Univerzita Karlova má novou cenu – INTENTIO, jež se uděluje v rámci prestižní soutěže České hlavičky v kategorii udržitelný rozvoj. Letos ji tedy historicky poprvé vyhráli studenti z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Žďár nad Sázavou za svou ročníkovou práci Projekt Mobilita, v níž zkonstruovali elektrický pohon k invalidnímu vozíku pro svého spolužáka.
Dva z celkem šestičlenného týmu studentů a studentek (ty zařizovaly finanční a propagační stránku) z VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou, kteří pracovali na vítězném Projektu Mobilita – Matěj Pelikán (vlevo) a Jiří Mošner.
Na této střední škole ve Žďáru nad Sázavou vzniká každý rok celá řada projektů. Obvykle už ve třetím ročníku si zdejší studenti mohou zvolit téma dlouhodobé maturitní práce, která jim nahradí zkoušku z odborných předmětů. Tuto možnost volí až dvě třetiny budoucích maturantů. Šestičlenný tým Jiřího Mošnera a Matěje Pelikána z oboru Strojírenství, jejich kolegů Jana Karáska a Petra Staňka z oboru Elektrotechniky, a dvou studentek, Kateřiny Markové a Petry Pejchalové, z oboru Ekonomiky a podnikání se nicméně lišil. Nejenže se naučili při práci na svém Projektu Mobilita navrhnout, propočítat i vymodelovat ve 3D a nakonec zkonstruovat elektrický pohon, který lze snadno připevnit i „odepnout“ z invalidního vozíku, ale zároveň tím pomohli imobilnímu kamarádovi, čímž významně zkvalitnili jeho život.
„Jedním z milých a současně velmi důležitých poslání Univerzity Karlovy je podporovat mladou generaci v zodpovědném chování vůči svému okolí i celé společnosti. Cena INTENTIO v rámci Českých hlaviček vznikla právě za tímto účelem a věřím, že tento první ročník ukázal směr dalším talentovaným lidem, kterým není lhostejné naše okolí ani naše budoucnost,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková k prestižní soutěži, jíž je UK generálním partnerem.
Rok práce nebo tři týdny učení?
„Neuvěřitelně Štěpánovi rozšířili dosavadní akční rádius,“ komentuje práci svých tehdejších svěřenců, kteří dnes studují vysoké školy nebo pracují, garant projektu a pedagog Vyšší odborné školy a Střední odborné školy Žďár nad Sázavou Aleš Gregor. Štěpán Pejchl, starší spolužák zmíněných konstruktérů, má totiž po úrazu páteře postižené i ruce, a tak se kvůli namáhavé obsluze klasického invalidního vozíku mohl pohybovat jen v okruhu stovek metrů od domova. „Nyní má dojezd i patnáct kilometrů! Tato konkrétní pomoc byla pro mě osobně největším přínosem celého projektu,“ dodává pedagog, který má ve škole na starosti oblast praktického vzdělávání a tím pádem i chod dílny, kde studenti dávali elektro pohon k vozíku dohromady.
Hlavně během finišování projektu trávili studenti od dohledem pedagoga Aleše Gregora v dílně večery i víkendy: „Upozorňoval jsem je, že jakmile na to jednou kývnou, už není cesty zpět. Slovo nejde neexistuje.“
„Na začátku byla samozřejmě snaha vyhnout se odborné části maturity a také jsme si mysleli, že nám to půjde rychle a snadno,“ vzpomíná Jiří Mošner, nyní student Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, jak se se spolužáky poprvé přepočítali, když na projekt kývli. „Vypadá to zprvu jednodušeji než klasická maturitní zkouška, která je časově omezená a tudíž stresující. Jenže ve výsledku zjistí, že naučit se na maturitu z odborných předmětů znamená zhruba tři týdny opakování učiva. Zatímco na projektu stráví rok tvrdé práce. Ale to se jim nesmí říkat předem!“ směje se Aleš Gregor s tím, že kluci trávili promýšlením, propočítáváním a postupným konstruováním vozíku nejen odpoledne po škole, ale i večery, víkendy a prázdniny. „Stávalo se třeba, že mi v deset večer poslali výkresy, jak budou dál postupovat, já jim je obratem okomentoval, a druhý den ráno už tu byli s úplně novými návrhy,“ oceňuje pedagog.
Modelování ve 3D
„Všechno jsme se dozvídali a učili za pochodu. Nejprve jsme si prohlédli Štěpánův vozík. Vymodelovali jsme si ho v počítači a tvořili návrhy pohonu, všechno ve 3D. Postupně se k tomu něco přidávalo, nakupovalo, vyrábělo, až se to celé poskládalo a vzniklo to,“ shrnuje Jiří Mošner. Podle jeho kolegy, Matěje Pelikána, bylo na začátku asi nejtěžší naučit se používat software s 3D programem a v závěru projektu pak vymyslet a zkonstruovat brzdné zařízení. „Nechtěli jsme kopírovat komerční modely. Zaprvé by nám hrozilo obvinění z plagiátorství a zadruhé bychom nevytvořili nic přínosného. Takže jsme se podívali, jak to dělají profesionálové, a udělali to úplně jinak,“ vysvětluje student Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze s tím, že například brzdy jsou u jejich modelu zkonstruovány obráceně, než je běžné. Kvůli špatné motorice by je Štěpán nedokázal zmáčknout – proto fungují tak, že na ně naopak tlačí.
Model vozíku s elektrickým pohonem ve 3D (vlevo). A skutečný, který ovládá Štěpán Pejchl.
Fyzika a empatie
Když studenti získali s Projektem Mobilita druhé místo ve Středoškolské odborné soutěži, škola se rozhodla přihlásit ho i do Českých hlaviček. „Vůbec jsme netušili, jak si vedeme ve srovnání s konkurencí. Zákulisí soutěže je celé takové tajemné. V září jsme jeli do Prahy náš projekt představit organizátorům, nikoho ze soupeřů jsme nepotkali a neviděli jsme ani jejich práce. Pár dní poté jsme dostali e-mail, že jsme zvítězili. Až do vyhlášení jsme to ale nesměli nikomu prozradit,“ říká Jiří Mošner, který cenu INTENTIO za celý tým přebíral. „Že jsem to byl zrovna já, byla jen formalita – v přihlášce do soutěže se totiž dalo uvést jen jedno jméno,“ dodává s tím, že cena patří nejen jemu a spolužákům, ale celé škole.
„I proto jsme si ji zabavili my,“ směje se Aleš Gregor a ukazuje na sošku trůnící na čestném místě v kanceláři školní dílny. Není to ostatně první ocenění, které tato odborná střední škola ze Žďáru nad Sázavou v Českých hlavičkách získala – v roce 2007 ho obdrželi za teorii odlévání zvonu. Nicméně letos oceněný projekt je specifický svým etickým přesahem. „Chtěli jsme ukázat dnešním mladým lidem strasti života člověka s hendikepem. Prací na Projektu Mobilita tak studenti a studentky získali nejen rozsáhlé odborné znalosti a dovednosti, ale především si rozšířili obzory v sociální oblasti a posílili empatii k druhým. Tím je tento projekt podle mě opravdu výjimečný,“ uzavírá pedagog Aleš Gregor.
Pedagog a bývalí středoškoláci před projektem, na němž pracují ti současní – jedná se o model formule, která bude rovněž poháněná elektřinou.
| INTENTIO „Udržitelný rozvoj“, cena Univerzity Karlovy |
| Cena se uděluje za odborné práce a projekty, které přispívají k rozvoji udržitelného života společnosti i jedince, a cílí na ohleduplnější využívání přírodních zdrojů a jejich dopad na klima, udržitelnost měst a obcí, rovnost příležitostí a kvalitu života budoucích generací a další obdobné oblasti. Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč. Projekt České hlavičky je odvozen od mateřského projektu Česká hlava. Zaměřuje se na podporu středoškoláků - nadaných studentů a studentek v technických a přírodovědných oborech, na zvýšení zájmu mladých lidí o studium těchto oborů na středních a vysokých školách, případně i o vědeckou kariéru. |
