Studentky a studenti Univerzity Karlovy, kteří chodí na své přednášky přes Karolinum, si v minulých týdnech povšimli nevšedního ruchu i hluku. Plánovaná rekonstrukce a probíhající opravy historického jádra UK však přinesly v poslední březnový týden nečekaný objev. Dělníci totiž při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Místo prokopnuté trubky však šlo o minerální pramen!
„Je to překvapivé zjištění, ale máme samozřejmě velikou radost. Brzy asi vypíšeme soutěž o jeho pojmenování,“ řekl magazínu Forum prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach. Na vyjádření rektorky UK Mileny Králíčkové, která je na služební cestě mimo Českou republiku, zatím čekáme.
Po čtvrtstoletí od pramene karlovarského
Nález minerálního pramene není až tak běžná věc, navíc pod hustou městskou zástavbou. Doposud poslední pramen v České republice, který vykazuje jistou kvalitu, byl zachycen roku 1999 v Karlových Varech; nese název Hadí pramen (a pořadové číslo patnáct). Není bez zajímavosti, že jiný karlovarský zdroj dostal jméno přímo po císaři Karlu IV. (evidován je jako pramen číslo dvě, s fontánkou a královým reliéfem), tedy po zakladateli lázeňského města i nejstaršího vysokého učení v českých zemích.
„Ano, víme o tom, že jméno Karel IV. už je v Česku zabráno. Chtěli jsme to nejprve řešit s našimi experty na duševní vlastnictví z Právnické fakulty UK, ale necháme si eventuální názvy poradit od členů akademické obce. Každopádně již kolegové z Ústavu dějin UK a Archivu UK zjistili, že v jedné z raně novověkých kronik, ve Wilhelmově Kronice pražské z 16. století, se stručně píše o ,prameni zurčícím pod Karlovým učením´, nicméně historici to považovali jen za obrazné pojmenování tryskajícího pramene vědomostí, nikoli pravé zřídlo,“ říká prorektor Vlach.
Po objevu rotundy karolinský zdroj?
Jak jsme před pár lety v magazínu Forum psali, právě on – ještě jako proděkan MFF UK – byl u rekonstrukce vzácné svatováclavské rotundy, jež byla nalezena v základech budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK přímo na Malostranském náměstí. Nový objev zřídla si prý s nálezem stavby nezadá; obojí je cenné: „Ukazuje to, že Univerzita Karlova je stará univerzita a její budovy byly postaveny na významných pražských místech,“ zdůrazňuje nynější člen kolegia rektorky.
Týmy archeologů, restaurátorů i matematiků léta zkoumaly a „oživovaly“ unikátní rotundu sv. Václava z 11. století, jež leží pod MFF UK.
Podle prvních sond se zdá – ale je potřeba jisté obezřetnosti v soudech –, že ke Karolinu si měšťané ke konci středověku chodili s nádobami pro čistou a chutnou vodu. „Když nás v úterý ráno zavolali zaměstnanci firmy Stavěl & Zbořil, vyslali jsme z Celetné 20 na místo našeho odborného asistenta. Do průrazu zavěsil sondážní kamerku C-242x se světlem, která v sousedním vydutém prostoru sklepení zaznamenala kusy vypalované keramiky. Jeden střep měl na konci jakoby trojúhelníkové ouško, docela podobné těm, jaké známe z moderních lázeňských pítek,“ doplňuje docent Luboš Niederle z Ústavu pro archeologii FF UK.
„Nechceme předbíhat, respektujeme pokračující výzkum a práce na dané lokalitě, nicméně umíme si představit vlastní funkční suvenýry v podobě picích sad s logem. Pro Karlovku by to byla pěkná reklama,“ nastiňuje Miroslav Čermák, vedoucí marketingového oddělení Rektorátu UK.
Dobrá voda ano. Je snad i léčivá?
K opatrnosti ještě vybízejí chemici a hydrologové. Na Přírodovědeckou fakultu UK již byly odeslány odebrané vzorky – prozatím ze tří uplynulých dnů a to po každé další hodině –, přičemž finální analýzy budou známy ke konci dubna. Z předběžných odběrů je však patrné, že Aqua Carolina, jak by se prameni dalo říkat, vykazuje zajímavé hodnoty: a to „pH 5,71; vápník 150; hořčík 16; KNK4,5 9,3 mmol/l; železo 9,2 mg/l; amoniak 0,18; dusičnany<1; dusitany 0,00; chloridy 3; fosforečnany 0,05; SiO2 76 mg/l,“ uvádí dokument, který má redakce k dispozici. „Jsem fyzik, ne chemik, ale tohle jsou skutečně zajímavá čísla,“ hodnotí prorektor Vlach, který s kolegy z Matfyzu spoluuvedl do menz i na trh univerzitní pivo s názvem Pěkný číslo (alkoholický ležák) a Slušné číslo (nealko), které se shodně inspirovaly hodnotou čísla pí. Nedávno jsme přinesli reportáž z Benešova, kde se oba moky vaří.
„Slušňák“, jak v benešovském pivovaru Ferdinand říkají Slušnému číslu, je mladším bratrem „Pěkňáka“, tedy alkoholického piva Pěkný číslo.
Bude snad Karlovka od léta 2023 čepovat i svoji minerálku? „Je to možné. Jsme otevřená univerzita, takže bychom chtěli i tento zdroj zpřístupnit veřejnosti, tedy jako Open Access,“ říká mluvčí Václav Hájek. Podle něj byla z rektorátu odeslána i pětice vzorků na lékařské fakulty s dotazem, zda může mít voda z Karolina blahodárné účinky na nervovou soustavu či mozek. Ampulky s „Karlovou vodou“ tak už putovaly na Karlovo náměstí (do laboratoří 1. LF UK), do Motola (2. LF UK), na Vinohrady (3. LF UK), do Hradce Králové a Plzně.
Bude voda stáčená i do lahví?
„Počátkem května bychom měli znát přesné výsledky z medicín i Albertova. Pokud vše dobře dopadne – a my se na všech třech teologických fakultách UK modlíme, aby ano – zbudujeme ze strukturálních fondů OP JAK (projekt Rozvoj univerzitních infastruktur, HR a péče o zdraví zaměstnankyň a zaměstnanců, CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/000247242) vkusnou fontánku na prvním nádvoří Karolina a chystáme – i placené – noční prohlídky s našimi vrátnými. Na kolegiu rektorky padl též návrh na lahvování a prodej naší vody, ale vzhledem k omezenému průtoku je to zatím nepravděpodobné,“ uzavírá prorektor Martin Vlach.
Přímo před historickým Karolinem je dnes kašna se stříkající vodou. Nově by mohla být v útrobách i fontánka s karolinskou minerálkou.
A pokud by se tak přesto stalo, nesmějí to být dle většiny členek a členů kolegia rektorky (s ohledem na udržitelnost a společenskou odpovědnost univerzity) nějaké běžné PET lahve, nýbrž obaly ekologické, ideálně vratné. Pro budoucí badatele ve staletých dějinách Univerzity Karlovy uvádíme, že první psaná zmínka o znovuobjeveném prameni pochází z 1. dubna 2023; citovat lze UK Forum s ISSN 1214-5726.
