Toguz kumalak neznamená žádné magické zaklínadlo. Jedná se o deskovou hru s kuličkami populární především v Kazachstánu a Kyrgyzstánu zapsanou na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A mezi nejlepší světové hráče patří i Hana Kotinová z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy.
„Poprvé jsem Toguz kumalak zaznamenala na počátku 90. let v knize Velká encyklopedie her od Miloše Zapletala. Ale ještě o pár let dříve jsme zkoušeli nějakou hru z mankalové rodiny, a to ve školním klubu na základní škole. Byla tam plastová mankalová deska, ovšem pravidla jsme si předávali jen nějak mezi sebou, kdo ví, jestli jsme vůbec hráli nějakou jednu ustálenou variantu. Možná ale proto mě pak Toguz zaujal,“ vypráví Hana Kotinová o svých začátcích s hrou tajemného názvu.
| Toguz kumalak (v překladu: „devět kuliček“) |
| Ke hře potřebujete speciální desku se dvěma řadami menších důlků a dvěma „pokladnicemi“ umístěnými uprostřed. V každém důlku je na začátku hry 9 kuliček a hráč, který je na tahu, si vybere důlek ze svojí řady a provede distribuci jeho obsahu. Ta začíná v důlku, který rozdává (neboli tam se vkládá první kulička), a pokračuje proti směru hodinových ručiček tak, že hráč vkládá do každého dalšího důlku jednu kuličku. Nejprve hráč rozdává na své straně, poté, pokud mu zbývají kuličky v ruce, pokračuje na soupeřově straně desky. Pokud poslední rozdávaná kulička padne do důlku na soupeřově straně a v důlku se poté nachází sudý počet kuliček, hráč, který rozdával, si všechny kuličky z tohoto důlku přesune do své pokladnice. Cílem je tímto způsobem nasbírat nadpoloviční většinu kuliček. |
V Kazachstánu je Toguz kumalak národní hra a koná se zde spousta turnajů, ovšem až v roce 2010 připravili v Astaně první mistrovství světa. Hana Kotinová patřila k pozvaným. A dokonce jí tam svěřili organizování druhého světového šampionátu o dva roky později v Pardubicích! Od té doby nechyběla na žádném mistrovství světa, přičemž dvakrát byla nejlepší mezi evropskými hráčkami (2015 a 2017). Navíc je čerstvě mistryní světa v Turecké mangale, podobné hře na menší desce.
„V Toguzu jsem zatím byla nejlépe pátá, zvládám porážet všechny vyjma Kazachů a Kyrgyzů, s těmi je to složité. My se tomu věnujeme rekreačně, ale oni jsou prostě profíci, trénují každý den. A s jednodušší variantou začíná většina dětí už ve školce. Já si stihnu zahrát leda pár partií těsně předtím, než někam jedu, jinak na to není moc čas,“ vypráví energická žena, která je od roku 2017 i mezinárodní rozhodčí v Toguz kumalak.
Vlastní několik hracích desek, které bývají plastové nebo dřevěné. „Už jsme ale viděli i desky vytesané do kamene a v jednom obchodě v Almaty byla i zajímavá kovová deska. Kuličky jsou zpravidla také z plastu, zatímco Kazaši hrají většinou s černými, my máme mnoho různých barev, ale nejraději hrajeme s bílými.“ Na dřevěných deskách se hraje i se skleněnými kuličkami a v Kyrgyzstánu dokonce používají speciální odrůdu místních oříšků.
Rozhodně se vyplatí mít dostatek kuliček do zásoby. „Pokud ještě nemáte natrénován správný grif pro úchop, tak mohou kuličky létat po celém okolí. Stačí, když na Deskohraní přijdou školní výpravy, a to pak můžete kuličky sbírat všude,“ připomíná Hana Kotinová s úsměvem oblíbenou akci deskových her, na které se organizačně podílí od samého vzniku v roce 2001. Od roku 2006 je i spoluorganizátorkou mezinárodního festivalu šachu a her Czech Open. „V Anglii se od roku 1997 pořádala Olympiáda duševních sportů a lidé okolo pražského Klubu deskových her Paluba se v roce 2001 rozhodli udělat něco podobného v Česku. A mě pozvali ke spolupráci. Deskohraní bylo super a moc ráda vzpomínám na to, jak bylo tehdy narváno a lidem se to líbilo. Dokonce v jednu chvíli docházely stoly, a tak někteří příchozí hráli v Tyršově domě i na miniaturním stolečku o velikosti větší pohlednice. To bylo naprosto úžasné.“
Na prvním Deskohraní mimochodem potkala také svého životního partnera. „Manžel David se účastnil zmíněné Olympiády duševních sportů každý rok, a často tam vyhrával, takže bylo nasnadě, že si nemohl ujít první Deskohraní. Tam jsme se potkali a postupem času se dali dohromady,“ vzpomíná Hana Kotinová. Společně si ale deskové hry zahrají jen výjimečně. „Zaprvé nemáme moc volného času, a navíc oba rádi až příliš dlouho nad všemi hrami přemýšlíme. Takže když už spolu něco hrajeme, trvá to hrozně dlouho,“ směje se.
Společně nicméně založili Českou federaci mankalových her, která sdružuje všechny varianty deskových her s kuličkami, ať už pocházejí z Asie, Afriky nebo jiných koutů planety. Více informací najdete na serveru www.mankala.cz, kde Hana Kotinová shromažďuje a publikuje informace ze světa mankalových her. Teď už server obsahuje i možnost hraní korespondenčním způsobem, tuto část Hana Kotinová naprogramovala v době covidu. Důvodů pro založení federace i vlastního serveru bylo několik: aby představila a osvětlila mankalové hry širší veřejnosti, ke snadnější organizaci turnajů s kazašskými hráči v Česku, a také ke sbírání dat, které ji pomohou Toguz kumalak řádně zanalyzovat a zlepšit tak i svoji hru.
Programování se věnuje už od raných školních let. „Počítač jsem poprvé viděla někdy v páté nebo šesté třídě ve školním kroužku. Zaujalo mě, co všechno ten přístroj umí a postupně jsem objevovala víc a víc.“ Ostatně nutkání nad věcmi detailněji přemýšlet ji přivedla i k logickým hrám, které mají širokou škálu variant nebo kombinací. „Zkoušela jsem úplně všechno, jen mě moc nebavily šachy. Zaujaly mě především hry, kde mají všechny kameny stejné možnosti pohybu. U šachů mi právě vadila ta omezení, vyplývající z různých možností pohybu jednotlivých figur,“ dodává hrdá členka Mensy, společnosti, která sdružuje lidi s nadprůměrně vysokou inteligencí.
Do Mensy přes sběr papíru
„V době, kdy jsem já chodila do školy, byl ještě povinný sběr starého papíru. A když jsem si na střední škole v kanceláři ekonomického kabinetu řekla o papír na vyhození, dostala jsem kupu časopisů, které jsem před odnesením do sběru prolistovala. V jednom z nich byl i zkušební test IQ, který mi vyšel dobře, a tak jsem se nakonec jednou vydala na ten oficiální,“ vypráví Hana Kotinová. Hranici pro přijetí hravě splnila, nicméně oficiálně se členkou stala až v roce 2012, kdy Mensa hledala dobrovolníka na programování. Postupně se v Mense zapojovala do dalších aktivit: pomáhala učit talentované děti, vymýšlela úlohy pro Logickou olympiádu, Dětskou šifrovací ligu nebo Deskohrátky.
Velkou láskou Hany Kotinové je matematika, proto už přes deset let pomáhá s organizací finále Abaku ligy na Pedagogické fakultě UK. Abaku je originální česká metoda, jejímž cílem je pomoci dětem rozvíjet dovednost počítání z hlavy. Nejlepší je eLearningová aplikace, ale hraje se i s dřevěnými kostkami, s kartami, a pak samozřejmě na desce, protože je to původem desková hra.
„Jako se ve scrabble tvoří slova, tak v Abaku se tvoří příklady, přičemž znamínka si mezi čísly jen představujete. Dává to tak daleko víc kombinací než cokoliv jiného, a hlavně, než během tahu položíte nějaké kameny na desku, můžete přitom spočítat desítky příkladů, což je ideální trénink pro počítání s jistotou.“
Abaku už zlepšilo počítání tisícům dětí a čím dál více se jich k radosti Hany Kotinové věnuje i logickým hrám. „Duševní sporty nejsou obecně vnímány úplně vážně, přitom trénujete spoustu věcí zároveň jako soustředění, paměť, kombinatoriku…,“ vypočítává. „Mě samotnou to hrozně moc naučilo. V těchto hrách máte spoustu schopností, které můžete trénovat víceméně najednou, a to vám žádný školní předmět nenabídne. Myslím si, že by se deskové hry měly využívat ve škole už od prvního stupně. Je to nejen o logice, u mankalových her si děti manipulací s kuličkami dost zlepšují i motoriku, kterou pro život rovněž potřebují,“ dodává na závěr.
| Ing. Hana Kotinová |
|
Vystudovala informatiku na VŠE, od léta 2013 pracuje jako IT Administrator and Systém Analyst v Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy (ÚVT). Ve volném čase se velká propagátorka deskových a logických her podílí na organizaci populárních festivalů Deskohraní a Czech Open, a jako členka Mensy také Logických olympiád. V ÚVT pracuje v Oddělení provozu studijního informačního systému (SIS). |
