Doktorandka Kateřina Veselá je nyní na dvouměsíční vědecké stáži v Izraeli. V rámci pilotní fáze nového programu Czech-Israeli Innovation Interships spolupracuje na výzkumu léčby neurogenerativních onemocnění.
Účast v Czech-Israeli Innovation Interships získala na základě dosažených úspěchů ve vědecké skupině doktora Milana Jakubka ve výzkumném centru BIOCEV, které je společným projektem Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ve Vestci u Prahy. Ve své aktuální práci se zabývá designem a studiem kurkuminoidů, se zaměřením na cytostatický a migrastatický efekt v kombinované terapii se zaměřením na hlavo-krční nádory.
Představte, prosím, izraelský tým a zázemí.
Naše vědecká skupina, vedená profesorkou Illanou Gozes, je velice malá. Vedle paní profesorky ji tvoří dvě studentky a jeden postdok. Její výzkum se vyznačuje víceúrovňovým přístupem ke studiu mozkových funkcí, chování, paměti a vývojem léčiv v oblasti neurodegenerativních chorob. Výsledek vědecké práce laboratoře, Davunetide, prokázal účinnost v několika klinických studiích fáze II, tedy u pacientů trpících mírnou kognitivní poruchou před Alzheimerovou chorobou a u pacientů se schizofrenií, kteří chrání aktivity každodenního života. Co mě velice překvapilo, je zdejší vybavení, které zahrnuje nezbytnou instrumentaci a nástroje pro výzkum v daném oboru, ale nikoliv nejmodernější přístroje. Což je trochu šok, když si uvědomíte, jak skvělých výsledků dosahují. Je to fakt obdivuhodné!
A co lidé kolem vás?
Pro zdejší vědce, a jistě nejen pro ně, jsou mnohem důležitější a podstatnější mezilidské vztahy než materiální stránka. Od začátku se setkávám s laskavostí a vstřícností. Třeba hned první den mi při práci z dlaně vyskočila jedna z laboratorních myší, kterou jsme museli chytat. Jednalo se o mou první zkušenost s prací s myšmi; v Čechách za nás experimenty se zvířaty dělají kolegové ve specializovaných pracovištích Brně, Olomouci a Praze. Byla jsem z toho dost špatná, ale kolegové mě utěšovali, že se nic neděje, že se jim to taky stalo... Jde jen o drobný příklad. Snad je i z něj patrné, že na vás tady nikdo nevytváří tlak a vy pak nemáte pocit, že děláte něco špatně. Člověk by si zkrátka měl odnést poučení, jak to přístě udělat lépe.
Dva měsíce ve výzkumu nejsou příliš dlouhá doba. Co byste během nich měla stihnout?
Jelikož profesorka Illana Gozes je kapacita na neurogenerativní onemocnění, věnuji se tady v Izraeli právě tomu. Kurkuminoidy – těmi se dlouhodobě zabývám a vím o nich mnohé – totiž mají ohromný potenciál v uplatnění, jedním z nich je i možnost jejich využití jako léčiv na neurogenerativní onemocnění. Ráda bych taky přispěla k potvrzení hypotézy, na které naše „biocevská“ laboratoř pracuje. Vycházím z plánu experimentů, který mám daný.
Co bych zde stihnout měla, je část základního výzkumu, který následně chceme převést do aplikací. Práce s buňkami je náročná a ošemetná – buňky někdy rostou skvěle a všechny experimenty „fungují“ dle očekávání. No a pak třeba chcete experiment zopakovat, a asi stačí abyste se na buňky špatně podívali (říká s úsměvem)... a ony všechny umřou. Předpokládá se, že bychom nadále pokračovali ve spolupráci i po mém návratu do Česka. I zdejší studentky by mohly přijet k nám, za novými zkušenostmi.
Chtěla byste jednou, v budoucnu mít vlastní vědecký tým? Jaké jsou vaše profesní sny?
Tady jsem si uvědomila, jak jsem šťastná a vděčná za to, v jaké laboratoři mohu doma, v Česku pracovat. Možnosti, které máme, evidentně nejsou běžné. A náš vedoucí, pan doktor Milan Jakubek je skvělý – má spoustu nápadů, píše mnoho projektů, takže v získávání grantů a v možnostech provádění experimentů je naše skupina velice úspěšná, a tomu odpovídá i zmíněné technické vybavení laboratoří včetně velikosti týmu a navázaných spoluprací. Přiznávám, že se vlastně úplně nevidím na pozici vedení vlastní vědecké skupiny, mluvíme-li o horizontu zhruba deseti let. Vše ukáže čas. Teď si přeji zůstat ve stávající skupině, abych mohla pokračovat v našem výzkumu a v potvrzování hypotéz. Opravdu jsem spokojená tam, kde jsem.
Jak tedy vypadá vaše „česká skupina“?
Laboratoř medicinální chemie vede Milan Jakubek, který ji převzal po zesnulém profesoru Vladimíru Královi (vědec v oborech supramolekulární chemie, nanotechnologií a molekulárního inženýrství, propagátor vědy a ambasador centra BIOCEV v zahraničí – pozn. red.). Popravdě, je nás celkem hodně ve skupině – téměř třicet. V rámci skupiny máme tři core laboratoře: organickou syntézu, bioanalytickou laboratoř a laboratoř formulací. Část kolegů pracuje v těchto core laboratořích a část na dalších kooperujících pracovištích.
Co vás nejvíce zajímá?
Středem zájmu našich výzkumů je hodně, zejména výzkum a vývoj nových malých molekul a jejich formulace v oblasti rakoviny, imunoterapie, TET proteiny… Je toho hodně. Příkladem výstupu naší laboratoře může být například bazedoxifen a jeho inhalační formulace na léčbu covidu, ten už je v II. klinické fázi. Taktéž syntetizujeme a vylepšujeme formulaci alaptidu pro využití v SAIN® (takzvaně kosmeceutická řada krémů, která ovlivňuje fyziologické a regenerační procesy pleti; vyvinuto vědci z BIOCEV, jak jsme psali – pozn. red.). Výsledky laboratoře jsou potvrzeny úspěšným transferem, licencemi či patentovými ochranami a taktéž mnoha výstupy v impaktovaných publikacích.
Spektrum je zkrátka velmi široké, což je jistě dáno i velkým pracovním nasazením a odvaze a odhodlání našeho vedoucího. Když cítí potenciál, jde klidně i do rizik, a to i když přijdeme s nápadem „jen“ my, studenti. Podstatné u nás je, umět si svůj postoj obhájit. Doktor Jakubek nemá žádný problém se do nových, kolikrát zprvu nejistých výzev pustit. Jsem opravdu profesně velice spokojená a ráda, že můžeme pracovat v kvalitním zázemí pracoviště BIOCEV 1. LF UK.
| Češi v Izraeli - za vědou i studiem |
| „Stáže českých studentů v Izraeli skvěle propojí biomedicínský výzkum obou zemí. Program mladým vědcům zprostředkuje kontakt s novými technologiemi, zároveň jim umožní vhled do systému vědy v této zemi, a to včetně rychlého přenosu výsledků vědy do praxe, který je právě v Izraeli na vysoké úrovni,“ vysvětluje Martin Vokurka, děkan 1. LF UK, to ona Kateřinu Veselou pro izraelskou stáž nominovala. Do Izraele letos kromě Kateřiny Veselé (1. LF UK) vycestuje i vycestuje i bioložka Anna Kampová (PřF UK), Anežka Kramná a Jan Trnka (oba z VŠCHT) či Klára Janoušková (FEL ČVUT). Vyhlášení dalšího ročníku proběhne v listopadu. V roce 2022 startují Czech-Israeli Innovation Internships pilotní fází a grant pokryje studentům cestovní náklady, víza, ubytování a diety. Vyhodnocení projektu a vyhlášení dalšího ročníku proběhne v listopadu. Další informace zde. V pilotní fázi projektu byli studenti vybráni na doporučení členů vědecké rady Nadačního fondu Neuron. „Dlouhodobě podporujeme mladé vědce a propojení vědy s byznysem je pro nás důležitým tématem, díky kterému můžeme dál popularizovat českou vědu. Rádi jsme novému studijnímu programu dali expertní pohled a zaručili se za kvalitu studentů,“ říká předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková. „Vítám každou aktivitu, která přiblíží Izrael mladé generaci. Díky stážím budou mít studenti jedinečnou příležitost navázat cenné kontakty, které budou moci využít v budoucí kariéře,“ řekla na setkání s prvními stážisty nového stipendijního programu izraelská velvyslankyně Anna Azari. |
A když vědu potřebujete odsunout na chvíli bokem, co vás těší?
Tady, v Izraeli, si od vědy odpočinu cestováním – už jsem navštívila Nazaret, Haifu, v plánu mám Jeruzalém a Ejlat. Skvělé je jen pobýt na pláži. To v Česku nemáme, tak si to užívám! V Česku mi relax obstarávají procházky s pejskem, o víkendech se ráda vydávám na horské túry, nebo se jen zašiju někde s knížkou; baví mě severské detektivky – nejraději mám ty od Jo Nesbø nebo Larse Keplera.
Přibližte nám váš pracovní den v Izraeli. Jak vypadá?
Pracovní týden v Izraeli začíná v neděli a končí ve čtvrtek. A možná čtenáře překvapím, ale tady se nezačíná dříve než v deset. Před osmou devátou tu rozhodně nikoho nepotkáte. Není to zvykem. Já jsem navyklá vstávat poměrně brzy. Bydlím totiž za Tel Avivem, kdybych to měla přirovnat – tak jakoby ve vesničce okolo Prahy. Ač stále v dopravním pásmu hlavního města, dostat se ráno do laboratoře a večer zpět, znamená strávit v autobuse až čtyři hodiny denně: dopravní zácpy a kolony jsou na každodenním pořádku.
Ráno vždy nejdříve s kolegy probereme takové ty společenské záležitosti, jako co jsme dělali předchozí den po práci a řekneme si, jaké experimenty nás čekají. Já pak jdu na ty „své“ myšky (usmívá se), kterým podávám léčbu. Během oběda se shluknou všichni – i z okolních laborek – a všichni společně řeší politiku. Překvapilo mě, jak jsou kovaní a mají přehled o dění na politické scéně. Pochopila jsem, že se zajímají proto, že případná změna se může okamžitě promítnout do jejich životů. Politika je tu velké téma.
S odpoledními experimenty většinou končíme kolem čtvrté hodiny odpoledne. Izraelci si umějí zorganizovat pracovní čas tak, aby měli dostatek prostoru se každý den věnovat svým blízkým, rodině, osobnímu rozvoji. Nikam se neženou, nemají potřebu stihnout vše v nejkratším možném termínu. Možná se řídí pravidlem: spokojený vědec, úspěšný vědec. Je ale pravda, že několikrát jsme v laboratoři strávili celý den. Až do večera. To, když některý z experimentů nesnese přerušení a odklad do druhého dne.
Takže – chápu-li správně – v BIOCEVu je to trochu jiné…
Je to asi dáno tím, že jsme mnohem větší skupina a více experimentů si žádá i více práce. Ve Vestci je zkrátka normální, že přicházíme hned ráno a odcházíme až večer.
Těšíte se vůbec domů?
(bez zaváhání) Samozřejmě! Chybí mi moji blízcí, můj pes, moje zázemí. Jak jsem říkala, tady si na materiálno příliš nepotrpí a je to třeba i na vybavení bytů znát: když jim něco nefunguje, příliš se to neřeší, opravář se nevolá… Jsem asi zkažená, ale já fakt potřebuju bydlet v útulném a čistém prostředí.
| Ing. Kateřina Veselá |
| Pochází ze Žatce. Je absolventkou Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. V BIOCEVu se podílí na výzkumech v rámci Laboratoře medicinální chemie, zabývá se designem a studiem kurkuminoidů, se zaměřením na cytostatický a migrastatický efekt v kombinované terapii. „Dnes je to pohodový den. Je pátek – do laboratoře nemusím –, chystám se na prohlídku Tel Avivu a pak s kamarády na pláž, zahrát si volejbal,“ prozradila na závěr rozhovoru – vedeného přes Zoom – magazínu Forum Kateřina. |
