„Úspěšnost českých žadatelů o granty Evropské výzkumné rady (ERC) se zlepšuje, ale stále výrazně zaostáváme. Přitom podle jiných srovnání, například kvality publikací, bychom měli být v ERC soutěži mnohem úspěšnější,“ říká Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů a je koordinátorem nově vzniklé Expertní skupiny pro granty ERC.
Matematik a koordinátor nově vzniklé Expertní skupiny pro granty ERC Zdeněk Strakoš.
„Podstatou ERC projektů je podpora výzkumu směřujícího za hranice poznání v daném oboru a vedoucího k průlomovým objevům v dané vědecké oblasti, a to v dlouhodobém a celosvětovém měřítku,“ popisuje profesor Strakoš, jenž v minulosti působil v hodnotícím panelu ERC.
„Cílem není kvantifikace publikačních či jiných výstupů projektu, ale zdůvodněný pokus o skutečný průlom, posunutí hranic našeho poznání. Většina ERC projektů je vysoce riziková, ale jedná se o odůvodněný risk,“ vysvětluje. Celý koncept ERC grantů vznikl v roce 2007; jednou z hlavních motivací bylo vytvořit podmínky a podporu pro budoucí vůdčí osobnosti, jež mohou určit další směr výzkumu.
|
Evropská výzkumná rada (European Research Council, ERC) financuje špičkový výzkum ve všech vědních oborech. Jediným kritériem hodnocení je vědecká kvalita – jak návrhu projektu, tak dosavadních výsledků samotného řešitele. Úspěšný ERC projekt má originální myšlenku, která může výrazně ovlivnit daný obor, posunout jeho hranice a otevřít nové cesty výzkumu.
ERC financuje pět typů grantů: ERC Starting granty – podporující začátek nezávislé kariéry vynikajících mladých vědců ve fázi, kdy vytvářejí vlastní výzkumný tým nebo program v rozmezí dvou až sedmi let od dokončení Ph. D. ERC Consolidator granty – cílí na vynikající mladé vědce ve fázi, kdy konsolidují (potřebují posílit či rozšířit) vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program a mají sedm až dvanáct let od získání doktorátu. ERC Advanced granty – zaměřené na podporu celosvětově uznávaných odborníků, kteří již daný obor prokazatelně ovlivnili. ERC Synergy granty – podporující skupinu dvou až čtyř hlavních řešitelů a jejich týmů při společném řešení projektu, který se musí zásadně lišit od klasických kolaborativních projektů. Nejde jen o úspěšnou spolupráci individuálních řešitelů, ale o propojování vědních disciplín, oborů, jedinečných znalostí a infrastruktur, využití nových, nekonvenčních metod, technik a přístupů. Proof-of-Concept granty – je určen na podporu úspěšných řešitelů ERC grantů v nejranější fázi využití výsledků jejich výzkumných aktivit a jejich uvedení do praxe, ať už jde o komercializaci nebo možné využití výsledků ve společenské rovině. |
„S českými žadatelkami a žadateli o ERC granty pracujeme již přes deset let, jak pořádáním workshopů, tak individuálním poradenstvím. Doposud byla veškerá podpora založena na osobním nasazení dobrovolníků, a to není dále udržitelné. Nelze suplovat neexistující profesionální systém podpory skupinkou nadšenců, kteří pomáhají ve volném čase,“ vysvětluje profesor Zdeněk Strakoš z MFF UK vznik Expertní skupiny pro granty ERC, jíž je koordinátorem.
|
Expertní skupina na podporu žadatelů ve výzvách ERC vznikla v lednu letošního roku na základě Společné deklarace Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Tvoří ji koordinátor a šest členů ze tří vědních oblastí ERC – vědách o živé a neživé přírodě (LS, PE) a společenských a humanitních vědách (SSH). Hlavním cílem expertní skupiny je ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR systematicky podporovat žadatele o granty ERC na národní úrovni. Nedílnou součástí a podmínkou pro její úspěšnou práci musí být zároveň cílená a dlouhodobá podpora žadatelů na jednotlivých institucích. Podněty k vytvoření expertní skupiny a příslušná doporučení pro instituce jsou formulovány v textu Účast ČR v soutěžích o granty Evropské výzkumné rady (ERC): Strategická doporučení pro podporu žadatelů o granty ERC na institucionální a národní úrovni. |
Expertní skupina pro podporu žadatelů ERC si vytyčila několik cílů: Rozvinout dále fungující systém tří workshopů s navazujícím Mock Interview pro postupující žadatele do druhého kola hodnocení. „Zde je naprosto klíčová předchozí příprava na jednotlivých institucích. Na workshopy se nám v minulosti hlásili lidé, kteří ještě nebyli připravení, nevěděli základní informace, což nám bralo mnoho času a energie a nebyl prostor k pomoci vedoucí k dalšímu zlepšení dobrých projektů a tím i ke zvýšení jejich šance na úspěch. Věříme, že vznikající podpora na jednotlivých institucích a s tím spojená síť koordinátorů lokální podpory výrazně pomůže,“ shrnuje Zuzana Čapková z Technologického centra ČR, národní kontaktní pracovnice pro granty ERC a program Marie Skłodowska-Curie Action.
|
Harmonogram letošních workshopů je podle organizátorů velmi hektický, ale jinak to vzhledem k posunu termínů podávání grantů nešlo. První workshop proběhne už koncem září a jeho cílem je zhodnotit, zda uchazeči mají jasnou hlavní myšlenku a cíle projektu. „Žadatelům dáme zpětnou vazbu: ‚Ano, to vypadá nadějně nebo toto ještě není dobré, zde máte velkou mezeru.´ Proto je potřeba už k registraci dodat název projektu, abstrakt, zamýšlený panel, CV a track record dle pravidel ERC. Registrace neznamená automatické přijetí na workshop – přijmeme jen ty, kteří jsou již zralí a mají za sebou odpovídající přípravu na instituci,“ vysvětluje Zdeněk Strakoš. Žadatelé také musejí mít doporučení instituce, za kterou plánují o ERC žádat – nejedná se přitom o žádnou byrokracii navíc, ale jen o prostý souhlas, že o sobě navzájem vědí a spolupracují.
Druhý workshop je plánován již na konec října. Účastníci si mimo jiné vyzkouší hodnocení dříve úspěšných grantů. Tím tak podle organizátorů a bývalých úspěšných žadatelů nejlépe pochopí, jak psát ERC projekt, co je jeho cílem a co hodnotitelé očekávají. Na konci listopadu pak bude následovat třetí workshop, kde proběhne diskuze se členy ERC panelů, kritické zhodnocení a bude dána zpětná vazba aktuální verzi projektu. Více informací o workshopech a podmínky účasti naleznete na webu horizontevropa.cz. |
Další cílem expertní skupiny je poskytovat pomoc a podporu jednotlivým institucím, aby mohly efektivně a systematicky pracovat s budoucími uchazeči a to již od magisterských a Ph. D. studentů. „ERC je dlouhodobý proces, kdy nejdůležitější není získání samotného grantu, ale samotná příprava, během které se vědec či vědkyně musí skutečně zamyslet nad daným projektem a svým odborným směřováním – v kontextu a s nadhledem, provést jakousi inventuru své práce,“ líčí Zdeněk Strakoš.
„Ze zpětné vazby víme, že i neúspěšní žadatelé hodnotí proces přípravy ERC grantu jakožto velmi cenný a určující pro jejich další vědeckou práci. Přípravou projektu získali prostor k zastavení se, změnili pohled na svoji práci, a to postupně vede k lepším výsledkům, k získání jiných grantů či perspektivní pozice na významné instituci. Investice času a úsilí do přípravy kvalitního ERC projektu se vrátí na úrovni jednotlivce i samotné instituce,“ dodává.
Podle Strakoše je také důležité pokračovat v proměně prostředí. Jako jeden z možných problémů vedoucí k nízké úspěšnosti může být i to, že čeští žadatelé nejsou v očích hodnotitelů dostatečně věrohodní: „Nedostali včas možnost se osamostatnit, založit si vlastní výzkumnou skupinu a jít svou vlastní cestou. To musíme měnit a více podporovat programy na jednotlivých institucích, například Primus na Univerzitě Karlově, MUNI Award na Masarykově univerzitě, prémie Lumina quaeruntur na Akademii věd ČR a další umožňující vznik vlastních juniorských skupin.“
Zdeněk Strakoš hovoří na jednom z ERC workshopů na Univerzitě Karlově. Foto: archiv UK.
Zlepšení, ale i plno další práce
Tato slova ze své zkušenosti potvrzuje i Adéla Jiroudková, univerzitní koordinátorka projektů ERC.
„Situace se zlepšuje, ale čeká nás ještě mnoho práce. Stále se nám například z fakult hlásí lidé, jejichž projekty nejsou kvalitně připraveny nebo nemají dostatečně silné životopisy. Mladým vědcům a vědkyním chybí mentoring a vedení k tomu, aby se osamostatnili, odešli ven na zkušenou a poté se obohaceni vrátili – bez toho nemohou v ERC soutěži a tak silné konkurenci obstát. Dále nám chybí kariérní poradenství v různých fázích vědecké dráhy nebo lepší podmínky pro vědkyně-matky. Potýkáme se i s nedostatečným mezinárodním rozhledem, kdy se výzkumníci často porovnávají jen mezi českými kolegy a ignorují světovou konkurenci – neumějí přijímat konstruktivní kritiku,“ vyjmenovává Adéla Jiroudková některé výzvy, které bude muset Univerzita Karlova v následujících letech řešit.
Pro zvýšení úspěšnosti žadatelů by mohlo přispět i rozšíření možnosti individuálních konzultací. K tomu poslouží i nově vznikající Mentoring program ERC, kde budou radit bývalí úspěšní grantisté a panelisté. V neposlední řadě je cílem i systémová spolupráce expertní skupiny ERC a Grantové agentury ČR (GA ČR) a větší informovanost a osvěta, například pořádáním národních informačních dnů a podobně.
Zdeněk Strakoš říká: „Věřím, že tato systematická a dlouhodobá podpora nám pomůže zvýšit naši úspěšnost v získávání ERC grantů v dalších letech. Kvalitou vědy na to máme. Granty ERC jsou i v Evropě i mimo ni vnímány jako měřítko kvality výzkumu v jednotlivých zemích i na jednotlivých vědeckých institucích. Získávají je sice jen někteří, ale jsou ve svých důsledcích prospěšné pro všechny.“
