„Po návratu ze studií ve Spojených státech jsem nemohla mlčet,“ vzpomíná Věra Sokolová z Fakulty humanitních studií UK, co ji před dvaceti lety přivedlo k tématu genderu a rovných příležitostí. Právě na inspiraci a kontakt se zahraničím klade velký důraz. „Rovné příležitosti tkví v detailech, jak člověk působí, jak se chová, jak vede rozhovory a debaty s lidmi. Toto prostředí může ovlivňovat každý z nás,“ tvrdí. Je předsedkyní Rady pro rovné příležitosti na UK a členkou řady mezinárodních komisí, nedávno byla zvolena kandidátkou na děkanku FHS UK pro roky 2023 až 2027. Funkce by se měla ujmout od 1. června.
„Rovné příležitosti, to není jen gender a kvóty na zastoupení žen,“ vysvětluje Věra Sokolová nejčastější mýtus, „je to velmi širokospektrální pojem, který se týká výuky, vzdělávacího systému, vědecké činnosti i kariérního rozvoje. Rovné příležitosti zahrnují všechny oblasti akademické sféry. Cílem je kultivace a zlepšování akademického prostředí, vytváření vhodných pracovních i studijních podmínek pro všechny členy a členky akademické obce, tak aby skutečně všichni mohli naplňovat svůj potenciál.“
Mladí studenti už mají větší rozhled
Pro Sokolovou jsou velkou motivací a nadějí dnešní studující: „Jsou daleko sebevědomější, a především mají mnohem větší kontakt se zahraničím, ať přímo během studijních pobytů, ale i prostřednictvím internetu a sociálních sítí, čímž získávají větší rozhled, co vše je možné a jak to funguje jinde.“
Zároveň ale zdůrazňuje, že ve vnímání rovných příležitostí pohlaví, věk či obor nehraje roli. „Mnohem větší význam má mobilita a mezinárodní spolupráce. Pokud strávíte nějakou dobu v zahraničí, vidíte rozdíly, které si často plně uvědomíte až po návratu,“ říká Sokolová, pro níž právě studium v zahraničí a následný návrat do Česka byly důvodem, proč se tématu rovných příležitostí začala věnovat. „Po návratu jsem se ocitla v prostředí, které najednou nekorespondovalo s akademickou zkušeností, kterou jsem poznala v zahraničí. Nemohla jsem mlčet, začala jsem komentovat, upozorňovat na problematická místa a postupně se z toho stala má hlavní specializace. Byla to dlouhá a náročná cesta, ale jsem za to vděčná,“ tvrdí.
Rada UK jako most, který propojuje
Na Univerzitě Karlově na základě výsledků předloňského auditu rovných příležitostí vznikl Plán rovných příležitostí, kdy jedním z prvních kroků bylo zřízení Rady pro rovné příležitosti UK, které docentka Sokolová předsedá. „Rada je spojujícím a komunikačním mostem mezi vedením univerzity a jednotlivými fakultami – umožňuje reflektovat potřeby jednotlivých fakult, a naopak na fakulty sdílet priority a snahy vedení. Svého zástupce či zástupkyni má každá fakulta i součásti UK,“ doplňuje Sokolová v nové budově FHS UK.
Jedním z prvních úkolů rady bylo zmapování současného stavu aktivit v oblasti rovných příležitostí a nastavení priorit na budoucí tři roky. „Naprosto jednoznačně z toho vyplynuly tři hlavní priority: bezpečné prostředí, podpora a rozvoj pedagogických kompetencí a podpora doktorandů, postdoků a mladých vědců a vědkyň,“ vyjmenovává předsedkyně.
Se zkušenostmi z USA i evropských struktur
Sokolová je úzce spojena se zahraničím – studovala historiii a antropologii ve Spojených státech, nyní je zapojena v řadě mezinárodních poradních orgánů a pracovních skupin. Je například místopředsedkyní Pracovní skupiny pro rovnost a diverzitu (Equality and Diversity Working Group, EDWG) v rámci uskupení Coimbra Group, které sdružuje 42 nejstarších evropských univerzit. „Pracovní skupina EDWG má 25 členů – univerzitních zástupců, čímž je druhá nejpočetnější, hned za skupinou, která se zabývá mobilitou,“ říká Sokolová, díky které je prý hlas Univerzity Karlovy více „slyšet“.
„Velký počet univerzitních zástupců tvoří jedinečnou platformu umožňující sdílení zkušeností a přístupů. A v tomto mezinárodním srovnání musím říci, že v oblasti rovných příležitostí máme v Česku co dohánět,“ líčí jediná česká zástupkyně ve vedení pracovních skupin. Vzorem a inspirací nám může být například univerzita v Kolíně nad Rýnem, Trinity College Dublin, Univerzita v Utrechtu či skandinávské univerzity. „To jsou skuteční lídři v otázkách rovných příležitostí – myslí na ně opravdu všude, v každé dimenzi, kterou si dokážeme představit,“ míní Sokolová.
Pozitivem je ustavení ombudsmanky či audit
A jak jsme na tom my? „V rámci Česka je Univerzita Karlova napřed. Velký posun bylo například to, že s novým vedením je součástí nejužšího kolegia rektorky i Marie Vymazalová, která má rovné příležitosti v gesci. A i z dalších aktivit je jasně vidět, že pro UK jsou rovné příležitosti nyní prioritou,“ upozorňuje Sokolová, která jako příklady uvádí ustanovení univerzitní ombudsmanky nebo zmíněný audit, jenž zmapoval situaci a umožnil následné rozhodování a stanovení priorit na základě dat. „Jen díky tomu máme ucelenou koncepci a jasný směr toho, kam, proč a jak kráčíme,“ je přesvědčena.
Téma rovných příležitostí a otázky genderu hýbou světem. Je větší zájem rovněž o jejich studium? „Téma rezonuje společností, a hlavně mezi mladými lidmi, ale není to nutně důvod k většímu zájmu o studium. Nicméně magisterská genderová studia jsou dlouhodobě jedním z největších studijních programů na Fakultě humanitních studií UK. Každý rok máme zhruba 150 přihlášek do prezenční i kombinované formy českého programu, a zhruba šedesát přihlášek do programu anglického, který jsme otevřeli před pěti lety a a o nějž mají zájem studující skutečně z celého světa,“ tvrdí garantka programu.
„Pojmenovaný problém je příležitost k řešení“
Zároveň připomíná, že téma rovných příležitostí není nic nového anebo snad importovaného ze zahraničí. „Ale samozřejmě v okamžiku, kdy se nějaký problém pojmenuje a začne se o něm informovat, hledat řešení a vytvářet nástroje, tak si toho i více všímáme. A možná si uvědomíme, že se nás to týká, že jsme něco podobného také zažili nebo třeba naopak neměli podobnou kariérní možnost. To, co se bez pojmenování jevilo jako náš individuální, osobní příběh, najednou může v kontextu otevřené diskuze vykrystalizovat jako systematická záležitost strukturální povahy, která naše možnosti a limity v akademické sféře ovlivňuje dlouhodobě,“ říká Sokolová a jako příklad uvádí aktuálně rezonující téma bezpečného prostředí.
„Jsem velká zastánkyně propojování a sdílení zkušeností a dobré praxe napříč institucemi i zeměmi,“ říká Věra Sokolová. Ta je od března též členkou expertní poradní podskupiny Evropské komise (EK) zabývající se inkluzivní genderovou rovností ve výzkumu a vzdělávání. Skupině předsedá Marcela Linková z Národního kontaktního centra – Gender a věda, čímž má Česko hned dvojité zastoupení: „Máme tak jedinečnou příležitost být součástí diskuzí a podílet se na tvorbě expertních stanovisek a chystaných politik EK.“
K rovným příležitostem přispívá každý z nás
Jednou z konkrétních priorit, kde Univerzita Karlova čerpá ze zahraničí, je rozvoj a podpora pedagogických kompetencí v kontextu rovných příležitostí. „Pokud chceme dělat dobrou vědu, musíme mít dobré učitele, pokud chceme mít dobré učitele a vzdělávací činnost, musí vyučující samozřejmě mít ty kompetence. Inspirací nám je takzvaný EDI Toolkit (Equality, Equity, Diversity, Inclusion), což je soubor nástrojů a pomůcek který vyučujícím nabízí možnosti a způsoby, jak pracovat z reflexí vzdělávacího procesu tak, aby byl inkluzivní, diverzitní a rovný,“ vysvětluje vystudovaná historička a antropoložka.
„Často se mluví jen o počtu žen na různých pozicích, ale EDI Toolkit jde mnohem hlouběji, vede vyučující k tomu, aby se zamysleli i nad tím, jak vypadá jejich sylabus, seznam doporučené literatury, příklady, které v hodinách využívají k vysvětlení nějakého problému či situace, nebo jak komunikují se studujícími. Také radí, jak reagovat na nepříjemné nečekané otázky studujících ohledně citlivých témat třeba v seminárních diskuzích. Vyučující v těchto momentech často tápou a nedokáží se studujícími o nepohodlných tématech týkajících se rovného přístupu, bezpečného prostředí, ale i svobody projevu, rasismu nebo třeba specifických vzdělávacích potřeb otevřeně komunikovat, protože je k tomu nikdo nevedl a neví, kam se obrátit. I to je jedním z našich cílů – poskytovat podporu a vhodné nástroje v různých kontextech,“ vyjmenovává Sokolová. Věří, že zavádění rovných příležitostí je na řadě fakult UK nejen hudbou budoucnosti, ale již současností. „Rovné příležitosti tkví v detailech, jak člověk působí, jak se chová, jak vede rozhovory a debaty s lidmi. Toto prostředí může ovlivňovat každý z nás,“ říká zvolená kandidátka na děkanku FHS UK.
Setkání mezinárodních vědkyň z různých zemí a kultur moderovala na Univerzitě Karlově přímo docentka Věra Sokolová (uprostřed, s gestem).
V mezinárodním duchu se letos na Univerzitě Karlově nesly i oslavy Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11. února) a Mezinárodního dne žen (8. března), kdy proběhla debata zahraničních vědkyň působících na Karlovce. Věra Sokolová k tomu říká: „Akce vzbudila velice pozitivní reakce a potvrdila, že zahraniční vědci a vědkyně se v českém prostředí někdy mohou cítit ‚neviditelní‘, že musíme podporovat větší otevřenost. Často také zaznívalo téma vzorů a inspirativních osobností, proto již teď připravujeme návaznou akci zaměřenou na inkluzivní leadership, která proběhne 16. listopadu.“
| doc. Věra Sokolová, M. A., Ph. D. |
| Je zvolenou kandidátkou na děkanku Fakulty humanitních studií UK, funkce by se měla ujmout 1. června letošního roku. Vystudovala historii a antropologii na University of Washington v Seattlu, dlouhodobě se věnuje tématu rovných příležitostí. Je předsedkyní Rady pro rovné příležitosti UK, garantkou magisterského studijního programu Genderová studia na FHS UK. Jako místopředsedkyně působí v pracovní skupině Equality and Diversity v rámci Coimbra Group a od letošního března i v podskupině Evropské komise pro Inclusive Gender Equality ve vědě a vzdělávání. |
