Od samého počátku uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině se do dobrovolnické pomoci zapojili i bilingvní medici ze 2. lékařské fakulty UK. Základní vyšetření zajišťují pravidelně v salonku Hotelu Legie.
Medikům z Dvojky sice v Hotelu Legie chybí běžné zdravotnické zázemí. I tak – za stávajících podmínek – poskytují uprchlíkům z Ukrajiny pravidelnou základní péči. Skupinku budoucích lékařů jsme zastihli v pátek 8. dubna, když čekali na první pacienty...
Rusky a ukrajinsky mluvící medici z 2. lékařské fakulty UK se v rámci pomoci Ukrajincům rozhodli propojit spolupráci mezi Československou obcí legionářskou a FN Motol. V praxi to znamená, že studenti docházejí do Hotelu Legie na Praze 2, který dnes poskytuje azyl více než stovce osob – povětšinou ženám s malými dětmi. Medici z Dvojky zajišťují uprchlíkům základní screeningová vyšetření, pomáhají s organizací při obstarávání primární péče a vyšetření u lékařů-specialistů a vůbec pomáhají Ukrajincům zorientovat se ve zdravotnickém a sociálním systému u nás.
Spolupráce s Legií
„Začátkem března nás oslovila Československá obec legionářská, že by pro uprchlíky – tehdy jich na hotelu bydlelo kolem sto šedesáti – potřebovali pomoct,“ vysvětluje počátek spolupráce lékař Vyacheslav Grebenyuk (na společné fotografii třetí zleva), který je na 2. LF UK koordinátorem všech projektů na pomoc Ukrajině. Jak dále říká: „Medici plní v prvé řadě roli jakési triáže (z francouzského výrazu trier); což znamená, že třídí pacienty podle stavu a naléhavosti jejich zdravotních komplikací a problémů. Zdravotnická způsobilost zapojených mediků je pochopitelně omezená: bez odborného zázemí – ošetřovny, specializovaného střediska či nemocnice – toho příliš mnoho ani udělat nemohou. Mezi zapojenými studenty najdeme v Legii spolu s šesťáky též mediky z nižších ročníků. Všichni jsou už u pacientů schopni sami rozlišit, kdy jde o banální či náročnější zdravotnický problém vyžadující neodkladné odborné řešení.“
Nejsložitějším úkolem, který téměř denně budoucí lékaři řeší, je podle Vyacheslava Grebenyuka nalezení praktických lékařů a pediatrů pro primární péči. Je jich málo i pro české pacienty.
Víme, co uprchlíci cítí
I když Hotel Legie nedisponuje klasickým zdravotnickým provozem, přesto se zde díky budoucím lékařům dostává intenzivní péče a nestandardního osobního přístupu. „Ordinují“ v nevelkém salonku. Nejčastějšími problémy, které medici pomáhají řešit, jsou střevní infekce u malých dětí – průjmová onemocnění doprovázená dehydratací. Nedávno se postarali také o několik těhotných žen, pomohli jim získat nezbytnou registraci na porodnicko-gynekologické kliniky.
Předností dobrovolnické aktivity Dvojky na Hotelu Legie je i to, že jsou v ní zapojeni medici z bilingvního studia, znalost ukrajinštiny, běloruštiny či ruštiny je zde ohromným bonusem. „Nejaktivnějšími se ukázali studenti z Běloruska. Ostatně oni mají osobní zkušenost, kdy utíkali ze své země před režimem na podzim 2021. Pomáhali mi se vznikem a koordinací projektů a stali se i jádrem zdejších dobrovolníků, zajišťujících kontinuální péči potřebným,“ připomíná dokonalou češtinou koordinátor Vyacheslav Grebenyuk. On sám žije v Praze od roku 2012, kdy přijel za studii – je absolventem 2. LF UK – z Ukrajiny.
„Jsem toho názoru, že Bělorusové se historicky vždy přátelili s Ukrajinci, vždyť mnoho z nás má na Ukrajině rodinné kořeny. Proto cítíme, že je to i naše válka, náš problém. Své zapojení tady považuji za logickou lidskou pomoc. My jsme utekli z Běloruska před rokem, dvěma. Máme podobnou zkušenost a stále si dokážeme vybavit, co uprchlíci cítí. Samozřejmě, jejich situace je tisíckrát horší než ta naše,“ odpovídá Margarita, studentka čtvrtého ročníku, na dotaz – proč se rozhodla v Hotelu Legie pomáhat. Přiznává, že duchovně a mentálně se cítí mnohem lépe, když může Ukrajincům pomáhat a naslouchat jejich vyprávění.
Slova běloruské medičky doplňuje Artsem: „Samozřejmě zde ještě neposkytujeme dokonalou lékařskou péči. Přesto, věřím, že zde dokážeme pomáhat našim lidem, kteří se ocitli v extrémně vypjaté situaci.“ Ukrajinci a Bělorusové jsou podle Eleonory, třeťačky z Motola, bratři v neštěstí: „Musíme jeden druhého podporovat. Když nemůžeme pomáhat tam, a to ani při práci mediků – máme totiž běloruský pas, musíme se zapojit tady.“ Ani její spolužačka z ročníku Sofia si dnes nedovede představit, že by se do dobrovolnické aktivity nezapojila: „Nešlo by to! Pomoc si rozhodně zaslouží, potřebují ji všichni. Navíc zde máme možnost být při kontaktu s uprchlíky i v roli tlumočníka, což je pro ně též ohromnou pomocí.“
Znalost jazyka výhodou
Tlumočení je, jak se dále mohl magazín Forum osobně přesvědčit, nezanedbatelnou pomocí pro uprchlíky. „Jsem sice Běloruska, ale dokonale rozumím všemu, co Ukrajinci říkají, rozdíly máme jen v gramatice. Větší rozdíl je mezi ruštinou a běloruštinou,“ komentuje Margarita a s úsměvem glosuje: „Na oddělení v motolské nemocnici máme jednu paní doktorku, která se rozhodla velmi intenzívně oprášit si téměř zapomenuté znalosti ruštiny. Přiměl ji k tomu rostoucí počet pacientů z Ukrajiny, stoupl mnohonásobně. Musím uznat, zvládá to skvěle.“
Právě Margarita má obrovskou tlumočnickou zkušenost z posledních dnů, kdy doprovázela maminku chlapce s dětskou mozkovou obrnou. V Praze hledaly vhodného pediatra. I díky zarputilosti Margarity byla celodenní snaha korunována úspěchem: podařilo se zajistit jak pediatrickou prohlídku, tak i chlapcovo vyšetření neurologem či cvičení na specializovaném rehabilitačním oddělení. Co by ještě ráda – najít pro malého pacienta stacionář, který by za jeho maminku alespoň na pár hodin týdně převzal náročnou péči. „A teď poběžím s jednou paní do lékárny a pokusím se tam s nimi domluvit na vydání léků na e-recept: odmítli jí lék vydat a ona nerozuměla proč. Snad budu úspěšná,“ doufá při odchodu Margarita.
 |
Chcete-li se zapojit do pomoci prostřednictvím Československé obce legionářské
|
