Transparenty vzhůru, přilbice nasadit, pláště uhladit, vozík s proviantem zapřáhnout. „Jsme studentský majáles! Připojte se k nám! Navazujeme na původní majálesy z šedesátých let, kde se studenti veselili a byli organizováni tak, že se organizovali sami,“ vyvolává z tlampače jeden z členů královské družiny. Je první máj a průvod Studentského Majálesu 2022 vyráží na svou nezapomenutelnou cestu z parku Kampa do Kampusu Hybernská.
Účastníci jubilejního desátého ročníku se nepotřebují na rozdíl od svých předchůdců z minulého století vymezovat vůči politickému establishmentu. Vadí jim šablonovité monstrózní akce, jejichž primárním cílem není se veselit, ale vydělávat. Proto se před deseti lety pár dobrovolníků rozhodlo, že Studentský Majáles vrátí zpět studentům, vytvoří platformu pro setkávání, dají prostor spolkům a vzbudí nejen ve studentech zájem o dění na univerzitách. Tohoto majálesu se může zúčastnit každý kolemjdoucí, komu je blízká recese a nevadí mu drsný vtip, který po pár hodinách veselení nabere nepublikovatelné rozměry. Ale teď je před polednem, studenti jsou v dobré (rozuměj střízlivé) formě, cinkající vozík s proviantem je ještě plný a tři královské družiny – Husiti, Volenci a Kámen – se šikují na Kampě.
„Pivo, salám a banány do každé rodiny! I tak můžete, přátelé prožít první máj!“ provolává do tlampače husita. „Ne pivo, ale králíčka do každé rodiny! Zima je fuč a jaro je tu!“ oponuje mu představitel konkurenční družiny pochodující s kolegou ve dvoumístném papírovém vozíčku přes most Legií na piazzetu Národního divadla, kde mají kandidáti na krále Majálesu podstoupit první soutěžní disciplínu – co nejvěrněji napodobit umění kejklířů; jeden ze soutěžících má například pocit, že mu žonglování půjde lépe v kuchyňských chňapkách – a představit sebe a své volební programy.
„Zpoplatnění jízdného je čistě populistický krok vlády, která nastoupila kdy? V zimě! Pokud chtějí, abychom využívali MHD, měli by nám za to sami platit. My jsme budoucnost národa!“ představuje volební program své družiny složené ze studentů Politologie a mezinárodních vztahů z FSV UK už zmíněný řidič papírové tramvaje Honza Volenec.
„Budou vám říkat, že situace v Česku je špatná, a vy to máte vydržet a být zticha. Tak já vám naopak říkám, že to nemáte vydržet a musíte být slyšet. Proč? Protože nikdo nezná recept, jak současnou situaci zlepšit. Budete to muset celé vymyslet. A nenechat se odradit, když vám budou tvrdit, že to nejde,“ nabádá mladé posluchače sémiotik Josef Šlerka, který vede obor Studia nových médií na Filozofické Fakultě UK. „Jeden z posledních pařížských majálesů měl heslo Pod dlažbou je písečná pláž. Pokud chcete změnu, musíte pro to něco udělat. Jinak o vás budeme rozhodovat my – bílí muži v určitém věku s určitými názory. A to nechcete,“ uzavírá svou řeč ke studentům odborník na analýzu dat ze sociálních sítí a bývalý ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky před Novoměstskou radnicí na Karlově náměstí.
Odtud se majálesový průvod provázený hudbou kapely Toot Ensemble a odérem salámu a piva přesouvá na Staroměstské náměstí. Turisté místo orloje zvědavě okukují kostýmy královských družin. Asijská holčička neví, co dřív, zda zkoumat začouzené bosé nohy a ohořelý trám na ramenou příslušníka družiny Kámen anebo lesklé obruče míhající se v rukou kejklířů. Stařík vyskočil z lavičky a zmizel v reji vymóděných postav pomalu mířících do cíle – na královské nádvoří Kampusu Hybernská.
„Vzpomínám si na předchozí Majálesy, kdy jsme si říkali, že to nejhorší máme teprve před sebou. Ať jsme studenti nebo akademici, to nejhorší jsou pro nás totiž zkoušky a zápočty. Ty ovšem dnes, ve světle událostí, které nás provázejí už několik měsíců, ve své závažnosti blednou. Ale ony nakonec přece jen složité budou. Ať jsme v jakékoli situaci, je potřeba se na chvíli odvázat, abychom získali dost sil k tomu, co nás ve zkouškovém období čeká. Přeji vám, aby se vám Majáles vydařil a tímto ho považujme za zahájený,“ pronesl z podia na dvoře Kampusu děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka a hned se vmísil mezi publikum, které netrpělivě očekává poslední soutěžní disciplínu, která ještě může zahýbat s výsledky královské volby.
Recesistická nálada nabírá vrcholu. Moderátor si chce ujasnit smysl a vize jednotlivých královských družin a popovídat si s jejich kandidáty. Ti ovšem jeho snaze vést aspoň trochu srozumitelný dialog neúnavně odolávají.
„Takže vy jste všichni z humanitních oborů,“ hledá mezi nimi nějaký styčný bod.
„Ne!“ odpovídají studenti historie, politologie a archeologie.
„Cože?“
„My jsme obor společenskovědní.“
„Tak to mi tedy řekněte, jaký je mezi tím rozdíl.“
„Že se to jinak píše,“ odpovídá postava představující se jako Hrůza Ryšavá z družiny husitů.
„Aha, to je tedy ten nejzásadnější rozdíl. Pojďte na pódium, pane Hrůzo – vy jste opravdu nositel svého jména, a povězte nám, proč byste měl být králem Majálesu právě vy,“ táže se moderátor.
„Protože já už jsem král! Nevidíte mou rezavou hřívu a důstojný ocas?“ pohazuje sebevědomě dlouhými kudrnami mohutný muž a koulí očima za papírovou škraboškou.
V podobně absurdním duchu se nese i poslední soutěžní disciplína spočívající v synchronizovaném jedení. Král je plentou oddělen od své družiny a obě skupinky by měly co nejsehranějším způsobem a co nejrychleji spořádat dva rohlíky s pomazánkou, vypít džbán piva a přesadit květinu. Vítězná družina pak získá bonusem pět lístků do hlasovací urny. Publiku je ovšem výsledek ukradený, celou dobu se svíjí smíchy, rozdíly v provedení takřka nejsou – všechny skupiny volí podobně nechutný postup. „Natočte se trochu, ať vidíme. No, tak se zase raději otočte zády…,“ komentuje odevzdaně moderátor, který se evidentně těší, až bude mít vyhlášení krále Majálesu za sebou.
„Tady týpek s tlampačem chce nejspíš něco říct, tak musím být rychlejší. Ano, čím víc budete křičet, tím spíš vyhrajete. Králem Majálesu se stává Hrůza Ryšavá!“ Po těchto slovech popadnou husité svého krále a snaží se ho dopravit, tentokrát ve vodorovné poloze, zpět na pódium. Všichni poddaní, účastníci Studentského Majálesu 2022, mu provolávají slávu. Rozhodně si prvomájovou oslavu studentství užili. Snad si z ní budou i něco pamatovat. Protože, jak v průběhu odpoledne přiznal z vlastní zkušenosti král jednoho z minulých ročníků, není to rozhodně pravidlem.
