Vraždu v Orient expresu považuje Juan Zamora za nejzdařilejší dílo spisovatelky Agathy Christie. Ona sama je pak světovou značkou. Když se absolvent Filozofické fakuly UK nevěnuje práci pro českou společnost jejích obdivovatelů, dumá nad produkcí multimediálních knih v Nakladatelství Karolinum.
Jako kluk hltal televizní seriály Kobra 11 či Komisař Rex a knihy od Vojtěcha Steklače. Když mu ale maminka nabídla k přečtení knihy od Agathy Christie, konkrétně Vraždu v Orient expresu a Smrt na Nilu, Juana Zamoru naprosto uchvátily. Nynější pracovník Nakladatelství Karolinum se proto mimo jiné věnuje činnosti ve Společnosti Agathy Christie. A v rámci odborné revize se podílel třeba i na nedávné biografii z pera Janet Morganové vydané – v češtině vůbec poprvé – u příležitosti 130. výročí narození královny detektivek.
S Juanem jsme se sešli v kubistické kavárně s příznačným názvem Grand Café Orient. Přišlo nám navíc, že zdejší unikátní prostor je pro rozpravu o tvorbě nejznámější spisovatelky všech dob – v počtu prodaných knih ji prý předstihuje jen William Shakespeare – takřka ideální.
Nadčasové a stále živé
Osobnost Agathy a všechny její životní milníky zná Juan dokonale, o její tvorbě – zahrnující období od 1. světové války do sedmdesátých let – má encyklopedický přehled. A ač připouští, že napsala i něco málo méně zdařilých děl (ale fakt jen pár!), ani on (a s ním celý čtenářský svět) nepochybuje, že je autorkou brilantně zpracovaných detektivních příběhů. „Její adaptace sice zesilují dobovost, ale knihy jsou nadčasové a stále živé,“ tvrdí Juan Zamora, jenž vystudoval češtinu a literaturu. A rázem dodává: „Agatha se nikdy ‚nezakecávala‘, děj nezatěžují podrobné popisy reálií, šla rovnou k věci.“ Její knihy jsou tudíž útlejší, než je tomu ku příkladu u současných severských detektivek. „To třeba Sherlocka Holmese na audioknihách bych vám doporučil na usnutí: v jeho a Doylově světě je tolik zpomalujících kudrlinek, že jednu povídku nedáte na jeden poslech. U Agathy nemyslitelné! Každý příběh má spád. Navíc – může být v něm třeba hned několik mrtvol, a stejně je nám v jejím světě hezky,“ vypráví.
Poirot? Suchet!
Nepřekvapí, že Hercule Poirot je pro christiemilce či christieloga Juana Zamoru tím „nejvíc nejlepším“ hrdinou, obzvlášť když jej v televizním zpracování hraje David Suchet. Vždyť jeho poznávací znamení – knírek s buřinkou – si „náš muž“ dokonce nechal vytetovat na pravou paži! „Sucheta vybrala pro roli Agathina dcera, Rosalind Hicksová. Fascinuje mě, že on – ač do té doby neměl příběhy o detektivovi s malými šedými buňkami načtené – se s touto postavou zcela sžil,“ zamýšlí se Juan.
O snaze o dokonalé „převtělení“ píše Suchet v knize Poirot a já (2015); zřejmě nejpozoruhodnější je v ní část věnovaná nácviku specifické poirotovské chůze, a sice za pomoci pence mezi, ehm, půlkami. „Suchet je čestným členem Společnosti Agathy Christie, oficiální certifikát si osobně převzal v Londýně… Knižního Poirota miluju. Především ve Vraždě v Orient expresu; ten příběh mám rád i kvůli lásce k vlakům, je v něm exkluzivní prostředí, a hlavně byla mou první. Asi je to v hlavě zapsané,“ prozrazuje Juan.
25 let jedinečné společnosti
Zhruba stočlenná Společnost Agathy Christie vznikla coby „posvěcená“ pobočka londýnské Agatha Christie Society. A zatímco britská „základna“ byla už zrušena, její česká odnož v červenci 2022 oslavila pětadvacáté narozeniny. Dost možná je prý dokonce jedinou svého druhu na světě! „Představte si, že Agatha udržovala od začátku šedesátých let až do své smrti v lednu 1976 dopisové přátelství s jednou dámou z Čech. Až vlastníci práv na dílo Agathy Christie projevili o korespondenci zájem. Nebylo totiž běžné, že by si kdy s nějakým fanouškem intenzivně dopisovala,“ uvádí nadšeně Juan Zamora. A přidává další zajímavost: „V jedné z jejích pozdějších knih – Viděla jsem vraždu (v originále Hallowe'en Party) – se vyskytuje postava au pair pocházející z tehdejšího Československa, nesoucí jméno Olga Seminoffová. Šlo tu o lehce upravené skutečné jméno zmíněné dopisové přítelkyně.“
Multimediální současnost
Juana Zamoru jsme si donedávna zvykli spojovat s 2. lékařskou fakultou UK, byl členem týmu oddělení vnějších vztahů. Nově působí v Nakladatelství Karolinum, kde má na starost agendu související s elektronickými knihami, kupříkladu výrobu e-knih ve formátu pro čtečky a také produkci spojenou s Národním plánem obnovy. 
„Aktuálně mě čekají interaktivní knihy, zajišťuji vše kolem výroby,“ prozrazuje své úkoly. Karolinum svůj trh s multimédii rozjíždí, vydalo zatím dvě publikace (Mařatkovu gastroenterologii a učebnici pro zdravotníky Лікуємо чеською / Léčíme česky). Jak takové „knihy“ fungují? „Uživatel si je může přečíst na počítači nebo na mobilních zařízeních, obsahují vložená videa i zvuky. Nejlépe využitelné jsou právě pro učebnice, třeba medicínské nebo k výuce cizích jazyků, respektive češtiny pro zahraniční studenty. To jsou přesně ty oblasti, kde se přidaná hodnota učebnic vyplatí. Jejich součástí je rovněž možnost provedení vědomostního testu s okamžitým vyhodnocením,“ přibližuje Juan.
Ale s přihlédnutím k vánočnímu času se ještě vraťme k Agathě Christie. Do období Vánoc umístila příběhy Královský rubín a Vánoce Hercula Poirota, ovšem podle Juana Zamory stojí za povšimnutí i bohatě prostřená štědrodenní tabule v rodině spisovatelky (ke stolu usedali už ve dvě odpoledne se zataženými závěsy). Co „královna krimi“ jídala? Ústřicovou polévku (tu prý moc ráda neměla), následovala kambala, po ní byl dušený krocan, pečený krocan a obrovský řez svíčkové, pak rozinkový nákyp, dále šátečky a vánoční koláč plný šestipencí, prasátek, prstýnků a všeho možného (pro štěstí). Pomyslnou třešničkou byl pak nespočet dezertů. „Asi měli jiné žaludky,“ glosuje Agathin znalec Juan Zamora.
| Mgr. Juan Zamora |
| Vystudoval český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK. Po studiu byl tři roky PR pracovníkem 2. lékařské fakulty UK, nově působí v Nakladatelství Karolinum, se kterým už dříve spolupracoval. Dnes má na starost produkci e-knih. Ke knihám měl blízko i během čtyřletého působení na FF UK, když lektoroval seminář zaměřený na praktickou přípravu knih. Podnícen tvorbou britské spisovatelky Agathy Christie se sám o literární tvorbu s detektivní zápletkou pokusil. A kde se vzalo Juanovo exotické jméno? „Můj táta pochází z Kostariky. Do Československa přijel za studiem, v roce 1974 se s mojí budoucí mámou potkal na Karlově mostě. Prostě ji zastavil a zeptal se, zda ví, kde by sehnal černé pivo. Maminka zrovna šla na film Noc na Karlštejně, takže si asi vyměnili kontakty… a dopadlo to,“ poodkrývá s úsměvem jedno z rodinných tajemství sympatický mladík. |
 Královna detektivek Dáma Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, je známá pod příjmením prvního chotě jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království – 12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království). V jejich příbězích je Československo jmenováno několikrát – jde sice o stručné zmínky, ale Agatha o „nás“ alespoň něco věděla. Za pozornost stojí kniha Viděla jsem vraždu, psaná asi v první polovině roku 1969, nedlouho po pohnutých událostech srpna 1968. Je nejprodávanější spisovatelkou všech dob. ► Oficiální webové stránky Agathy Christie: www.agathachristie.com. ► Webové stránky Společnosti Agathy Christie: www.agatha.cz. |
