„Dobro není chabé proto, že je pomalé. Je pomalé proto, že nelze potírat zlo zlem.“ Citát profesorky Růženy Vackové, jež byla perzekvována nacisty i komunisty, od 11. května zdobí pamětní desku na hlavní budově Filozofické fakulty UK, s níž byla klasická archeoložka spjata. Slavnostního odhalení se ujala rektorka UK Milena Králíčková spolu s děkankou FF UK Evou Lehečkovou, dalšími akademičkami, akademiky i občany včetně členů rodiny Růženy Vackové (1901 až 1982).
„Růžena Vacková na FF UK absolvovala studia klasické archeologie, dějin umění a estetiky a dějin divadla, po habilitaci zde od roku 1930 přednášela jako soukromá docentka klasické archeologie a v roce 1945 jí bylo uděleno jmenování profesorky se zpětnou platností od roku 1941. Růžena Vacková se během nacistické okupace odvážně stavěla proti režimu a bojovala proti nespravedlnosti, po druhé světové válce se angažovala ve svobodomyslných protestních akcích, což jí přineslo vykonstruovaný soud a trest odnětí svobody na patnáct let. I ve vězení se nezalekla bojovat za práva politických vězňů a vyučovat o estetice,“ uvedl fakultní web.
Emotivní projevy přednesli rektorka UK Milena Králíčková (v červeném), děkanka Eva Lehečková (v růžovém) a profesor Tomáš Halík (vpravo).
Vacková byla statečná akademička. „V době nacistické okupace organizovala ve svém bytě tajně přednášky, ukrývala vysílačku nebo poskytovala jeho prostor ke schůzkám odbojových skupin. Za to ji gestapo uvěznilo a odsoudilo k trestu smrti, před kterým ji zachránilo povstání v pankrácké věznici v květnu 1945,“ uvádí její životopis. Po válce měla jako jediná z univerzitních pedagogů odvahu podpořit protestní pochod studentů na Pražský hrad, jenž upozorňoval na rostoucí moc komunistů. Následně jí za to bylo znemožněna výuka; pokračovala však v pořádání bytových seminářů, za což byla odsouzena k 22letému žaláři.
Růžena Vacková? Silná a inspirativní osobnost
„Síla její osobnosti promlouvá k nám i dnes – bojovala za to, čemu věřila, celým svým srdcem a celý svůj život. Je mi inspirací,“ připomněla rektorka Milena Králíčková. Mezi přítomnými byly (kromě vrcholných univerzitních představitelek) také další dámy: například Lucie Trmíková, autorka a hlavní protagonistka divadelního představení Ženy, držte huby! o životě Růženy Vackové a Marie Šandová, autorka filmového dokumentu Doctissima Růženka (2004), inspirovaného souborem vězeňských přednášek, či Milena Štráfeldová, jež napsala knihu Trestankyně (2016). Umístění trvalé upomínky na Palachově náměstí si nenechali ujít ani proděkani fakulty, kde Vacková působila.
Emotivní proslovy přednesli rovněž docent Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii a profesor Tomáš Halík z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, kteří ocenili její činy i vědeckou práci. Autorem návrhu desky je grafik Robert V. Novák. Pietní akce se zúčastnilo několik desítek lidí včetně studentek a studentů.
