Jak rozeběhnout české předsednictví v Radě EU? Počátkem července k tomu v Bruselu přispěl i originální koncept společného běhu přátel – jako připomínka Zátopkova přátelského duelu s francouzsko-alžírským běžcem. I Univerzita Karlova vyslala na start svoje reprezentanty.
Předsednictví v Radě Evropské unie bývá vždy velkým závazkem pro předsedající země. Nejen že zajišťují agendu a priority Rady EU, ale současně musejí mezi různými zájmy členských zemí hledat kompromisy, zastupují také unii v jednání nejen s dalšími institucemi EU ale i s vnějšími partnery. České předsednictví začalo v nelehkém období po pandemii covidu a v době probíhající války na Ukrajině. Mottem je Evropa jako úkol, což vychází z projevu Václava Havla při udělování Ceny Karla Velikého v roce 1996. I Univerzita Karlova se aktivně zapojuje do českého předsednictví řadou akcí. Kromě přednášek, konferencí nebo kampaní nevynechává ani kulturní a sportovní akce.
Jednou z událostí začátku českého předsednictví v Bruselu byl 2. července i pětikilometrový běh přátelství ve dvojicích. Akce měla i hlubší symbolický význam. Protože předsednictví předávala České republice Francie, byla zvolena tematika olympijské historie – soupeření a přátelství Emila Zátopka a Francouze alžírského původu Alaina Mimouna. Cílem pořadatelů bylo dle jejich slov „znovu prožít jedinečné přátelství a rivalitu dvou olympijských šampionů“. Každá dvojice běžců tudíž běžela společně dvě kola po 2,5 kilometrech, což v součtu vyšlo na „desítku“ za dvojici.
I Univerzita Karlova měla na akci zastoupení: reprezentovali ji proděkanka Lenka Henebergová z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK a Jaromír Soukup z rektorátu UK, kde vede Centrum strategických partnerství.
Rivalové, ale sportovní gentlemani
O soupeření a přátelství Emila Zátopka s Alainem Mimounem se napsalo mnoho. Vzájemné poměřování sil obou mužů začalo již na letních olympijských hrách v Londýně v roce 1948 na distanci deset tisíc metrů a pokračovalo na olympiádě v Helsinkách v roce 1952, kde Zátopek porazil Mimouna nejen ve své „královské disciplíně“ (deset kilometrů), ale i v napínavém finále takzvaného „závodu století“ na pětitisícovce. I proto se francouzskému běžci začalo přezdívat „Zátopkův stín“.
Toto „prokletí“ se mu podařilo prolomit až na následující olympiádě v roce 1956 v Melbourne, kde si Mimoun doběhl pro zlatou medaili v maratonu, zatímco Zátopek doběhl na šestém místě. I přes toto soupeření oba muži zůstali přáteli. V televizním dokumentu Zátopek francouzský atlet tvrdil: „My jsme si navzájem nezáviděli, byli jsme si blízcí jako bratři.“
A letos na bruselském ovále
Běh začínal a končil na stadionu U tří lip (Stade des Trois Tilleuls) a pokračoval v ulicích čtvrti Watermael-Boitsfort. I to mělo symbolický význam. Na tomto stadionu totiž v červnu 1954 pokořil Zátopek světový rekord na 10 000 metrů a stlačil čas poprvé v historii pod 29 minut! A hlavně, tento stadion postavený v roce 1948, kromě tartanové dráhy, zůstal v takovém stavu, v jakém jej mohl spatřit i Emil Zátopek. Rozdíl byl snad jen v počasí; zatímco 1. června 1954 pršelo, tak 2. července 2022 vítala běžce modrá obloha. Samotný závod odstartovala další legenda československého sportu, světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová (na snímku mezi oběma zástupci Univerzity Karlovy).
A právě na této akci došlo k předání štafety předsednictví v Radě EU. Z rukou J. E. Philippa Léglise-Costy, stálého představitele Francie při EU ji převzala J. E. Edita Hrdá, stálá představitelka ČR při EU.
