Stovku ombudsmanek a ombudsmanů – zdaleka nejen z Evropy – hostila Univerzita Karlova v rámci 18. výroční konference ENOHE (European Network for Ombuds in Higher Education). Ve dnech 14. až 16. června 2023 společně hledali cesty vedoucí ke zkulturnění akademického prostředí na vysokých školách.
Univerzita Karlova hostila 18. výroční konferenci ENOHE. Stala se impulzem ke sdílení zkušeností českým vysokoškolským ombudsosobám
Práva studentů na prvním místě
„Stejně jako na jiných vysokých školách, je i na naší univerzitě pozice ombudsmanky základem pro utváření skvělých vztahů a dobrého tvůrčího prostředí. Naše univerzita je na spolupráci s vámi, s ombudsmany evropských vysokých škol a univerzit čtyř kontinentů, připravena a těší se na vzájemnou kooperaci,“ řekla při zahájení akce Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy. O podpoře vysokoškolského ombudsmanství ze strany ministerstva školství promluvila Radka Wildová, náměstkyně ministra, když mimo jiné uvedla: „Práva studentů zaručující jejich pocit bezpečí je a musí být na prvním místě.“
Při zahájení konference ENOHE k účastníkům promluvila Milena Králíčková, rektorka UK (vlevo), za ministerstvo školství Radka Wildová.
Správná komunikace na všech úrovních
Uplatnění spravedlnosti do každodenního způsobu myšlení, prevence genderově podmíněného násilí, obtížné konverzace, umění vyvážit profesionalitu a emocionální zapojení nebo budování kultury včasného řešení stížností – to byla některá z témat během čtyř desítek debat a workshopů, které organizátoři z ENOHE připravili (podrobný přehled zde).
„Důležitá je správná komunikace pravidel a dobré pracovní vztahy na všech úrovních,“ ví Josef Leidenfrost, prezident ENOHE (na fotografii níže, vpravo), který je současně ombudsmanem pro německy hovořící studenty na Lucemburské univerzitě. Podle něj bylo přirozené, že se Česká republika po sametové revoluci v roce 1989 spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy rozhodla vytvořit nejprve národní ombudsmany, a posléze i pro instituce vyššího školství.
„Ombuds by měl být co možná nejviditelnější, má mít svůj vlastní prostor a informace o něm by měly být obsažené ve všech relevantních univerzitních publikacích a oznámeních,“ doporučil Leidenfrost, který je zastáncem pravidelného otevřeného setkávání na začátku každého semestru. Ideálně ve formě podcastu nebo streamu.
Včasné řešení problémů
Jean Grier, víceprezidentka ENOHE (na fotografii níže, vlevo), si zase uvědomuje, že vedle úspěšných studentů, kteří zpětně hodnotí své působení na univerzitě jako pár velmi šťastných let, je část těch, jež se potýkali s problémy. Ať už akademickými, v oblasti mezilidských vztahů (nejen profesionálních), zdravotními či rodinnými. Všem může ombudsosoba pomoci. „Jsem velkou zastánkyní brzkého řešení problémů, trávím hodně času povzbuzováním zaměstnanců, aby hledali způsoby, jak záležitosti řešit včas,“ řekla Jean Grier, která právě o zkušenostech s včasným řešením stížností seznámila též účastníky jednoho z workshopů.
Podle víceprezidentky studenti i zaměstnanci potřebují vědět, že ombudsosoba je na univerzitách pro ně, a že v obtížné situaci ji mohou požádat o radu; v ideálním případě problém vyřeší dříve, než bude vše eskalovat.
Formálně i neformálně
S brzkým či neformálním řešením mají své zkušenosti i v Lucemburku. Kanaďan Brent Epperson – je ombudsmanem na tamní univerzitě a byl dalším z celé řady inspirativních řečníků – vysvětlil, že s určitými stížnostmi jednotlivci neusilovali o represivní opatření pro druhou stranu, zkrátka prý „jen“ chtěli, aby toto chování přestalo. „Není to ojedinělé, ani úplně běžné. Jsem hrdý na to, že v Lucembursku byl formální i neformální přístup ke stížnostem začleněn do kolektivní smlouvy. Ze své zkušenosti vím, že je lepší dát více než jednu možnost řešení. Formální postupy pro podávání stížností mohou být někdy příliš zastrašující pro lidi, kteří se cítí být oběťmi obtěžování. Poskytnutí neformálního řešení je tedy jeden ze způsobů, jak mnohé případy na univerzitách vyřešit.“
Trénink s renomovanými osobnostmi
Třídennímu konferenčnímu jednání předcházel dvoudenní vzdělávací trénink v ombudsmanských dovednostech a znalostech. Konal se v rámci ENOHE konferencí vůbec poprvé. Jeho program tvořily tři základní témata: mediace, přijímání podnětů a řešení konfliktů.
„Zvolená témata se ukázala býti nejpalčivějšími – vyšla z ankety, kterou jsme uspořádali při loňském setkání ombudsosob v Aténách,“ prozradila Michaela Antonín Malaníková, jedna z organizátorek tréninkové části pražské konference (na fotografii výše, vlevo). „Byli jsme nadšeni, že se nám povedlo získat renomované lektory, vedle zahraničních odborníků zde vystoupila i Dana Potočková, jedna z nejzkušenějších českých mediátorek,“ uvedla Malaníková.
Podaná ruka a impulz
„Účastníci konference byli doslova ohromeni kolegialitou, otevřeností a přátelskostí, se kterou se na půdě Karlovky každý den potkávali,“ pochvalovala si na závěr konference Michaela Antonín Malaníková. Ona sama považuje uskutečnění výročního setkání ENOHE za jedinečnou příležitost, která se českým ombudsmankám a ombudsmanům naskytla: „Pravděpodobně by se nemohli zúčastnit v takovém počtu, pokud by se konference konala jinde, za hranicemi. Praha získala specifickou pozici i v tom, že mohla hostit výroční konferenci ENOHE po dvaceti letech (dvě konference zhatil covid – poz. red.) . A zázemí Karlovy univerzity? To bylo fantastické. Pro rozvíjející se českou ombudsmanskou platformu bylo právě s pražskou konferencí takto zamýšleno: měla se stát jejím impulzem a podanou rukou ke sdílení zkušeností,“ dodala organizátorka Malaníková, která je „v civilu“ odbornou asistentkou katedry historie a studentskou ombudsmankou na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Konferenci ENOHE si nenechaly ujít ani Marie Vymazalová, členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj (vlevo) a prorektorka pro studijní záležitosti Markéta Martínková