O úspěchu kampusu Lékařské fakulty UK v Plzni si cvrlikají snad už i vrabci – však se stal nejen stavbou roku Plzeňského kraje, bral vavříny i za hlavní Stavbu roku 2022. Technicky, architektonicky i designově „vytuněné“ zázemí na Lochotíně (UniMec), na dohled od fakultní nemocnice, si dnes pochvalují zejména studenti a zaměstnanci UK.
„Jsme rádi hlavně za to, že jsme splnili svůj závazek: začít s výukou v nových prostorách v roce 2022,“ říká dnes s úlevou Libor Kočí z projektového a investičního oddělení Lékařské fakulty UK v Plzni ◄. A jedním dechem dodává: „Měli jsme štěstí, že kampus stavěla firma, pro kterou byla úroveň odvedené práce prioritou a znamenala víc než dobře vyplněná faktura.“ Samozřejmě: ani kampusu se při výstavbě nevyhnuly problémy. Ty největší se dostavily s covidovou pandemií, s válkou na Ukrajině i nárůstem cen stavebního materiálu.
„Od předání staveniště v září 2019 uplynulo pohádkových tisíc a jedna noc. Pak nastal blažený okamžik kolaudace,“ vzpomíná projektový manažer. Připouští, že je vlastně tak trochu zázrak, že stavba stojí, lidem se líbí a on se v ní může s magazínem Forum podělit o zážitky a představit i různé „vychytávky“. V kompaktním domě, kde jsou pod jednou střechou pohromadě veškeré části fakulty včetně menzy a děkanátu, je jich nemálo.
Do té doby sídlila plzeňská medicína a její dvě tisícovky studentů v jedenácti objektech! „Stavebně-organizační stmelení fakulty považujeme za nejdůležitější devizu projektu,“ shrnuje Libor Kočí.
(Slavnostní poklep základního kamene, kterým byla zahájena druhá etapa výstavby kampusu na plzeňském Lochotíně, proběhl 22. října 2019 ►)
Kampus plný vychytávek
Podle redakcí oslovených studentů se v kampusu žije dobře. Zdaleka nejde „jen“ o barevnou kompozici – co patro, to jiná barevnost –, či rostlinami „osázené“ stěny, tedy věci, které tam mediky i během zkouškového období táhnou. „Sice zde nenajdete žádný světový hi-tech, přesto jsme se snažili o projekt s co možná nejnižší energetickou náročností,“ přibližuje filozofii stavby projektový manažer z Plzně.
|
Čím konkrétně přispívá kampus udržitelnosti? Zaprvé „druhem“ energie. K výrobě tepla pro kampus – dodává jej společnost Plzeňská teplárenská – je využíván rovněž „zelený“ energetický blok, v němž je při spalování zvyšován podíl biomasy oproti uhlí; už v roce 2022 představoval podíl biomasy více než 41 procent. Spolu se zaváděním dalších moderních technologií dochází k výraznému snižování emisí oxidu uhličitého.
Zadruhé instalováním vzduchotechnických systémů s rekuperací. Pokročilý systém měření a regulace pro řízení vytápění, chlazení a vzduchotechniky umožňuje efektivním způsobem využívat energii a eliminovat ztráty a plýtvání. Účinným pomocníkem pro úspory energií je systém předokenních žaluzií doplněný inteligentním řízením; v letním období zabraňuje nadměrnému ohřívání budovy a následné potřebě chlazení.
Zatřetí systémem nakládání s nebezpečnými odpady. Vybrané provozy mají svá předčišťovací zařízení – třeba systém pro dekontaminaci infekční kanalizace z pitevního traktu, odlučovače tuků a ropných látek či vlastní jímku nenapojenou do veřejné kanalizace, z níž jsou odpady vyváženy a odborně zpracovávány. Nebezpečné látky se tak nedostávají do odpadní vody.
A ještě něco navíc! Dešťová voda je v areálu zčásti jímána a využívána pro zavlažování. Aby nedošlo k přehlcení kanalizační sítě, jsou v areálu plzeňského kampusu vybudovány i dvě retenční nádrže. K šetrnému nakládání s vodou přispívají též zelené střechy na hlavní budově kampusu. Zmiňme ještě také druhotné využívání řady zařízení v rámci spolupráce se sesterskou fakultní nemocnicí: to, co už není vhodné pro péči o pacienty, bývá využíváno k výuce či výzkumu. Příkladem může být operační neurochirurgický mikroskop, který poté, co dosloužil ve fakultní nemocnici, je nadále využíván k výzkumu v Biomedicínském centru.
|
Zelené střechy s fotovoltaikou
Přes vše vyřčené kampusu plzeňské medicíny prý ke stoprocentní spokojenosti přece jen něco chybí. Úkolem číslo jedna (a posledním dílkem chybějícím k dokonalosti kampusu) je teď dostavba sportovní haly „Díky ní se celý vysokoškolský areál prostorově uzavře. Mohla by zde, v místě stávajícího parkoviště, navíc vzniknout odpočinková zóna, s možností posezení a relaxace uprostřed nově vytvořené zelené oázy,“ prozrazuje nejbližší plány zástupce LFP UK.
S podporou vedení Univerzity Karlovy a Národní sportovní agentury je šance, že se peníze na dokončení stavby – z kategorie sportovních zařízení v prostoru veřejné vysoké školy – získat podaří. A pakliže ano, Plzeňští jsou připraveni začít konat (stavět) třeba hned zítra.
Dalším plánem je instalace fotovoltaické elektrárny, jejíž solární panely budou rozmístěny po všech budovách kampusu. „Už teď máme k dispozici studii, z níž vyplývá návratnost investic zhruba do osmi let, což nevypadá špatně,“ uvádí Libor Kočí další příklad, kterým se Karlovka rozhodla přispět k udržitelnosti celého projektu. Navíc LFP UK hledá dotační prostředky, kterými by investici podpořila a návratnost zkrátila. Fakulta díky fotovoltaice na stávajících budovách pokrývá zhruba sedm procent z celkové spotřeby elektrické energie, a ze střechy sportovní haly by ještě pár procent přibylo. Což se nemusí zdát zase až tak moc, ovšem je třeba vzít na vědomí, že celkové náklady se pohybují v řádech milionů korun.
„Stavebně-organizační stmelení fakulty považujeme za nejdůležitější devizu projektu,“ shrnuje Libor Kočí.
A co další střechy? Už dnes jsou některé polointenzívně pobytové či extenzívně zelené, jiné slouží k umístění technologií, kupříkladu vzduchotechniky. Nedaleko od kampusu se nachází uiverzitní Šafránkův pavilon. I část jeho střechy – tam, co je vysokoškolská kolej – čekají možné úpravy: měla by ji pokrýt fotovoltaická elektrárna. Libor Kočí už má plán: „Protože jsou koleje přes léto prázdné, v rámci takzvaného komunitního sdílení by se energie tam vyráběná využila v kampusu.“ Na prováděcí dokumentaci, která by smělou rozvahu mohla zhmotnit, se aktuálně pracuje. Ovšem i zde jsou peníze „až na prvním místě“, jak známo.