Léčiva fungují u dětí jinak než u dospělých – právě tak by mohl znít stručný závěr setkání odborníků z 1. lékařské fakulty UK s laickou i odbornou veřejností. Diskuze proběhla v rámci pravidelného seriálu Medialogy moderovaného Danielem Stachem, vědeckým redaktorem a moderátorem České televize.
Medialogy na Jedničce (1. LF UK) měly tentokrát téma: Farmakoterapie u dětí v České republice a na 1. lékařské fakultě UK. Zleva: Tomáš Hauser, Jozef Hoza, Šárka Fingerhutová, Pavla Pokorná, Ondřej Slanař a moderátor Daniel Stach.
„Už více než sto let víme, že dítě není malý dospělý. A že stále patříme mezi země s vysokou spotřebou léčiv – vždyť každý druhý žák základní školy v posledním týdnu užil minimálně jeden lék, přičemž pětině z nich léčivo předepsal lékař,“ uvedl docent Jozef Hoza, emeritní přednosta Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty UK a VFN. Právě nad otázkami kolem farmakoterapie dětí v České republice a jejich řešení na 1. lékařské fakultě UK se sešli odborníci v rámci pravidelných Medialogů na „Jedničce“.
Opakování: Dítě není malý dospělý
Děti procházejí vývojovými změnami danými růstem a vyzráváním organismu od narození až po dospělost. Logicky se během jejich vývoje mění i absorpce, metabolismus a vylučování léčiv dětem podávaných. Fungování léčiv se proto může u dětí oproti dospělým lišit, a co více – výrazné odlišnosti v reakci organismu na léky se mohou objevit i mezi stejně starými dětmi.
I proto, jak odborníci apelují, nestačí dávku léku pro osmdesátikilového dospělého vydělit pro osmikilové dítě deseti. Dětský metabolismus léky jinak vstřebává, neboť se vyvíjí až zhruba do dvanácti let věku dítěte. Ze stejného důvodu se u novorozenců některá antibiotika musejí podávat nejdříve po 48 hodinách, přičemž s rostoucím věkem se interval snižuje.
„Farmakoterapie může významně pomoci, ale nejdůležitější roli zastává rodina. Vždyť dítě stoná v náručí maminky,“ připomněl dále docent Hoza. A jako peditar ještě rodiče upozornil: „K lékům by se doma mělo přistupovat obezřetně, léčiva před dítětem neoznačovat jako bonbónky nebo šťávičky. A nenechat je volně dostupná. Ti starší se tak chtějí sami a co nejdříve vyléčit a ti malí logicky touží po ,bonbóncích´.“
Srozumitelný web pro širokou veřejnost
Aby se zejména rodiče dozvěděli co nejvíce o nejčastěji užívaných lécích – na horečku či na bolest –, v tom by měly pomoci chystané webové stránky. „Je velmi důležité, aby rodiče měli u takto široce užívaných léků k dispozici dostatek přehledných, vědecky podložených, a přitom laicky srozumitelných informací,“ řekla doktorka Pavla Pokorná z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN.
Databáze na webu by měla být zprovozněna zhruba za rok; bude obsahovat konkrétní léčiva užívaná v České republice, s přehledným návodem na užívání i upozorněním na možné nežádoucí účinky. Do jeho přípravy jsou zapojeni i medici z 1. lékařské fakulty UK.
Pozor! „K lékům by se doma mělo přistupovat obezřetně, léčiva před dítětem neoznačovat jako bonbónky či šťávičky,“ varuje docent Josef Hoza.
Stránky se zaměří též na problematiku užívání antibiotik či jiných léčiv při těhotenství a kojení. Ostatně jak v Medialozích z úst zúčastněných zaznělo, v posledních letech právě antibiotika a jejich neuvážené předepisování mohou vést k častějšímu vzniku odolných bakterií a život dítěte ohrožujícím komplikacím; rezistence je i téma vědeckého bádání.
„Stále existují dvě skupiny rodičů: Jedna je k předepisování antibiotik rezervovanější, raději vyčkají na výsledky kultivačních vyšetření. Druhá, naštěstí menší, přichází a už od dveří hlásí, že si jde pro recept na antibiotika,“ uvedla Šárka Fingerhutová, rovněž z pediatrické kliniky. V čem vidí odborníci optimální řešení? V dostatku lékových forem pro nejmladší věkové kategorie, a aby lék pro dospělé měl i variantu pro děti.
Vývoj a testování léků pro děti
Pro mnoho léčiv užívaných u dětí jsou k dispozici stále jen omezené údaje; existuje malé množství klinických studií. Jsou eticky i organizačně náročnější, proto jsou děti zapojené jen asi do desetiny klinických studií v Česku. Obecně platí, že čím menší je skupina pacientů, kteří budou léky užívat, tím je jejich výzkum dražší.
„Výzkum u dětí probíhá zpravidla až po nebo v pokročilé fázi výzkumu na dospělých pacientech, nicméně přenositelnost dat především na velmi malé děti je problematická,“ konstatoval Tomáš Hauser, ředitel sekce klinického vývoje ve společnosti Zentiva. A dodal, že vývoj lékových forem pro děti představuje oblast se zjevně nenaplněnou pacientskou potřebou.
„Využití léčiv u dětí umožňuje progresivně se rozvíjející medicínský výzkum, který klade důraz především na příčiny a povahu onemocnění,“ řekla lékařka Fingerhutová. Důležitým aspektem získávání dat v dětských populacích je v současnosti také jasná definice etických požadavků. Klinické studie u dětí jsou i nadále přísně regulovány a velký důraz se klade na informace, které mají být poskytnuty dítěti i rodičům, respektive zákonným zástupcům. „Pokud jde o nové technologie a vývoj léků, novorozenci a malé děti jsou do značné míry mimo sledované skupiny. Byl bych rád, aby se tato skutečnost změnila,“ přeje si profesor Ondřej Slanař, přednosta Farmakologického ústavu 1. LF UK.
