Špičkoví vědci – specialisté na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie – se po covidové odmlce z celého světa sjeli na GeoRaman. Hostitelem patnáctého ročníku mezinárodní vědecké konference se tentokrát stala Univerzita Karlova. „Konference se určitě vydařila. Proběhla sice v trochu komornějším duchu, ale konečně se dalo normálně potkat s kolegy,“ hodnotí akci pro Forum profesor Jan Jehlička.
Jaká byla konference GeoRaman 2022, kterou Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty UK svolal do Karolina ve dnech 29. srpna až 1. září? A co nového přineslo setkání vědců zaměřených na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie v oblasti geověd, planetárních věd a věd o kulturním dědictví? Odpovídají profesorJana Jehlička (na fotografii níže), výjimečný průkopník exobiologie, jehož v roce 2020 Univerzita Karlova ocenila prestižním Donatio Universitatis Carolinae (více v rozhovoru, který při této příležitosti vznikl), a rovněž jeho kolega – doktor Filip Košek.
Pane profesore, patnáctý ročník GeoRamanu už je minulostí. Konference proběhla po dvouleté pandemické odluce, dalo se tedy očekávat, že vědci budou „lační“ konference, bylo tomu tak?
Jehlička: Určitě ano. Situace kolem pandemie covidu-19 skutečně zásadně narušila pravidelná konání všech konferencí, ostatně ovlivnila i normální setkávání či mezilidskou komunikaci. I čtrnáctá konference GeoRaman, která se měla konat v Číně, byla nejdříve přesunuta do Španělska, a nakonec zcela zrušena.
A jelikož je komunita podporující a setkávající se na těchto konferencích relativně malá a účastníci se navzájem často znají nebo úzce spolupracují, samotný průběh vždy probíhá ve velmi přátelském duchu. I tak kvůli dozvukům pandemie a současné mezinárodní situaci byla účast na GeoRaman 2022 poněkud nižší, dorazili hlavně evropští kolegové.
Našli si cestu do Karolina i někteří význační světoví vědci?
Jehlička: Pokud bych měl někoho jmenovat, tak emeritního profesora Howella G. M. Edwardse z University of Bradford, který je s touto konferencí spojen už velmi dlouho a je považován za nestora Ramanovy spektroskopie. Je vynikajícím odborníkem v oblasti aplikace Ramanovy spektroskopie v exobiologii, stejně jako v oblasti umění a archeologii. Za sebe musím přiznat, že je neskutečnou radostí s ním moci pracovat na zajímavých projektech. Jsem nesmírně rád, že se nám to od přelomu století stále daří.
Poprvé se konference zúčastnila doktorka Sunanda Sharma, expertka Jet Propulsion Laboratory (NASA), která se podílí na využití Ramanovy spektrometrie projektu Mars 2020 na roveru Perseverance.
Specialisté na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie se sjeli do Karolina. „I kvůli dozvukům pandemie a současné mezinárodní situaci byla účast na GeoRaman 2022 poněkud nižší, dorazili hlavně evropští kolegové,“ říká profesor Jehlička.
Právě na GeoRaman 2022 měly být prezentovány výsledky mise Mars 2020, stalo se? A pokud ano, co pozoruhodného či neočekávaného přinesly?
Košek: Máte pravdu. Výsledky prezentovány byly, na konferenci s nimi vystoupila přímo doktorka Sharma. Právě ona v rámci Jet Propulsion Laboratory (JPL) spolupracuje s týmem zodpovědným za přístroj SHERLOC – tedy UV Ramanův spektrometr – na palubě vozidla Perseverance. Ačkoli se přednáška věnovala technickým aspektům, které jsou samozřejmě neméně zajímavé, došlo i na předběžné výsledky první vědecké etapy. Podařilo se kupříkladu identifikovat minerály, jež podle našich zkušeností ze Země obvykle vznikají interakcí mezi horninou a kapalnou vodou. Detekovány byly také organické látky, ačkoli u nich se zdá, že vznikly spíše geologickými procesy, než že by byly důkazem o životě na Marsu.
|
Jste tedy spokojeni, splnila konference očekávání organizátorů?
Konference se určitě vydařila. Proběhla sice v trochu komornějším duchu, ale konečně se dalo normálně potkat s kolegy a kamarády. Bylo lze probírat zajímavosti, důležité i méně důležité stránky výzkumů, odborného života, nových projektů a tak podobně.
Odborný program obsáhnul vše: od běžně velmi odlišných aplikací Ramanovy spektrometrie po zcela odlehlé oblasti – tedy od mineralogie, studia inkluzí v minerálech přes biomarkery k uměleckým pigmentům a dalším zajímavým materiálům. Doprovodný program mimo odborné sekce byl, myslím, rovněž pěkný – nechyběl prostor na neformální večerní setkání, klavírní recitál či exkurzi do hornického města, do Příbrami. Tam jsme mohli svým zahraničním kolegům představit nejen jeho důlní historii a navštívit i staré štoly, ale také barokní skvost – Svatou Horu.
Už víte, kdy proběhne další setkání „spektroskopistů“?
Příští konferenci, tedy šestnáctý GeoRaman by měl v roce 2024 hostit řecký Rhodos.
Rok 2017: výzkum endolitické kolonizace v Negevské poušti. Foto: Exobiology Group |