Ráno se shromáždili u Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici v Praze představitelé vysokých škol, Akademie věd ČR, politické reprezentace a studentských organizací, aby uctili památku studentů a pedagogů, kteří zde byli v roce 1939 zatčeni nacistickými okupanty. Ze studentských kolejí bylo tehdy více než dvanáct set studentů deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Nacisté tak tehdy krutě zareagovali na demonstraci z 28. října, během níž byl v Žitné ulici zastřelen mladý dělník Václav Sedláček, a studentský funkcionář Jan Opletal, který žil na Hlávkově koleji, byl smrtelně poraněn.
Pietní akt k Mezinárodnímu dni studentstva a svátku 17. listopadu, který před Hlávkovou kolejí každoročně spoluorganizuje Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“, zahájil po zaznění husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci člen prezídia a správní rady této organizace Ivan Wilhelm. „Dovolte mi se s vámi podělit o osobní vzpomínku na rozhovory s pamětníky, studenty přeživšími tragických událostí roku 1939. Všichni, s nimiž jsem před zhruba dvaceti lety mluvil, se shodli na tom, že vědomí solidarity, akademické sounáležitosti a poskytnutí podpory u nich sehrálo důležitou roli v boji za svobodu i holé přežití,“ připomněl emeritní rektor Univerzity Karlovy postoje tehdejších českých studentů, kterým se podařilo uniknout perzekucím nacistů. „A díky tomu se mohli účastnit aktivních bojů v cizích zemích, především ve Velké Británii,“ dodal Ivan Wilhelm.
Poté předal slovo rektorce Oxfordské univerzity Irene Tracey, podle níž je její dnešní přítomnost v Praze a účast na pietních akcí spojených se 17. listopadem dokladem přátelského pouta, které sdílí univerzita z Oxfordu a Praha. „Má univerzita se tehdy snažila, především na prosbu prezidenta Edvarda Beneše, umožnit československým studentům navštěvovat přednášky v Oxfordu. V prosinci 1941 přijala oxfordská univerzita studenty z Karlovy Univerzity, Univerzity Komenského v Bratislavě a Masarykovy univerzity v Brně. První českoslovenští studenti zde odpromovali v roce 1946,“ připomněla současná rektorka Oxfordské univerzity.
Rektorka Oxfordu Irene Tracey během projevu před Hlávkovou kolejí.
Předsedkyně Akademie Věd ČR Eva Zažímalová využila svého prostoru k zamyšlení se nad tím, jaké následky zanechaly obě totality v myslích a srdcích lidí. Vzpomněla slova prezidenta Václava Havla ze začátku devadesátých let o tom, že mnohá očekávání se nenaplnila, myšleno renesanci hodnot jako solidarita, duchovní rozměr života, tolerance, vůle se domluvit. „Nabídl řešení, jak atmosféru slušnosti do společnosti vrátit. Cituji: V příznivých klimatických podmínkách mají dílčí pozitivní kroky naději na úspěch, že mnohé nedobré věci se dít nebudou. Nikoli proto, že jsou zákonem zakázány, ale proto, že jsou předem znemožněny samotným společenským ovzduším,“ připomněla stále aktuální Havlova slova.
Sounáležitost je stejně zásadní jako vzdělání
„Z místa před Hlávkovu kolejí se společně s hrdostí ohlížíme za statečností studentských generací a zároveň vnímáme pozitivní sílu dnešních studentek a studentů. Úkolem univerzity je dbát o odkaz těch, kteří položili svůj život za svobodu. Vzorem je nám v tom Oxfordská univerzita. Jsem hrdá, že jakožto předsedkyně České konference rektorů mohu prohlásit, že české vysoké školy na tento odkaz navazují svým přijetím stovek ukrajinských studentek, studentů, akademiček a akademiků,“ uvedla ve svém projevu rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Poděkovala za projev, sounáležitost a přítomnost na dnešním shromáždění rektorce Oxfordské univerzity, které jsou podle profesorky Králíčkové symbolem společných hodnot a nadějí do budoucna. Upozornila také na fakt, že sounáležitost a obrana lidských hodnot je pro univerzity stejně zásadní jako vzdělávání.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Závěrečná slova slavnostního shromáždění patřila Zdeňce Valouchové, dceři důstojníka Československé armády zavražděného nacisty, která vyzdvihla důležitost sdílení vzpomínek pozůstalých po obětech násilných perzekucí, především na školách. „Když jezdíme debatovat s žáky a studenty o životech našich rodičů, jsme neustále mile překvapováni zájmem posluchačů a je to pro nás jasný důkaz, že naše svědectví jsou pro ně stále aktuální. Studenti o našich vyprávěních dobrovolně sepisují práce. Některé jsme si četli. Spontánně v nich píší o tom, že právě těmto lidem vděčí za dnešní svobodný život. To je důležité poznání. Vážíme si, že mladí lidé nepoznali válku, a proto záleží na nás všech, abychom je před takovými útrapami i do budoucna ochránili,“ pronesla Zdeňka Valouchová.
Nadšení a energie studentek a studentů spojuje
Po položení věnců k pamětním deskám na budově Hlávkovy koleje a vystoupení pěveckých sborů se průvod přesunul do Žitné ulice, k památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka, a následně na Albertov, kde vystoupili na pódium zástupci českých univerzit. Jako první přednesla projev, cílený především na studenty, rektorka UK Milena Králíčková. „Společným jmenovatelem 17. listopadu roku 1939 a 1989 je nadšení a energie studentek a studentů, jejich odvaha a síla. Věřím, že i vy, dnešní studenstvo, jste též nositelem humanistického odkazu stejně jako vaši předchůdci. Vím, že umíte být kolegiální, podporovat se navzájem, včetně kolegů ze zahraničí,“ pronesla rektorka UK.
„Naše společnost je křehká a je snadné rozdělovat, a pak rozkolísanou či vystrašenou společnost snáze ovládat. Proto vás chci všechny na tomto místě vyzvat: prosím, mysleme i na ty druhé, své kolegyně a kolegy, na své sousedy, přátele, na své rodiny. Držme při sobě a pomáhejme si. Pokud budeme společně usilovat o rozvoj společnosti, pokud budeme bok po boku pracovat, všem se nám zde bude žít lépe. Myslím, že takto nejčestněji uctíme památku všech statečných studentů a studentek, kteří za svobodu, kterou dnes cítíme, položili životy,“ dodala Milena Králíčková.
„Národ, který zapomene svou minulost, nemá žádnou budoucnost. Ten, kdo zapomene svou minulost, je odsouzen ji znovu prožít,“ uvedl svůj projev citáty Winstona Churchilla a amerického filozofa španělského původu Georgese Santayany předseda rady vysokých škol České republiky Milan Pospíšil. „Jsem velmi rád, že jsou zde mezi námi na Albertově studenti, jakožto strážci tohoto odkazu. Tento jediný svátek, Mezinárodní den studenstva, který je českého původu, není samozřejmost. Je jako oheň v krbu, a pokud se neudržuje, vyhasne a bude se znovu obtížně křísit,“ pokračoval profesor Pospíšil s tím, že právě toto udržování demokracie je obrovským závazkem pro dnešní studenty, kteří ji mohou svou energií dál udržovat.
Hlas mladých má sílu měnit běh dějin
„Kde jinde než zde oslavit Mezinárodní den studentstva a Den za svobodu a demokracii,“ připomněl Michal Farník, že právě na Albertově se odehrálo poslední rozloučení s Janem Opletalem, a odtud vycházel v roce 1939 smuteční průvod směrem k Masarykovu nádraží, odkud jeho rakev putovala do jeho rodiště. „Odtud také vycházelo shromáždění, které zapříčinilo pád komunistického režimu v roce 1989. Bez aktivity tehdejších statečných mladých lidí bychom tu dnes nestáli,“ vysvětlil předseda Studentské komory Rady vysokých škol.
Na počest studenta Jana Opletala jsou každoročně udělovány Ceny Jana Opletala, které vyhlašuje Studentská komora Rady vysokých škol společně se spolkem Díky, že můžem. Letos bylo nominováno 34 jednotlivců a slavnostní předávání se uskutečnilo minulý týden v Divadle Na zábradlí.
Michal Farník (vlevo) a Pavel Linzer.
Za studenty promluvil rovněž delegát za Českou republiku v OSN a student Univerzity Karlovy Pavel Linzer. „Sedmnáctý listopad je pro mě symbol odvahy studenstva, jeho smyslu pro spravedlnost, schopnosti bojovat za správnou věc a toho, že hlas mladých lidí má doslova sílu měnit běh dějin. Tento svátek nám neustále připomíná, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je jen na nás, jestli navážeme na naše předchůdce a převezmeme osobní zodpovědnost nad tím, jak jejich hodnoty budeme jako jednotlivci, studentstvo i celá společnost přenášet a zachovávat,“ pronesl Pavel Linzer.
Stolek Václava Havla na Oxfordu
Závěrečnou řeč zástupců univerzit a studentů (které na Albertově pořádalo Centrum spolků, studentů a absolventů UK, s přispěním UK) pronesla rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.
„Univerzity nám nabízí výchozí bod, abychom mohli být společností s morálními cíli. Vážíme si různých pohledů a chráníme svobody, které jsou vydobyté. Univerzity jsou nejen místem bádání, ale také prostředím, kde lidé mohou získat univerzální poznatky, aby mohli pracovat na svých projektech a hodnotně přispívat světu. Vaši studenti tehdy tuto výzvu naplnili,“ ocenila rektorka Oxfordské univerzity účastníky protestních akcí z listopadů 1969 a 1989, kteří bojovali za svobodu a demokracii.
A doplnila, že i na Oxfordské univerzitě si tyto hodnoty neustále připomínají prostřednictvím stolku a židle, které patřily Václavu Havlovi. „Uprostřed tohoto stolku je zasazená lípa a vyryt jeho citát Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Okolo tohoto místa, které je v parku, chodím několikrát denně a někdy se u stolku posadím a popřemýšlím. Nyní má toto místo pro mě ještě větší význam – poté, co jsem navštívila vaši zemi a vy jste mě poctili pozváním. Děkuji vám,“ uzavřela svůj projev rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.
Večer koncert a Ceny Arnošta z Pardubic
Slavnostní den zakončilo večerní setkání a koncert ve Velké aule Karolina, které společně pořádaly Univerzita Karlova a nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. „Sedmnáctý listopad je svátek oslavující svobodu a humanistické hodnoty a tradice. Více než jindy v roce si tak vždy připomínám, že je na každém z nás nejen tyto aktivně bránit, ale také pracovat na tom, abychom naši zemi, naši planetu, předali našim dětem v lepším stavu, než jsme ji převzali od našich rodičů. Studentky a studenti nejen naší univerzity mají potenciál být v tomto pozitivní hybnou silou,“ řekla na úvod rektorka UK Milena Králíčková.
Předseda nadace Nadání profesor Václav Pavlíček následně udělil Pamětní medaili Josefa Hlávky Univerzitě v Oxfordu. „Budeme ji uchovávat jako stálou připomínku pravdy a lásky, kterou naše národy sdílejí prostřednictvím našeho výzkumu a vzdělávání,“ usmívala se rektorka Irene Tracey.
„Bylo nám ctí, že jsme vás mohli podpořit v době, kdy jste to potřebovali. Duch této pomoci u nás přežívá dál, protože podobně jako Vaše univerzita i my dnes pomáháme také ukrajinským studentům, kteří to potřebují v současnosti. Naše vazby na sametovou revoluci z roku 1989 spočívají ve společném poznání, že svoboda je vším a univerzity jsou bezpečným prostorem ve společnosti, kde studenti mají právo být odvážně ambiciózní, zpochybňovat status quo, svobodně mluvit beze strachu z nenávisti či netolerance a rozvíjet schopnost samostatně myslet, být kritičtí, měnit názory, být zvídaví a dožadovat se pravdy,“ dodala ve svém projevu rektorka Oxfordu.
Ceny Arnošta z Pardubic převzaly jako vynikající vyučující profesorka Jarmila Heissigerová z 1. lékařské fakulty UK a za vzdělávací počin Inovace výuky embryologie pro lékařské fakulty devítičlenný tým z Lékařské fakulty v Plzni pod vedením profesora Zbyňka Tonara. Udílely se také ceny Grantové agentury UK (GA UK), pro které si přišla šestice studentů, respektive absolventů, doktorského studia. Cenu rektorky pro absolutně nejlepší vědecký projekt v rámci účelové podpory GA UK získala Alexandra Ptáková z Přírodovědecké fakulty UK.
Slavnostní shromáždění vyvrcholilo koncertem Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy. Do Karolina zavítal také Petr Paleček – syn Václava Palečka, českého diplomata a politika, který se v roce 1940 zasloužil jako předseda Světové rady mládeže o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studenstva.
Vzpomínky na listopad 1989 ve speciálu Forum
K jubilejnímu 30. výročí událostí roku 1989 připravila redakce magazínu Forum před čtyřmi lety speciální vydání - v češtině a angličtině, kde připomněla tehdejší dění formou vzpomínek důležitých aktérů. Obsahuje rozhovory s bývalými studenty včetně Šimona Pánka, s profesorem Janem Sokolem, nebo tajemníkem prezidenta Václava Havla Vladimírem Hanzlem. Své postřehy přidali i bývalí rektoři Univerzity Karlovy.
Obsah speciálního čísla je kompletně ke stažení a čtení v PDF archivu.