Docent Mirko Rokyta má před sebou výzvu, s níž se žádný jeho předchůdce hned po nástupu do funkce děkana nepotýkal. Potřebuje zabezpečit chod Matematicko-fyzikální fakulty i za této zcela výjimečné situace a zajistit takové podmínky pro výuku, aby průběh koronavirové krize co nejméně ovlivnil její kvalitu. „Až to bude jen trochu možné, pokusíme se obnovit prezenční výuku v částečné formě, a především pro studenty prvních ročníků,“ říká nový děkan MFF UK.
Jak se vám sedí v křesle děkana?
Točí se mnohem rychleji, než jsem předpokládal, když jsem před rokem a něco začal uvažovat o kandidatuře. Děkani se u nás na fakultě historicky mění v noci z 5. na 6. září a už v několika minulých případech se žezlo slavnostně předávalo při tradičním úvodním soustředění prvních ročníků na Albeři (výcvikové středisko UK poblíž Nové Bystřice v oblasti zvané Česká Kanada, pozn. red.). Letos byla akce z hygienických důvodů zrušena, a tak jsem skočil v pondělí 7. září za děkanský stůl rovnýma nohama a okamžitě zvažoval, jak se bude v zimním semestru učit, jak a co zpočátku vyučovat prezenčně, kdy a za jakých podmínek přejít na hybridní nebo distanční vzdělávání.
Prozradíte podrobnosti?
Téměř ihned po nástupu do funkce jsem jmenoval dočasný Krizový štáb MFF UK. První dvě schůzky už proběhly a dále se budeme scházet nejspíše jednou za týden či dva, ale třeba i častěji, podle vývoje situace. Ta se v současné době mění velmi rychle. Až do 18. září jsme měli za cíl v co největší míře udržet prezenční výuku, pokud ne pro celou fakultu, určitě alespoň částečně u prvních ročníků, protože si myslíme, že pro tyto studenty je přechod ze střední školy na vysokou velký šok. Kdyby šli rovnou „na distanc“, mohli by se ve studiu velice špatně orientovat a mohlo by to mít na ně negativní dopad.
Plán tedy byl je rozdělit je do menších skupin a učit jeden předmět paralelně?
Například. Anebo přenášet velkou přednášku, typicky pro 100 až 200 studentů online, a prezenčně ponechat cvičení. To by si určitě vyžádalo značné zásahy do rozvrhu, abychom vyloučili situace, že bezprostředně po online přednášce následuje prezenční cvičení, na něž by například studenti z kolejí nestihli přijet. Naše rozvrhová komise byla připravena a na základě informací od pedagogů chtěla zahájit hned kolem 20. září přípravu alternativního rozvrhu. Ten sice po centrálním vyhlášení distanční výuky není v této chvíli aktuální, ale na jeho přípravě chceme i nadále pracovat, abychom jej měli k dispozici pro případ, že dojde k částečnému uvolnění, které by umožnilo na hybridní výuku přejít.
K vrcholové pozici děkana jste směřoval už od své promoce na Matfyzu. Učil jste zde, vedl katedru matematické analýzy a posledních osm let byl členem kolegia děkana.
Vypadá to tak, ale na funkci proděkana, natož děkana jsem původně rozhodně nepomýšlel. Očekával jsem, že poté, co skončím ve vedení katedry, se opět vrátím k přednášení, které mě velice baví a bude mi chybět.
Určitě ne tento první rok. Nebudu se účastnit ani konferencí a výrazně omezím případné zahraniční cesty, chci se plně věnovat vedení fakulty. Po roce se uvidí.
Proč jste již před lety omezil výuku a začal se věnovat administrativě?
K postu vedoucího katedry jsem svým způsobem přirozeně směřoval už jako řadový člen katedry, kdy mi její předchozí šéf oznámil, že by byl rád, abych se stal jeho nástupcem. Po vedení katedry jsem se dva roky věnoval pouze výuce a vědecké práci. Pak mě ale oslovil tehdejší kandidát na funkci děkana, Jan Kratochvíl, s návrhem být členem jeho kolegia. Dobře jsem ho znal a nabídka mě tehdy potěšila. Přijal jsem ji a zůstal v jeho týmu osm let. Další posun přišel před zhruba dvěma lety, kdy mě velice překvapilo, kolik lidí za mnou začalo chodit s otázkou, jestli bych nechtěl kandidovat na děkana.
Takže podnět přišel z vnějšku?
Částečně ano, nechal jsem se ale „ukecávat“ skoro rok. Nechtěl jsem původně… Ne že bych se vzdával odpovědnosti, šlo spíš o to, že těch osm let „proděkanování“ bylo poměrně náročných a myšlenka, že se znovu stanu běžným akademikem, budu si učit, povídat se studenty a psát články, mě hodně lákala. Oproti tomu je pozice děkana doslova administrativní nářez, jinak se to nedá říct. Konkrétně teď mi například chodí stovky nikoli nedůležitých e-mailů denně.
Jak volba děkana probíhá?
Akademický senát na podzim vypíše volby, to je takový oficiální startovní výstřel. Ale už před tím, zhruba dva roky před koncem funkčního období úřadujícího děkana, začíná na fakultě takové neformální „hemžení“, kdy se opatrně zjišťuje, kdo bude kandidovat, kdo chce kandidovat, bude vůbec někdo kandidovat, máme někoho oslovovat…? Uzávěrka přihlášek byla na začátku dubna, já se do voleb přihlásil v únoru a čekal, kdo mě bude následovat.
Nikdo vás ale nevyzval.
Upřímně řečeno, fakt, že jsem se přihlásil sám, byl na jednu stranu projevem jakési důvěry ze strany fakultní veřejnosti, na druhou stranu jsem se docela těšil na to, že nás bude víc. Vnímal bych svůj mandát možná dokonce i trochu silněji, pokud by se soutěže zúčastnilo více kandidátů.
Podpořilo vás nakonec přes dvě stě akademiků.
To, že se sešel více než šestinásobek potřebného počtu podpisů, mě také velice překvapilo, protože jsem za nikým s žádostí o podpis nechodil. Napsal jsem pouze vzor podpisového archu, který jsem předal sekčním proděkanům s tím, že pokud má někdo zájem podpořit mou kandidaturu, ať tak učiní. A pak se u předsedy senátu cestou přes vedoucí pracovišť scházely tyto podepsané listy.
Už víte, kdo budou členové vašeho kolegia?
Věděl jsem to už před samotnou volbou a v okamžiku volby to věděla i celá akademická obec fakulty, protože jsem jména předem zveřejnil. Udělal jsem trošku jiné uspořádání, než bylo za předchozího děkana, jehož tým tvořili proděkani, tajemník a takzvaní koordinátoři různých důležitých oblastí činnosti fakulty jako IT problematika a podobně. Mně se zdálo, že v současné době bující administrativy bude koordinátorů potřeba více, nechtěl jsem však příliš rozšiřovat samotné vedení fakulty. Rozdělil jsem proto svůj tým na vlastní vedení MFF UK, tedy proděkany a tajemníka, a dále na rozšířené kolegium děkana, což je nově vzniklý poradní orgán vedení, v němž jsou nejen zmínění koordinátoři, ale i další představitelé důležitých oblastí fakultního života, kteří mohou být do tohoto rozšířeného kolegia operativně povoláváni. Plus v této chvíli máme, doufejme dočasný, Krizový štáb.
Co teď aktuálně řešíte?
Kromě problémů spojených s výukou také ve spolupráci s tajemníkem, vedoucí hospodářského oddělení a skupinami IT vymýšlíme, jak zabezpečit administrativní chod fakulty a zorganizovat pracovní dobu úředníků na děkanátu. Uvažujeme například o střídavých směnách, protože některé záležitosti nelze vyřešit z domova a zároveň střídáním pracovních skupin vzniká menší riziko případné karantény celých oddělení děkanátu.
Rozšířili jste možnosti distanční výuky ve srovnání s jarem?
Pokročili jsme například v nákupu kamer a techniky určených pro online přenos z poslucháren. Rádi bychom ji totiž ponechali v prostorách, na něž jsou přednášející zvyklí. Výklad z učebny je pro některé z nich přece jen pohodlnější, než kdyby se natáčeli v kanceláři nebo doma a kamera musela snímat poznámky z papíru či tabletu. I s touto možností však nadále počítáme. Dále jsme vybavili hlavní zasedací místnost v této budově (Areál Karlov, Ke Karlovu 3, Praha 2, pozn. red. ) duplexovým přenosovým systémem. Stabilně instalovanými streamovacími možnostmi je také vybavena největší posluchárna našeho nového pavilonu IMPAKT v Troji.
Výuka by tedy měla být kvalitnější, než byla v první „koronavlně“ na jaře.
Chtěli bychom. Ideálně by měla být na stejné úrovni jako před koronakrizí. S tím souvisí i naše zvýšená „péče“ o studenty prvních ročníků, jimž už tradičně chceme přestup ze středních škol na Matfyz co nejvíce ulehčit nabídkou úvodních kurzů, případně i „doučovacích“ seminářů pro ty, kteří cítí určité slabiny. Pomoci by mohl i statut tutorů či mentorů, který se chystají na některých pracovištích posílit. Naopak špičkovým studentům chceme i nadále umožnit účast na speciálních řešitelských seminářích, kde mohou své nadání efektivně rozvíjet.
Doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. |
Narodil se v roce 1962 ve Vsetíně, kde vystudoval gymnázium. V roce 1985 promoval na MFF UK, od roku 1990 zde učí na katedře matematické analýzy. V roce 2002 se stal jejím vedoucím. Posledních osm let působil jako proděkan pro matematiku. |