Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek 2. března se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na čtvrtém ročníku konference Primus Day.
V úvodu letošního Primus Day vystoupil prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.
„Primus je jedinečná šance, jak se postavit na vlastní nohy a rozvíjet své vlastní výzkumné nápady,“ sdílí Jan Kudláček z 2. lékařské fakulty UK, který svůj Primus projekt zaměřený na výzkum epilepsie zahájil letos v lednu. S nově vzniklým týmem zkoumá, kdy přichází epileptické záchvaty a zda je možné je předvídat. Pacientům s epilepsií se často zdají náhodné, ale ukazuje se, že tak úplně náhodné nejsou, že existují období s vysokou a nízkou pravděpodobnostní záchvatu. „Primus poskytuje svobodu a možnost i trochu experimentálně zariskovat a zjistit, jaké výzkumné přístupy fungují a nefungují, a tím se lépe připravit na získávání dalších grantů, třeba i grantů Evropské výzkumné rady (ERC),” sdílí Kudláček.
Primus day zahájila rektorka UK Milena Králíčková.
Jeho slova v praxi potvrzuje evoluční biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK, který podporu Primus získal v úplně prvním kole v roce 2017 a následně v roce 2019 uspěl s žádostí o prestižní ERC Starting grant: „Primus byl pro moji samostatnou vědeckou kariéru naprosto zásadní, díky této podpoře jsem mohl začít pracovat na vlastním výzkumném směru a získat potřebné znalosti a zkušenosti, abych mohl následně požádat o ERC. Díky podpoře Primus pak na naší katedře vznikly i další skupiny, což celé prostředí významně obohacuje a profitujeme z toho všichni.“
Filip Kolář (vlevo) a Libor Barto sdíleli zkušenosti se ziskem prestižních evropských ERC grantů.
Právě změna akademického prostředí, ale i zvýšení úspěšnosti Univerzity Karlovy při získávání mezinárodních grantů, patří mezi dlouhodobé cíle podpory Primus. „O ERC se má smysl pokoušet už jen kvůli tomu vlastnímu rozmýšlení směru výzkumu na dalších pět, deset, ale možná i více let dopředu. Vystoupit ze své komfortní zóny uvažování a snažit se, byť někdy i trochu bolestivě, dostat se dál, posunout svůj výzkum,“ doporučuje Filip Kolář. Během letošního Primus Day své zkušenosti s ERC granty sdílel i jejich dvojnásobný příjemce Libor Barto z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který mimo jiné zdůrazňoval nutnost originálních myšlenek.
Podmínky pro excelentní vědu
„Věda se nedá řídit, vědě se dají pouze vytvářet vhodné podmínky,“ míní Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který dlouhodobě usiluje o vyšší úspěšnost českých žadatelů o ERC granty. „Pokud takové podmínky nevytvoříme, zůstaneme v průměrnosti či dokonce podprůměrnosti, protože svět kolem se nezastaví. Věda je z principu založena na zvídavosti, potřebuje svobodu, která umožňuje tvořivé myšlení,” zdůrazňoval během dopolední přednášky. Zmínil i manuál VADEMECUM – Granty Evropské rady pro výzkum (ERC), který vznikl v Technologickém centru Praha na základě workshopů organizových spolu s Expertní skupinou na podporu žadatelů ve výzvách grantů ERC.
Zdeněk Strakoš dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů o ERC granty.
O důležitosti podpory a podmínek hovořila například i Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty UK, která zkoumá čtenářství a prožívání příběhů a informací: „Život přináší nejrůznější překážky, jako byl například covid, ale pro mě je zdaleka nejobtížnější vést lidi – dělat to dobře a efektivně jak z pozice autority, tak kolegiálnosti. Ocenila bych mentoring a větší podporu. Najednou se stanete vedoucí skupiny, ale předtím vás to nikdo nenaučí. Přitom právě lidé a fungující tým jsou ve vědě to klíčové.“ Během své přednášky zmínila i nově vzniklé Young PI Forum – společný projekt Univerzity Karlovy a iniciativy Czexpats in Science –, který si klade za cíl vytvořit prostor pro sdílení, vzdělávání a networking mezi juniorními vedoucími výzkumných skupin působících na českých institucích.
Primus láká špičkové vědce ze zahraničí
„Zpočátku se hlásili především naši absolventi, nyní Primus čím dál častěji láká i vědce a vědkyně ze zahraničí, kteří doposud na Univerzitě Karlově nepůsobili,“ říká Roman Hošek, univerzitní referent programu Primus. Podle něho je hlavním benefitem Primus Day to, že se zde setkávají stávající zkušení řešitelé Primus s těmi začínajícími i s budoucími zájemci a dochází k efektivní výměně zkušeností a rad, jak například nabírat studenty, jakou zvolit publikační strategii či kdy a jak nejlépe začít s přípravou navazujících grantů. „Zájem i prestiž Primus grantů každoročně roste. Od letošního roku jsme navíc zavedli několik změn, které snižují míru byrokracie a řešitelům ‚rozvazují ruce‘. V minulosti byla například definována podoba řešitelského týmu, to jsme od letošního kola zrušili,“ uvádí Hošek.
Návrhy pro 8. ročník soutěže Primus UK je možné podávat až do 20. dubna 2023.
