Displaying items by tag: PřF
Klimešová: Popsali jsme buněčného ‚pomocníka střihače‘
„Popsat nový chaperon – ‚pomocníka filmového střihače‘ v našich buňkách – se už moc často nestává,“ říká Klára Klimešová z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, první autorka nedávné studie v časopise Nature Communications.
Migrastatika by se mohla k pacientům dostávat rychleji
Metastázování je zodpovědné za devadesát procent případů úmrtí pacientů s pevnými nádory. Učinit přítrž invazivnímu pohybu rakovinných buněk pomohou takzvaná migrastatika. Výzkumu těchto nových léčiv se věnuje tým kolem biologa Jana Brábka.
Fendrych u dalšího objevu, popisuje rychlou funkci auxinu
Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.
Inovační skauti pomáhají rozvinout vize vědců do praxe
Zatímco výzkumníci Univerzity Karlovy bádají, oni už přemýšlejí o tom, jak jim s výsledky pomoci do praxe. Navíc vědcům pomáhají se získáním dotací, právní či patentovou ochranou, či zajišťují komunikaci s médii a komerčnímu subjekty - Inovační skauti.
Ministerstvo podpoří tři výzkumné ERC CZ projekty UK
Celkem tři z letošních šesti podpořených ERC CZ projektů putují na Univerzitu Karlovu. Granty ERC CZ uděluje ministerstvo školství vědcům a vědkyním, kteří se svými projekty získali výborné hodnocení v prestižní soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC), ale nebyli podpořeni pro nedostatek financí.
GIS? Šikovné IT nástroje – a dávno už nejen pro geografy
Geografické informační systémy (GIS) pomáhají v mapování jevů i dopadů covid-19. Mohou je využívat zaměstnanci i studenti UK. „GIS aplikace využíváme přes dvacet let. Jsou vynikajícím nástrojem pro mapování stop lidské činnosti v prostoru,“ říká egyptolog Miroslav Bárta.
Geograf musí mít komplexní myšlení, umět od všeho kousek
„Geografie je umění myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností i vytvářet mapy,“ říká Jakub Jelen, pedagog a PR koordinátor Zeměpisné olympiády. Jejím spoluorganizátorem je již tradičně Přírodovědecká fakulta UK.
Tmavovláska zralého věku, s uhrančivým pohledem temných očí, skvělá hospodyně, vyzná se v lesních plodinách i bylinách – by se ráda seznámila s moderním člověkem, který by toužil dozvědět se víc… Tak nějak by mohl vypadat inzerát „naší hrdinky“. Co by asi na sebe prozradila na první schůzce?
I evoluce se může za určitých podmínek opakovat
„Evoluce je náhodný proces,“ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.
Studie v Science: Změny vegetace zrychlují již čtyři tisíce let
„Čekali jsme, že největší změny vegetace budou na konci doby ledové. Překvapilo nás, že to jsou poslední čtyři tisíce let,“ říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK, který se na publikaci v prestižním vědeckém časopise Science podílel.
Želvy slaví svůj den, lidé jim však životy dosti ztrpčují
Podobají se více ptákům než šupinatým plazům. Na Zemi se vyskytují přes 200 milionů let. I proto, že tři čtvrtiny druhů jsou v ohrožení, se od roku 2000 slaví 23. květen jakožto Světový den želv. O jejich významu hovoří Jindřich Brejcha z PřF UK.
Objev v časopise Nature Plants: Jak rostou kořeny rostlin?
Biologům z Belgie a České republiky se podařilo objasnit, jak rostlinné hormony brasinosteroidy řídí růst kořenů. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature Plants přispívá k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému.
