Stejně jako lékařské obory i práce zdravotních sester je stále více ošetřovatelsky náročnější. Neexistuje už jedna „univerzální“ sestra, která by obsáhla všechny obory poskytované péče. „Říká se, že máme nedostatek sester. Ale kdybychom jim odebraly část povinností, které mohou dělat jiné méně kvalifikované profese, deficit by se srovnal,“ míní Ivana Dvořáčková z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která vyučuje management na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové.
Téma dobře zná, Ivana Dvořáčková je zástupkyní náměstkyně ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a vedle výuky na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové pracuje též jako soudní znalkyně. Na jaře obdržela cenu Sestra roku za celoživotní dílo v ošetřovatelství.
„Není to pochvala jen mé práce, ale ocenění celého nelékařského personálu v naší fakultní nemocnici, protože jeden samotný člověk v tak obrovském kolosu mnoho nezmůže,“ říká činorodá dáma, jež absolvovala nejen „bakaláře“ na LFHK UK, ale i magisterské a doktorské studium v Olomouci. Ve své nynější pozici spoluzodpovídá za kvalitu ošetřovatelské péče v nemocnici, věnuje se auditní a kontrolní činnosti, vyučuje a organizuje konference.
Pacienta si neodnesete, úkoly ano
„Pokud je na lůžkových odděleních naplněn plán pracovníků, organizace práce je dobře nastavená a předávání směn funguje, jak má, teoreticky může sestra odejít v pohodě domů – a věnovat se rodině, koníčkům, popřípadě studiu. Oproti přímé práci s pacienty je moje pozice různorodá. Při manažerské činnosti si pacienta domů nedonesete, úkoly a projekty však ano,“ líčí. „Já mám tu výhodu, že moje práce je hodně rozmanitá, a pokud se zrovna u jednoho úkolu necítím pohodlně, přejdu na jiný a k původnímu se vrátím později,“ doplňuje.
Co ji trápí? Letitým problémem českého zdravotnictví je nedostatek sester. Pro optimální fungování oddělení je nutné zajišťovat péči zejména multioborovým týmem, kdy spolupracuje několik profesí. „Kdybychom sestrám odebrali část povinností, které mohou dělat jiné, někdy i méně kvalifikované profese – ošetřovatelka, sanitář, praktická sestra, biomedicínský technik nebo administrativní pracovník –, deficit všeobecných sester by nebyl tak velký a mohly by mít více času na odborné činnosti a celý tým na kvalitní ošetřovatelskou péči,“ míní Ivana Dvořáčková, podle níž se v nemocnici v tuto chvíli nepotýkají s plošným nedostatkem zdravotních sester; jejich nedostatek vnímá jen v určitých oborech či specializacích.
Není sestra jako sestra
Nemocnice úzce spolupracuje se vzdělávacími institucemi, studentům umožňuje odborné praxe a stáže, brigády v letních měsících, dobrovolnickou činnost i možnost sníženého úvazku při studiu. „Těší nás, že mnozí z absolventů škol si naši nemocnici vybírají pro start svého profesního života ve zdravotnictví a snažíme se jim zajišťovat takové podmínky, aby od nás neodcházeli,“ vypráví Dvořáčková. „Pokud má být práce pro nelékaře zajímavá a jejich činnosti mají odpovídat současné odborné praxi, diskutujeme rovněž o kompetencích zdravotnických pracovníků, zejména sester,“ popisuje zkušená zdravotnice.
Všeobecná sestra má obdobné kompetence jako sestra praktická, ale navíc plánuje a organizuje péči o pacienty, podává intravenózní léčiva, převazuje komplikované rány či defekty, vyučuje. Z laického pohledu se ovšem může rozdíl zdát docela minimální.
„Odlišnost nespočívá pouze v manuální práci, ale spíše v rovině ideologické a znalostní. Při studiu oboru všeobecná sestra získá student či studentka ucelenější a hlubší informace a dozví se nejen to, co a jak má dělat, ale hlavně proč to má dělat. A když víte proč, pracujete správně a můžete mít i širší kompetence, neboť dokážete například zhodnotit fyziologii od patologie,“ vysvětluje. A díky tomu, že učí na vysoké i vyšší odborné škole, vidí, jaký mají studenti náhled na současné zdravotnictví a může je alespoň trochu ovlivnit a formovat pro zodpovědnou, náročnou, ale prý krásnou práci zdravotní sestry. Pro Ivanu Dvořáčkovou jsou pak odměnou chvíle, když svoje někdejší studenty potkává mezi zaměstnanci nemocnice.
