V úterý odpoledne před svátkem sv. Václava a Dnem české státnosti oslavila Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy sedmdesát let od svého založení. „Z dnešního pohledu se zdá být tato fakulta mladá. Nicméně tradice vzdělávání a výzkumu v oblasti matematiky, fyziky a astronomie na Univerzitě Karlově trvá již téměř sedm set let,“ připomněla ve Velké aule historického Karolina rektorka Milena Králíčková.
„Díky mamince a bratrovi, kteří jsou hrdými absolventy Matfyzu, vím, že k této fakultě vždy patřila tolerance a otevřenost,“ uvedla rektorka.
„Mám chuť říci, že označení Matfyz je v Česku a na Slovensku skoro stejně známé jako Univerzita Karlova samotná. Pochopitelně jako nadstranický prorektor nemohu říci tato slova veřejně. Co ale konstatovat mohu je, že Matfyz má mnoho tváří. Žádnou z nich nemůžeme označit za negativní či nevlídnou, ať už zkusíme hodnotit styl výuky, kolegiální spolupráci nebo vztahy k širší veřejnosti v rámci takzvané třetí role univerzity. Jako každá instituce má svá specifika a drobné vady na kráse. Ale převažuje vždy vlídnost, otevřená diskuze a přátelské prostředí,“ uvedl na úvod prorektor pro vnější vztahy UK Martin Vlach, jenž slavnostním shromážděním provázel.
Rektorka Milena Králíčková ve svém projevu nastínila historii přírodních věd na Univerzitě Karlově, jež jsou odjakživa její nedílnou součástí. Přednášky z matematiky, fyziky a astronomie probíhaly na fakultě svobodných umění, později přejmenované na filozofickou, kterážto byla vstupní branou ke studiu na třech dalších fakultách – právnické, lékařské a teologické. Rektorka též upozornila na významné učence působící v aulách a laboratořích univerzity – od jednoho z prvních rektorů Jana Ondřejův, zvaného Šindel (spoluautor Pražského orloje) přes matematika a filozofa Bernarda Bolzana, jenž v první polovině 19. století působil na univerzitě jako profesor náboženství, až po Alberta Einsteina.
Rozčlenění věd na více fakult
„Roku 1920 se z Filozofické fakulty vyčlenily přírodovědné obory, které se spojily do nově vzniklé Přírodovědecké fakulty. Bylo to vyvrcholení nezadržitelného vývoje vědy za celé uplynulé století a také důkaz toho, že univerzita patří mezi moderní instituce, které se dokáží nejen svou kvalitou, ale i strukturou odpovídajícím způsobem přizpůsobovat požadavkům doby,“ zaznělo.
Milena Králíčková tak vyzdvihla „mateřský vztah“ Přírodovědecké fakulty k Matfyzu a následně doložila i svou osobní vazbu: „Díky mamince a bratrovi, kteří jsou hrdými absolventy Matfyzu, vím, že k této fakultě vždy patřila tolerance a otevřenost. Poskytovala mnoha lidem zázemí v dobách, kdy z politických důvodů nemohli pracovat například v Akademii věd. Zdejší studenti i zaměstnanci patřili také k prvním, kteří vítali změny v roce 1989. A nejen to. Mezi prvními také dokázali využít celé řady příležitostí, jež se po listopadu konečně objevily. Jedním z mnoha důkazů této otevřenosti a kvality jsou například granty Evropské výzkumné rady (ERC), jichž se v současné době řeší na fakultě osm.“
Příběh, jak se zrodil Matfyz
Hlavní projev patřil děkanovi Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokytovi, který mimo jiné popsal kuriózní okolnosti vzniku Matfyzu v roce 1952. Legislativním nařízením se z dosavadní Přírodovědecké fakulty UK zřídily 1. září 1952 Matematicko-fyzikální fakulta a Fakulta biologická (která byla o devět let později opět začleněna pod Přírodovědeckou). Jenže účinnost dokumentu byla stanovena až na pátého září.
„Nechci se pouštět do dlouhých úvah, v jakém stádiu existence byla naše fakulta mezi prvním a pátým zářím. Zda již existovala, jen to o sobě ještě neměla čtyři dny tvrdit. Anebo ještě do pátého září neexistovala, aby v onom dni vzala na vědomí, že již čtyři dny existuje. My na Matfyzu jsme ovšem spatřili v těchto několika větách zmíněného nařízení příležitost k tomu slavit vznik naší fakulty, podobně jako v případě narozenin jistého českého velikána, více než jednou! Ostatně k jejímu právnímu a zejména hospodářské oddělení od mateřské Přírodovědecké fakulty došlo až o rok později. A tak s trochou tolerance budeme moci krátce vzpomenout sedmdesát let výročí narození i příští rok,“ pobavil publikum ve Velké aule děkan Rokyta.
Hlavní projev patřil děkanovi Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokytovi, jenž vysvětlil pozoruhodné okolnosti zrodu Matfyzu.
V originálním proslovu pokračoval, když přirovnal fakultu k velkému zaoceánskému parníku. „Jeho kapitán a koneckonců i posádka by si měli být vědomi toho, že jakékoli pootočení kormidla nemusí mít okamžitý vliv na změnu kurzu plavby a že setrvačnost pohybu takovýchto kolosů je něco, s čím je třeba počítat. I tak by však měl kapitán řídit své plavidlo směrem, který vede k jím vytyčenému cíli. Přitom všem však nesmí lomcovat kormidlem příliš zbrkle, aby se loď nebezpečně nenakláněla. Není to jednoduchá úloha,“ shrnul současný děkan MFF UK, a dal tak elegantně prostor pro ocenění tří svých předchůdců.
U příležitosti oslav 70. výročí fakulty navrhl Mirko Rokyta ocenit zásluhy emeritních děkanů pamětním listem Univerzity Karlovy. Rektorka Milena Králíčková ohodnotila jeho návrh kladně a rozhodla o udělení ocenění profesorům Janu Kratochvílovi (na obrázku vlevo dole), Zdeňku Němečkovi (vpravo) a Pavlu Lukáčovi (ze zdravotních důvodů se nemohl slavnosti zúčastnit).
Jako poslední z řečníků popřál Matfyzu k narozeninám děkan Přírodovědecké fakulty UK Jiří Zima, jenž příhodně poznamenal, že víc než matku a dceru dnes připomínají tyto dvě instituce spíše sestry. „Jsme už ve věku, kdy vypadáme obě stejně, bydlíme blízko sebe a naším společným zájmem jsou přírodní vědy. Kromě nich máme společné i to, že se staráme o výchovu učitelů, protože si velmi dobře uvědomujeme, jak je důležité mít dobře připravené středoškoláky a kvalitní učitele, kteří studenty dokáží pro naše obory nadchnout. Bez dobrých středních škol nemůžeme mít kvalitní uchazeče pro naše studia,“ shrnul Zima.
Fakultní spolupráce nejen v Kampusu
Oběma fakultám plus 1. lékařské popřál hodně štěstí v intenzivně připravovaném Kampusu Albertov. „Těším se na sdílení společných špičkově vybavených vědecko-pedagogických pracovišť. Jsem přesvědčen, že tato spolupráce povede nejen k posílení našich fakult, ale celé Univerzity Karlovy, ke zlepšení konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku, přitáhnutí špičkových absolventů ze zahraničí i otevření nových vědeckých směrů, do nichž bychom bez Kampusu Albertov nemohli jít,“ uzavřel Jiří Zima.
Slavnostního shromáždění ve Velké aule Karolina se zúčastnilo vedení Univerzity Karlovy a Matematicko-fyzikální fakulty, členky a členové Vědecké rady UK a jejího Akademického senátu, děkanky a děkani fakult UK i přírodovědných a technických fakult českých a slovenských univerzit, zástupci Akademie věd ČR, státních institucí a řady partnerských firem.
Součástí slavnosti byl vedle tradičního hudebního doprovodu také koncert varhanistky Nikoly Zasman, mimo jiné rovněž někdejší studentky Matfyzu.
Ve středu 28. září je v rámci oslav zpřístupněna veřejnosti (po předchozí registraci) rotunda svatého Václava nacházející se v budově MFF UK na Malé Straně. Kromě prohlídky zde bude otevřena také dočasná poštovní přepážka, která nabídne nové poštovní známky s motivem románské dlažby. Nejen pro sběratele bude připraveno speciální svatováclavské razítko.
U příležitosti oslav vydalo nakladatelství Matfyzpress reprezentativní neprodejnou publikaci 70/70 s podtitulem Sedmdesátkrát k výročí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedná se o odpovědi do ankety, v níž sedm desítek matfyzáků z řad vědců, učitelů, studentů i absolventů přemýšlí nezávisle na sobě a ryze osobní optikou nad pěti shodnými otázkami. Skládají tak obraz současné fakulty, doplněný o vzpomínky na její minulost i přání do budoucna.
Slavnostní akce se v Karolinu zúčastnila i trojice emeritních rektorů UK: zleva Václav Hampl, Ivan Wilhelm (přímo z MFF UK) a Tomáš Zima.
