabízí Přírodovědecká fakulta UK je opravdu hodně široký. Když jezdíme na gymnázia, říkáme: Pojďte studovat geografii, protože je pokračováním všeobecného vzdělání. Jde od technických věd: kartografii a geoinformatiky, přes vědy přírodní: hydrologii, meteorologii až po oblast sociální: osídlení, ekonomika. Šíře i určitá bezbřehost v rámci bakalářského studia je zde patrná. Oproti magisterskému studiu, kde převládá specializace na konkrétní témata; jde se již více do hloubky než do šířky.
Dovedu si představit, že při setkání desítek studentů ze tří univerzit, a hlavně tří v podstatě rozdílných zemí, nemůže být o unikátní názory nouze…
Ano, školy i jednotlivé fakulty jsou dost odlišné. Třeba právníci jsou spíše praktici a mají odlišné publikační zvyky, zatímco historici to mají naopak a geografové stojí někde uprostřed. Je znát, že studenti Přírodovědy mají ambice publikovat v časopisech s vyšším impaktem. Myslím si, že geografie může skvěle sloužit jako dobrý můstek mezi sociálními, právními i přírodovědnými obory.
Jak se daří oboru geografie, myslím v ČR i na UK?
Dlouhodobě, z hlediska mezinárodních hodnocení jsme TOP obor. Přesto mají studia práv, medicíny či oborů v zahraničí větší atraktivitu při výběru uchazečů. Na druhou stranu po zhruba patnácti letech se nám zvýšil počet uchazečů o studium (k 28. únoru 2023 se o studium geografie a kartografie na PřF UK ucházelo 137 studentů a zhruba stejný počet v příbuzných geografických a demografických oborech). Jasně, z demografického pohledu se dnes jedná o uchazeče populačně silnějších ročníků, ale zároveň je třeba vzít v potaz mnohem pestřejší nabídku studijních oborů. Asi největší konkurencí jsou nám nově akreditované obory na regionálních univerzitách. Praha je drahá a magisterský titul se zřejmě bere, ať je odkudkoliv.
Že geograf musí umět myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností, ale třeba také vytvářet mapy, dobře vědí i účastníci – žáci základních škol a středoškoláci – Zeměpisné olympiády. Za úspěchem a popularitou tradiční akce stojí i geografové z pražského Albertova / Foto: archiv Zeměpisné olympiády
Zhruba před dvěma lety jste v rozhovoru pro deník Alarm konstatoval, že metropolitní plán Prahy nezohledňuje poznatky společenských věd. Zlepšila se situace?
Nezlepšila, metropolitní plán zůstává ve starém konceptu. Na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) tvoří velkou část zaměstnanců naši absolventi. Odvádějí vynikající práci v rámci analýzy, ale – bohužel – jejich práce není následně při zpracováních územního plánu adekvátně zohledněna. Třeba s populační prognózou, která je pro Prahu k dispozici, metropolitní plán vůbec nepracuje. A to je škoda.
Kdybyste měl dát zářný příklad, kde ve světě naopak vše z hlediska urbanistického rozvoje funguje, o kterou zemi či město by šlo?
Nehledal bych ve světě, podíval bych se do Brna. Jsem křtěný Vltavou, proto s těžkým srdcem (a s úsměvem) říkám: Brno pro nás může být vzorem, a to nejen z hlediska územního plánování, ale i z pohledu kooperace města s regionem. Zatímco Praha a Středočeský kraj, to je dlouhodobě těžká rivalita.
Chcete-li zahraniční města, pak Vídeň, Mnichov, kde mají územní plánování skvěle propracováno.
Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph. D. |
Po maturitě na pražském Gymnáziu Postupická vystudoval obor geografie a kartografie na Přírodovědecké fakultě UK, kde je proděkanem pro geografickou sekci. Působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje, jako vedoucí týmu Urbánní a regionální laboratoř. Zabývá se výzkumem osídlení se zaměřením na sociální prostředí, obyvatelstvo, urbanizační a suburbanizační procesy. Zkoumá změny v sociálním prostředí městských regionů se zaměřením na Prahu. „Nejvíc mě při výběru oboru ovlivnili pedagogové na gymnáziu. Tehdy šlo o liberální přístup, což mě velice lákalo. A samozřejmě mě zajímaly mapy, kterým jsem se začal věnovat u docenta Muchy v rámci SOČ,“ vzpomíná na profesně nejdůležitější období sympatický sociální geograf. Že nakonec „skončil“ u městské geografie, za to prý mohou vynikající učitelé, kteří jej z kartografie částečně odvedli. Podle produkce různých map a atlasů, je jasné, že jen částečně… Odpočívá pohybem, působí jako trenér fotbalu v místě bydliště, rád si zahraje volejbal nebo vyjede na kole. |