Na konci loňského roku se Universidad de Chile, přední veřejná vysoká škola v regionu, stala klíčovým partnerem Univerzity Karlovy, a to na základě širšího zájmu řady fakult. Zároveň si obě strany přislíbily, že se budou snažit spolupráci v následujících letech dále prohlubovat. Co se již podařilo? Co se chystá? Kromě řady projektů už je takříkajíc za dveřmi Iberoamerický týden, který se koná ve dnech 9. až 13. května.
Výhled na kopec se sochou Panny Marie v Santiagu de Chile přes univerzitní budovu s vlající státní vlajkou Chile (2019).
Od roku 2015 se Univerzita Karlova věnuje rozvíjení vztahů s úzce vymezenou skupinou univerzit označovaných jako strategičtí a klíčoví partneři. Tyto vztahy UK využívá nejen k podpoře vzdělávací a vědecké spolupráce, ale také k naplňování takzvaně třetí role univerzity. Spolupráci s těmito institucemi má na starosti Centrum strategických partnerství, jež bylo zřízeno na počátku roku 2018.
Latinská Amerika bývá neprávem na pokraji zájmu nejen studentů, ale i akademických pracovníků. Je to způsobeno řadou faktorů. Zprávy v Evropě jsou plné spíše negativních zvěstí o různých ozbrojených přepadeních, místních konfliktech, drogových kartelech, zmanipulovaných volbách a podobně. Pouze ti, kteří se tomuto kontinentu věnují pozorně, jej vnímají jako doslova kouzelný svět plný krás. Latinská Amerika pro ně nepředstavuje jeden celek, ale spíše mozaiku, v níž je někdy velmi obtížné se vyznat. Latinská Amerika je závislost, která může pohltit téměř každého, kdo si ji nějak vpustí do života. Chile je proslulé nejen svým vínem, ale řada chilských spisovatelů je díky překladům do češtiny dostupná i našim čtenářům.
Co pozoruhodného Latinská Amerika nabízí?
Málokdo zná u nás Latinskou Ameriku tak, jako profesor Josef Opatrný ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty UK. Jak by shrnul možnosti, které Latinská Amerika a konkrétně Chile nabízí pro spolupráci s Čechy a Univerzitou Karlovou?
„Latinská Amerika je historicky považována za ekonomicky, kulturně i politicky důležitou část světa. V ekonomické sféře je bohatým zdrojem surovin a potravin, magický realismus byl zjevením pro čtenáře celého atlantického světa a v politické oblasti nabízela Latinská Amerika osobnosti, které ovlivňovaly a ovlivňují světové dění. Ve srovnávacích žebříčcích světových universit stoupají latinskoamerická vysoká učení, kde se prosazují především školy z Brazílie, ale také univerzity z Mexika a Chile. Ty také neustále rozšiřují svoje mezinárodní kontakty a univerzity ze Severní Ameriky a Evropy podpisují dohody o spolupráci se školami v São Paulu, Monterey a Santiagu de Chile, kde tak vznikají početné komunity zahraničních studentů,“ líčí Opatrný.
„Chile přitom patří v Latinské Americe k zemím, jejíž vzdělávací systém byl vždy považován za velmi kvalitní a dosahoval ve srovnání s dalšími latinskoamerickými zeměmi znamenitých výsledků. Z deseti nejvýše hodnocených vysokých škol v Latinské Americe se vždy umístily dvě chilské v první pětici (Universidad de Chile a Universidad Pontífica). Stejně pozitivně byla hodnocena Chile i v ekonomické oblasti, kde se prezentovala nejvyšším HDP na hlavu v regionu. Jedním z mála problémů Chile byla velká nerovnost v sociální sféře. Ta byla předmětem sílící kritiky za strany středoškolských i vysokoškolských studentů, kteří kategoricky požadovali reformu vzdělávání jako součást nutné proměny celé chilské společnosti,“ vysvětluje profesor Opatrný.
Přírorodvědci dvakrát plodně s Universidad de Chile
V letošním roce komise Fondu pro podporu strategických partnerství podpořila dva projekty spolupráce se jmenovanou Universidad de Chile, tedy s institucí se zhruba 180letou tradicí. Jejich řešiteli jsou akademici z Přírodovědecké fakulty UK, kteří mají bohatou historií spolupráce s Latinskou Amerikou.
Jedním z nich je projekt profesora Víta Vilímka a jeho týmu z katedry fyzické geografie a geoekologie. Profesor Vilímek se výzkumu v Latinské Americe věnuje již delší dobu, i když nejprve bylo centrem jeho působení hlavně Peru. „V Peru jsme se orientovali zpočátku na výzkum tektonických pohybů, a to instalací velmi přesného monitoringu na aktivním zlomu v pohoří Cordillera Blanca a v návaznosti na to i na řícení ledu a skal ze severního vrcholu Huascaránu, které je Česku známo tragickou událostí, neboť zde v roce 1970 zahynula celá čs. horolezecká výprava. Naše výzkumy odhalily, že v prehistorii zde musely být ještě mnohem významnější řícení, nežli to, jež následovalo po zemětřesení roku 1970,“ říká Vilímek.
Postupně se ale jejich zájem začal orientovat i na Chile: „Tak jak se rozšiřoval náš geomorfologický tým se zapojením doktorských studentů, rozšířili jsme i tematicky výzkumy a zapojili více dálkový průzkum Země. A toto nám dnes umožňuje realizovat výzkumy ve vyloženě nedostupných regionech, jakým jsou např. Chilské Andy. Zde jsme začali spolupracovat s Univerzitou v Pavii (Itálie), která má již dobré kontakty na univerzitě v Santiago de Chile a pro letošní rok plánujeme úvodní přednáškový blok o našich výzkumech v Santiagu a první výjezd do terénu. Současně rádi přivítáme i chilské pedagogy a studenty v Praze.“
Druhým podpořeným je projekt Petra Sklenáře z katedry botaniky. I docent Sklenář se dlouhodobě věnuje výzkumům v Latinské Americe, konkrétně studiu evoluce a ekologie cévnatých rostlin jihoamerických And. „Horské oblasti Chile zůstávají jediným regionem, kde dosud výzkum a sběr vzorků nebyl realizován. Protože jižní temperátní Andy reprezentují nejstarší horskou oblast kontinentu, představují tamní druhy stěžejní článek pro porozumění evoluci a ekologii andských skupin rostlin. Uzavření klíčového partnerství mezi Univerzitou Karlovou a Universidad de Chile tak představuje jedinečnou příležitost k zahájení konkrétní spolupráce na poli výzkumu i vzdělávání,“ míní Sklenář z Přírodovědecké fakulty UK.
Ústřední historická budova Universidad de Chile, která patří k nejlepším vysokým školám v Latinské Americe (Creative Commons, 2003).
Iberoamerický týden přede dveřmi
Rozšíření spolupráce s Chile souvisí se zvýšeným zájmem o Latinskou Ameriku v rámci České republiky. Ve dnech 9. až 13. května se uskuteční Iberoamerický týden, přičemž hlavní akcí bude celodenní mezinárodní konference v Černínském paláci 10. května. Účast na konferenci již potvrdili ministři zahraničí několika latinskoamerických zemí a řada významných osobností veřejného života. Cílem akce je zviditelnit rozmanité vztahy Česka s latinskoamerickými zeměmi, Španělskem, Portugalskem a Andorrou, a poskytnout příležitost k jejich dalšímu setkávání a rozvoji.
V rámci Iberoamerického týdne se na UK uskuteční dvě významné akce. První z nich bude 27. vyhlášení Iberoamerické ceny. Tato cena je určena studentům českých vysokých škol a každoročně se uděluje za nejlepší esej na libovolné téma z oblasti umění, vědy, kultury, ekonomie, historie, literatury, politiky či sociologie některé iberoamerické země (tedy zemí latinskoamerických, Španělska, Portugalska a Andorry).
A zajímavá bude i druhá akce, která se uskuteční 9. května 2022 od 16:00 hodin na půdě Střediska ibero-amerických studií FF UK. Jde o konferenci na téma Dvousetleté výročí procesů nezávislosti v Brazílii, Mexiku a Peru. Za Peru se akce zúčastní i profesor Juan Carlos Estenssoro z pařížské Nouvelle Sorbonne.
