Univerzita Karlova se rozhodla podpořit své studenty, kteří se zapojí do Aktivních záloh Armády České republiky. Pokud student absolvuje cvičení v délce alespoň sedm dní, obdrží během svého studijního plánu tři kredity jakožto absolvent volitelného kurzu Praxe u AČR (Aktivní záloha).
S nápadem ocenit dobrovolnou aktivitu studentů směřující k posílení obranyschopnosti České republiky přišel doktor Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK – právě na této fakultě se někteří studenti zabývají národní bezpečností i vojenstvím.
„Po 24. únoru 2022 (začátek války na Ukrajině) jsme se ocitli v nejhorší bezpečnostní situaci v novodobé historii Česka. To je něco, co se týká nás všech,“ upozorňuje Jan Kofroň. „V tomto kontextu nám nemohlo uniknout, že naši studenti, kteří jsou členy Aktivních záloh Armády ČR čelí velmi složité situaci. Musí na jedné straně plnit náročné studium, na straně druhé je povinnost účasti na vojenském výcviku (dle nové schválené legislativy musí odcvičit minimálně čtrnáct dní za rok). Je nasnadě, že fakulta, která mimo jiné vychovává odborníky se zaměřením na bezpečnost se tento problém pokusí alespoň částečně vyřešit,“ dodal.
Volitelný předmět „Praxe u Armády ČR (Aktivní záloha)“ si mohou zapsat všichni studenti Univerzity Karlovy. Kurz nabízí studentům bakalářského a magisterského cyklu, kteří jsou zároveň členy AZ AČR, možnost nechat si uznat vykonané vojenské cvičení AZ, které probíhá v době akademického roku, jakožto volitelný předmět v rámci svého studijního plánu. Za jeden absolvovaný kurz student získá tři kredity.
Uznávány jsou všechny typy cvičení (základní výcvik, kurzy, výcvik u jednotky, případně i operační nasazení), pakliže dané cvičení (či součet kratších cvičení realizovaných v rámci akademického roku) trvá alespoň sedm dní.
„Nově zavedené (zdůrazňuji volitelné) předměty nabízejí možnost získat část volitelných kreditů za výcvik v AZ (místo např. tělocviku, filmového semináře apod.). Kromě této praktické roviny jde i o snahu ocenit studenty, kteří přijali svou občanskou zodpovědnost za naši obranu. Přinejmenším pro část našich studentů (z nichž část následně pracuje na ministerstvech obrany či zahraničních věcí, nebo ve zpravodajských službách) je působení v AZ doslova dlouhodobou stáží v praxi - zde ovšem s požadavky, které jdou daleko za to, co běžná stáž v praxi obnáší,“ připomíná Kofroň.
|
Student UK a kdokoliv starší 18 let, zdravý, trestně bezúhonný a s českým občanstvím, může vstoupit buď do profesionální armády, Aktivní zálohy, absolvovat dobrovolné vojenské cvičení, anebo nově v rámci institutu dobrovolného předurčení se nechat na dobu až 5 let předurčit na vojenskou funkci a zavést do vojenské evidence. V podstatě jde o zapsání na seznam dobrovolníků, které by armáda mohla pozvat na cvičení, pokud by se zhoršila bezpečnostní situace. Více o této nejnižší možné formě občanského zapojení do obrany zde: Předurčení pro doplnění ozbrojených sil |
Iniciativu FSV UK jakož i celé Univerzity Karlovy Armáda České republiky velmi vítá a věří, že se časem přidají i další české vysoké školy. Ačkoliv se totiž počet zájemců o službu v armádě v poslední době zvyšuje, stále není počet vojáků zařazených do Aktivních záloh na optimálních číslech.
„Počet vojáků zařazených do AZ OS ČR k 1. srpnu 2023 je 4 262, z toho podíl žen činí 457. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky je v plánu mít v roce 2030 v aktivní záloze deset tisíc vojáků a třicet tisíc vojáků z povolání,“ napsala magazínu Forum plukovnice Magdalena Dvořáková, vedoucí oddělení komunikace s veřejností Generálního štábu Armády ČR. Uplatnění v armádě mohou studenti UK samozřejmě najít i po absolvování studia. „Hledáme velkou škálu odborností a lidi s různým vzděláním, od toho nejnižšího po to nejvyšší.“ Aktuální informace najdete zde: Volná místa | kariera.army.cz
„Nezapomínejme, že naše armáda je sice rekrutačně poměrně úspěšná, jenže mladých lidi ochotných sloužit je poměrně málo. Přitom mladí lidé jsou pro armádu potřeba hned z několika důvodů. Jednak proto, aby přinášeli znalosti nových technologií, jazyka apod. A pak také proto, aby se armáda generačně obměňovala i na obecnější rovině a reflektovala tak naši pestrou společnost,“ říká na závěr Jan Kofroň z FSV UK.
