V dubnu 2023 převzal Cenu profesora Heyrovského, určenou pro nejlepší absolventy přírodovědeckých programů. Geograf Mojmír Polák z Přírodovědecké fakulty UK nejenže magistra vystudoval s průměrem 1,00; navíc je jeho diplomová práce žádanou pro ochranu přírody. Využije ji KRNAP.
Cenu profesora Heyrovského pro nejlepší absolventy přírodovědných programů převzal Mojmír z rukou Mileny Králíčkové, rektorky UK
Stručně (a pro neodborníky) řečeno: s využitím dálkového průzkumu Země (DPZ) v diplomové práci sestavil krajinné časově-prostorové charakteristiky ve dvou měřítkách na zájmovém území Krkonoš s cílem zjistit, jaké charakteristiky a v jakém měřítku jsou statisticky významné pro výskyt ptačích druhů. U vybraných ptačích druhů pak statisticky zhodnotil pravděpodobnost výskytu. Magazín Forum se pokusil nejen alespoň trochu pochopit Mojmírem zpracované téma. Rovněž zjišťoval, jak se sympatickému mladému jedničkáři daří znalosti ze studií využívat v zaměstnání, a jaké číslo má na dresu HC Přírodověda…
Je možné, že jsem vaše jméno našla na soupisce hokejového týmu?
Možné to je. Hokej jsem nikdy dříve závodně nehrál. Až během studia na Přírodovědě – díky široké nabídce katedry tělesné výchovy – jsem se nejdříve dostal na hodiny ledního hokeje, které vyučuje Jan Novák, který mimochodem získal cenu Studentského Velemloka pro nejlepší pedagogy Přírodovědecké fakulty UK, a následně do fakultního týmu. V sezóně 2022/2023 jsme hráli dvě pražské amatérské ligy – Pražská liga ledního hokeje (PLLH) v nejvyšší skupině a Prague Hockey Masters (PHM) v druhé nejvyšší skupině, takže jste mě našla správně. Nepatřím sice ke klíčovým hráčům s velkou porcí kanadských bodů, ale o to víc se snažím přispívat našemu věhlasu – jsem správcem hokejového instagramu.
(Foto vlevo, z března 2023: „Vážíme si každého kamaráda-spolužáka, co se někdy vypraví na zápas a podpoří nás.“)
Jak se bruslícím přírodovědcům v hokejových ligách daří?
Jak to říct? (s úsměvem) Loni se nám v PLLH dařilo a vyhrávali jsme. V týmu byli kluci, co od malička hráli hokej a povedlo se postoupit do nejvyšší skupiny. V PHM, což je pro fanoušky mnohem atraktivnější liga plná různých show a hudby, jsme – bohužel – prohráli zápas o třetí místo. Ale zase se nám velmi povedl charitativní zápas proti medikům z 2. a 3. lékařské fakulty na podporu Ukrajiny v Edenu. Co se letošní docházky dobrých hráčů týče, nebyla nejlepší; mužstvo prochází určitou generační přeměnou. Podtrženo sečteno, v PLLH jsme skončili na chvostu tabulky a v PHM jsme skončili ve čtvrtfinále play-off.
S jakým číslem hrajete?
Jsem devítka. Útočník. A jestli mohu, tímto bych rád vyzval studenty Přírodovědy: máte-li chuť, přijďte a hrajte s námi za hokejový tým. A vůbec nevadí, že jste třeba hokej nikdy nehráli, stačí umět trochu bruslit nebo mít třeba nějaký základ ze sportů. A umět k tomu používat hokejku, jako třeba při florbalu, rádi vás uvítáme. Časem se do správného hokejového režimu určitě dostanete!
„Svůj první zápas za HC Přírodověda UK jsem odehrál v říjnu 2019. Nutno říct, že zhruba polovina lidí na ní v letošní sezóně už nehrála.“
Hokejista jste tedy občas, studentem jste byl, kým především jste teď?
Pracuji v CENIA, což je Česká informační agentura životního prostředí. V laboratoři dálkového průzkumu Země v podstatě pokračuji ve výzkumu, kterému jsem se věnoval během studia. Především díky svému zaměření a možná trochu i zásluhou dobrých studijních výsledků nebylo těžké najít uplatnění v oboru. Ze strany zaměstnavatelů je aktuálně vysoká poptávka po schopných odbornících, kteří dálkovému průzkumu Země rozumějí. V oboru panuje značná konkurence.
Chápu správně, když si představuju vaši práci především jako kancelářskou: sedíte v laboratoři a nelétáte raketou?
(se smíchem) Zpracováváme údaje, provádíme analýzy, zkrátka získané informace využíváme k dalším výzkumům v oblasti životního prostředí. V raketě fakt nesedíme. Letadlo nebo dron vybavené snímačem letící nad zemí a sbírající data řídí někdo jiný a my už používáme předzpracovaná a korigovaná data pro výsledné analýzy.
„Zhruba měsíc stará fotografie z Technického muzea v německém Speyeru, dle mého, dobře koresponduje s titulkem vašeho článku.“
Předpokládám, že to byla hlavně obliba zeměpisu, co vás ke studiu geografie přivedlo. Je to tak?
Přesně tak. Na základní škole a pak i na gymnáziu jsem se proto účastnil olympiád, párkrát jsem i postoupil do krajských kol. Při volbě školy, s láskou k mapám, jsem vlastně nemohl zvolit nic jiného, než obor geografie a kartografie, tedy všeobecný obor zahrnující v podstatě vše. Následně pro magisterské studium si volíte už více zaměřený obor. Potenciál využití map a dálkového průzkum mě pak utvrdil v pokračování. Na magistra jsem si zvolil studijní obor kartografie a geoinformatika. (Od roku 2021 byl obor nově akreditován a nese název geoinformatika, kartografie a dálkový průzkum Země – pozn. red.)
Další studium vás, premianta, neláká? Myslím, pustit se do doktorátu.
Přiznávám, na poslední chvíli – po konzultaci s vedoucí diplomové práce – jsem přihlášku na doktorské studium podal.
Vraťme se tedy ještě do školy: Jak se student může stát nejúspěšnějším absolventem, prozradíte recept?
A to by mě vlastně taky zajímalo. Já vlastně nevím, kdo mou práci posoudil a vybral. Diplomku přihlásila má vedoucí práce, paní docentka Lucie Kupková z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie. Tímto bych jí chtěl moc poděkovat za velkou trpělivost a snahu motivovat mě k další práci.
Podstatné asi bylo, že studium – ať bakalář, či magistr – mě fakt bavilo. Byli jsme skvělá parta, co se vzájemně podporuje. Jsme stále v kontaktu, stále se zajímáme jeden o druhého, u spolužáků, kteří se pustili do doktorandského studia vyzvídám, jak se jim daří. No a na magistrovi se mnou studovala i má přítelkyně Lucie, absolventka demografie, i ona mi byla velkou oporou.
(Foto vlevo: Stejné ocenění jako Mojmír obdržela i Petra Krsková, obor Geografie a kartografie absolvovala se studijním průměrem 1,40)
Takže geografie nebo demografie jsou u vás doma nejčastějšími tématy debat?
No, spíše demografie. Probíráme občas věkové pyramidy a stárnutí populace (s úsměvem).
Zkuste, prosím, neodborníkovi přiblížit cíl své diplomové práce. O čem a k čemu byla a je?
Do dnešní doby, kdy se člověk snažil zmapovat nějaké konkrétní území z pohledu biodiverzity, musel být provedený terénní průzkum: prostě jste na daném území musela prochodit iks kilometrů a strávit spoustu času. Má diplomová práce demonstruje, že jednou z možností, která vše usnadní a upřesní, vede přes využití satelitů a popis vybraných charakteristik krajiny – například spektrální indexy (NDVI) nebo typ krajinného pokryvu a strukturální (krajinné) metriky, a říci, jaká charakteristika může být statisticky klíčová pro výskyt konkrétního druhu ptáků v zájmovém území. Přičemž tímto zájmovým územím byly pro mě Krkonoše – česká i polská část –, tedy od podhůří do podhůří, přes nejvyšší horské partie.
Takže žádný pohyb v terénu?
Přesně tak. Z KRNAPu jsem od doktora Jiřího Fouska dostal kvadráty území s daty o výskytech ptačích druhů. Údaje jsem porovnal s družicovými daty a pokusil se najít charakteristiku, která dokáže popsat proč se tam nějakému ptačímu druhu daří. KRNAP může získané výsledky využít pro záchranu ohrožených druhů tím, že bude vědět, jaká krajina je daným druhem preferovaná. Může to být třeba orná půda, trvalý travní porost, různé meze, drobný keřový porost a podobně.
„V září 2022 jsem se zúčastnil tréninkového týdne v oblasti Dálkového průzkumu Země (Trans-Atlantic Training 2022), pořádaného mojí katedrou aplikované geoinformatiky a kartografie ve spolupráci s NASA a ESA.“
A překvapilo vás na zjištěných informacích něco?
Nepotvrdila se hypotéza, že podrobnější data byla přínosnější než data méně podrobná. Bavíme se o datech s velikostí pixelu 10 krát 10 metrů, respektive 3 krát 3 metry. Což ale může souviset se skutečností, že podrobnější data měla menší spektrální rozlišení.
Výhoda dálkového průzkumu nám hlavně umožňuje vidět za oblast, která je ještě lidským okem pozorovatelná. Na základě získaných hodnot, vycházejících z využití světelného spektra a odrazů, můžeme provádět různé analýzy. Což byl základní princip přístupu.
A proč vás zajímaly právě Krkonoše?
Právě kvůli dostatku informací, které mi poskytla docentka Kupková. Ona tam v rámci výzkumu zaměřeného na unikátní krkonošskou tundru tráví spoustu času. Navíc mě propojila s důležitými lidmi, se kterými jsem mohl spolupracovat.
Mgr. Mojmír Polák |
Pochází z Rokycan, kde vystudoval tamní gymnázium. Bakalářské a magisterské studium absolvoval na Přírodovědecké fakultě UK, nejprve obor geografie a kartografie, následně kartografie a geoinformatika. Pokud zrovna nezpracovává data dálkového průzkumu, tak jej můžete potkat na cyklotrasách v Brdech. Pro toulky na kole je prý tamní zvlněná krajina ideální. „Jako správný geograf rád cestuji a poznávám svět. I díky studiu, které mi poskytlo všeobecný přehled, se na každé nové území koukám trochu jinak než běžný návštěvník. Vidím souvislosti,“ doplňuje výčet svých aktivit sympatický, nejlepší absolvent přírodovědeckých programů za rok 2022, který například letní semestr 2021 strávil na Paris Lodron University of Salzburg. |