V polovině ledna 2021 přinesl prestižní časopis Nature Communications studii vědců z Přírodovědecké fakulty UK, kteří se podílejí na vývoji vakcíny proti zákeřné chorobě přenášené parazity. Tým profesora Petra Volfa a docentky Jovany Sádlové z katedry parazitologie spolupracuje na vývoji vakcíny proti lidské leishmanióze s britskými vědci z Hull York Medical School a s výzkumníky z univerzit v Tel Avivu, Jeruzalémě a Montrealu.
Prof. RNDr. Petr Volf, CSc. stojí v čele týmu zaměřeného na vývoj vakcíny proti leishmanióze. Foto: Michal Novotný
Leishmaniózy jsou onemocnění častá v severní a východní Africe, na Blízkém východě, v jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe, vyskytují se ale i ve všech evropských zemích v okolí Středozemního moře. Jak magazínu Forum prozradil profesor Petr Volf (zakladatel moderní lékařské entomologie na UK, který nedávno získal prestižní ocenění Donatio Universitatis Carolinae za mimořádný přínos k odborné prestiži UK – pozn. red.), nákazu si můžeme klidně přivést i z dovolené v Chorvatsku.
Kožní vředy i hrozba pro život
Leishmaniózy se projevují pomalu rostoucími kožními vředy, jež zanechávají výrazné jizvy po zbytek života. Některé druhy leishmanií se navíc mohou šířit do sliznic a vnitřních orgánů a vyvolávat smrtelně nebezpečnou viscerální leishmaniózu. Každý rok nově onemocní přes 1,5 milionu lidí a zhruba třicet tisíc zemře. Léčba onemocnění je komplikována vysokou cenou přípravků a vznikem kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní. V současnosti neexistuje lidská vakcína.
Dosavadní pokusy o vývoj účinné vakcíny byly dle profesora Volfa neúspěšné i proto, že nedostatečně zohledňovaly přirozený přenos parazita. Důležitou roli v přenosu onemocnění hraje totiž přenašeč, jímž je drobný dvoukřídlý hmyz (vlevo sající flebotom na archivním snímku Petra Volfa).
„Flebotomové mají kratičký sosák, ale velmi účinné sliny. Ty se dostávají do místa bodnutí současně s leishmaniemi, lokálně ochromí imunitní buňky hostitele a umožní leishmaniím se nepozorovaně uchytit a začít množit. Uvažovalo se také o injekcích leishmanií společně se slinami flebotomů, nicméně ani tento přístup není srovnatelný s tím, co se děje v přirozených podmínkách při přenosu flebotomem,“ popisuje profesor Volf.
Novinka mezinárodního týmu
„Povedlo se nám vyvinout nový model - systém, jak nejrůznější vakcíny, které se pro očkování lidí proti leishmanii připravují, nejlépe testovat,“ popisuje Volf přínos přírodovědců – parazitologů. V praxi to znamená, že vědci vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus a modelovém savčím hostiteli - myši - a navrhli nový způsob k ověření účinnosti vyvíjených vakcín.
Bez nového systému testování by bylo třeba k ověření účinku vakcíny naočkovat tisíce lidí, což by v případě leishmaniózy znamenalo provést vakcinaci v několika vesnicích, tedy až na tisícovce lidí, i když nakažených je jen pár desítek jedinců. Operace by byla logisticky i finančně velice náročná. „Na základě námi vyvinutého systému se budou v anglickém Yorku provádět testy na lidských dobrovolnících, naočkovaných proti leishmanióze, kteří se nechají pobodat infikovanými flebotomy. A bude jich stačit jen pár desítek,“ přibližuje parazitolog Volf. Jak dále český vědec upřesňuje, jde o přesně definované kmeny leishmanií, které nejsou životu nebezpečné a vědci u nich přesně vědí, jak v případě propuknutí choroby při léčbě účinně zakročit.
Výzkum je hrazen grantem agentury Medical Research Council (MRC) ve Velké Británii. Studie s celým názvem Characterization of a new Leishmania major strain for use in a controlled human infection model byla vydána v režimu Open Access a je volně ke stažení; jde o první publikaci shrnující dosavadní výsledky projektu, na němž se podílejí i čeští parazitologové z Univerzity Karlovy.
Leishmanie ve flebotomovi - fotografie z fluorescenčního mikroskopu. Foto: Jovana Sádlová