Olympijské hry patří tradičně mezi největší sportovní události světa, což přináší i řadu negativních dopadů. Organizátoři letošních her v Paříži však chtějí co nejvíce dbát na principy udržitelného rozvoje a připravili proto několik inovačních opatření.
Už na předchozích olympijských hrách v Tokiu 2020 se japonští organizátoři snažili. Až 90 % pódií bylo vyrobeno z recyklovaného plastu, medaile byly vyrobeny z elektroodpadu sesbíraném po celém Japonsku, a z použitého oblečení byly ušity i dresy japonského týmu. Jejich francouzští nástupci zase připravili několik programů, které mají lidi motivovat ke sportu a využito má být 100 % energie z obnovitelných zdrojů.
Ostatně automobilka Toyota poskytla pro hry v Paříži 2650 elektrifikovaných osobních automobilů a 500 vodíkových vozů Mirai k zajištění bezemisní přepravy členů olympijské rodiny, sportovců, pořadatelů i dobrovolníků. A po skončení her se všech 500 vozidel připojí ke stávající pařížské flotile vodíkových taxi. Coca-Cola zase nainstaluje na 700 vodních a sodových fontán.
Během her má být servírováno přes 13 milionů jídel, přičemž až 80 % surovin údajně pochází z místních zdrojů, aby se snížila uhlíková stopa. Také se zvýšilo množství veganských a vegetariánských jídel, a co nejméně se používá plast. Všechny zbytky jídel jsou darovány, kompostovány nebo použity k výrobě obnovitelného plynu.
Udržitelně se přistupovalo i při výstavě olympijské vesnice, která se nachází na severu Paříže mezi čtvrtěmi Saint-Denis, Saint Ouen a LÎle Saint-Denis. Skládá se z neuvěřitelných 82 budov, ve kterých je 3 000 bytů a dohromady 7 200 pokojů. Pro potřeby jednotlivých ubikací bylo dodáno okolo 345 000 kusů nábytku, který je ale povětšinou vyroben z recyklovatelných materiálů. Všechny tašky, které budou mít sportovci k dispozici, jsou z padákové látky. Stoly v bytech pak dokonce z badmintonových míčků. A všech 16 000 matrací bude následně použito jako dar pro různé charitativní organizace.
Nevyužitá olympijská sportoviště? Mýtus
Paříž také slibovala až z 95 % využít současné infrastruktury a sportovišť. „Dlouhá léta kolují mýty o tom, jak jsou sportoviště po konci olympijských her nevyužívána, což řadu měst odrazovalo od kandidatury. Faktem přitom je, že drtivá většina sportovišť se stále používá, a právě toto je udržitelnost - Mezinárodní olympijský výbor (MOV) chce motivovat lidi nejen k oslavě sportu, ale i k tomu, aby se sami co nejvíce hýbali,“ říká Zuzana Levá, jež jako studentka FTVS UK napsala o problematice udržitelného rozvoje ve sportu oceněnou diplomovou práci.
Ve zprávě z května 2022 MOV uvedl, že z 817 stálých míst od prvních novodobých her v Aténách v roce 1896 až po zimní hry v Pchjongčchangu 2018 se přibližně 85 procent postavených sportovišť nadále využívá, což vytváří široké výhody pro obyvatele ve městech a regionech. Po třiceti letech od LOH v Barceloně je používáno 94 % sportovišť a zářným příkladem je Severní Amerika - jak v Salt Lake City, tak i ve Vancouveru je využívanost olympijských objektů stoprocentní!
Velké sportovní organizace se v posledních letech snaží na poli udržitelnosti více angažovat. Hokejová federace IIHF například získává 100 procent energie pro své kanceláře ze zeleného zdroje, zaměstnanci využívají znovupoužitelné lahve pro vodu ze stojanů, a od roku 2018 získávají všichni delegáti IIHF dokumenty jen v elektronické podobě. Olympijský dům v Lausanne byl z 95 procent upcyklován materiálem, který se již nacházel přímo v místě stavby. Energii získává ze solárních panelů na střeše, pro splachování toalet a zavlažování travnatých ploch je nainstalován sběrný systém dešťové vody.
„Sportovní organizace věnují udržitelnosti v posledních letech větší pozornost a mají poměrně propracovaný systém, jak řešit všechny tři pilíře udržitelného rozvoje,“ říká Levá, jež několik let externě spolupracuje s Českým olympijským výborem (ČOV), který po tři roky koordinoval projekt „As Sustainable As Possible“, ve kterém zkušenosti v oblasti udržitelnosti do roku 2022 sdílelo šest národních olympijských výborů. Na jeho základě vznikla Strategie udržitelnosti 2030, která má vést k dalším krokům v udržitelnosti.
„Na Olympijských festivalech v létě 2021 byly speciální zóny udržitelnosti, kde jsme návštěvníky informovali o udržitelném rozvoji a představovali produkty, jež mohou vzniknout z odpadových materiálů vyprodukovaných ve sportu - například staré bannery, skateboardy či tenisové rakety. Snažili jsme se ukázat, že lze poměrně snadno některé materiály upravit a znovu použít. Návštěvníci si mohli vyrobit i vlastní recyklovanou medaili z plastových víček.“
Podstatný je i sociální faktor
Letošní Olympijský festival je umístěný v Ústeckém kraji, a to i kvůli tomu, že kraj patří k těm horším při srovnávání pohybové aktivity dětí. „Volba jezera Milada u Mostu není jen o podpoře turismu v kraji ale i o motivaci nejen dětí ke sportu, jehož mnoho podob si budou moci na festivalu vyzkoušet,“ říká Levá. „Veřejnost udržitelnost hodně vnímá z pohledu ekologického a ekonomického, ale podstatný je i sociální faktor: mezigenerační setkávání, udržování komunity a tradic, podpora daného místa, nebo dobrovolnictví,“ dodává. A hmatatelným důkazem ekologické udržitelnosti je v areálu i dvanáctimetrový model Eiffelovy věže vyrobený 3D tiskem z recyklovaného oceánského plastu oPET.
