Studovat vysokou školu a mít děti by nemělo být stigma

„Mít děti není u studentek projevem rezignace na jejich studijní a profesní ambice,“ říká Aneta Ženíšková, doktorandka demografie na Přírodovědecké fakultě UK a také máma tří dětí a aktuálně rovněž zakladatelka Spolku studujících rodičů.

Spolek jako prevence

„Pokud po narození dítěte matka studium nevzdá, má z mé zkušenosti silnou motivaci a vůli, kterou je často potřeba už jen podpořit. Úspěšné skloubení vysokoškolského studia a rodičovství je hlavním cílem nově vznikajícího Spolku studujících rodičů, který na jaře 2022 vzniká,” představuje doktorandka Aneta svou iniciativu. Ostatně může v ní vycházet i z vlastních zkušeností. Jejím přáním je, aby spolek a jeho aktivity napomohly k hladšímu skloubení studentské a rodičovské role a působily zároveň jako prevence předčasně ukončeného studia z důvodu rodičovství.

Jak konkrétně by měla být taková podpora uskutečňována? Prvním krokem je dle Anety (foto vpravo) propojení studentů-rodičů, vzájemná praktická pomoc, předávání informací a rad či setkávání se – online nebo při pikniku v parku. Spolek studujících rodičů je otevřený všem studentům-rodičům na vysokých školách v Česku, jeho sídlo bude na UK. „Díky spolupráci s Centrem Carolina na UK Pointu jsme oslovily všechny studenty-rodiče na UK, kteří mají evidovánu takzvanou uznanou dobu rodičovství. Vznikla tak neformální skupina studentů-rodičů, která v současnosti získává status zapsaného spolku,“ upřesňuje Aneta. Posléze je v plánu získávat informace o konkrétních potřebách studentů s dětmi a v rámci možností je systematicky řešit.

Klíčová je flexibilita

Případné námitky, že chtějí být studující rodičové zvýhodněni, Aneta odmítá: „Nejde nám o žádné odlehčení v rámci našich studijních povinností. Ovšem zásadní věcí, která by nám pomohla zvládat studium a rodičovství, je flexibilnější přístup k výuce a k plnění studijních povinností. Kupříkladu možnost připojit se k výuce vzdáleně, jak tomu bylo během pandemie.“ Další prioritou je podle Anety jasné stanovení práv, které získá student-rodič v rámci individuálního studijního plánu. Ostatně na ty má nárok každý student či studentka s evidovanou uznanou dobou rodičovství (tedy doložili, že pečují o dítě ve věku do tří let).

Jako výšlap na Everest

Kdy je vhodná doba na to mít dítě? Může se zdát, že pro vysokoškolské studentky takřka nikdy. Nejprve studují a pak se etablují na trhu práce a získávají praxi. Ženy mateřství odsouvají, a není divu. „Za mateřství platí nevyčíslitelnou cenu a společnost jim to příliš nevrací (viz. 16,4% „gender pay gap“; Eurostat. 2022 – pozn. red.), mají nižší starobní důchody a podobně,“ konstatuje Aneta.

„Skloubit studium s péčí o dítě – zejména těch nejmenších – se dá připodobnit ke každoročnímu výšlapu na Mount Everest tam a zpět,“ sdílí svou zkušenost budoucí členka spolku a studentka Právnické fakulty UK, která nastoupila do studia s novorozenětem. Studium s dítětem do tří let věku je podle ní objektivně neproveditelné. Především z hlediska organizace studia. Obě mladé ženy přitom nevidí důvod, proč by ženy ve 21. století měly volit mezi studiem nebo dítětem; jedno či druhé odkládat. „Obojí se vzájemně nevylučuje a dá se skloubit, když se tomu jde jen trochu naproti a nehází se klacky pod nohy. I moderní technologie všemu napomáhají. Na vysokých školách už naštěstí existují lidští a osvícení pedagogové, kteří mateřství nevnímají jako hendikep při studiu,“ shodují se studentky-matky. Bohužel, jak dodávají na základě osobních zkušeností, drtivá většina pedagogů staví mateřství na úroveň „nezodpovědného“ přístupu ke studiu.

Jesle většinou nejsou řešením

„Je zjednodušující si myslet, že nárazově své dítě mladší tří let umístím do jeslí a pojedu na zkoušku či seminář,” zamýšlí se Aneta. A pokračuje: „Umístění dítěte do tří let do jeslí, mateřské školy či dětské skupiny je často prakticky neproveditelné. Buď není možné taková zařízení využívat jen na několik hodin v různé dny a různé časy, nebo si to nemůže mladá rodina finančně dovolit. V neposlední řadě nemusí takto malé dítě pobyt v jeslích nebo podobném zařízení zvládat.“ Situace se zlepšuje se stářím dítěte, když už může pravidelně docházet do mateřské školy. Přesto by podle Anety bylo skvělé, kdyby mimo sociální a ubytovací stipendium existovalo i stipendium pro studenty-rodiče.

Hendikep nebo výhoda?

„Na studující rodiče je často nahlíženo jako na nezodpovědné studenty, kteří si studium zkomplikovali a nedávají mu zkrátka dost. Mít dítě studium samozřejmě zásadně ovlivní a situace každého studenta-rodiče je individuální. Je určitě pravda, že mateřství může vyústit v přerušení či ukončení studií. V rámci UK jsou studenti-rodiče podskupinou studentů se socioekonomickým znevýhodněním,” takové jsou Anetiny zkušenosti. Podle ní jsou to ale právě studující rodiče, kdo mají zpravidla silnou vůli, motivaci, umí hospodařit se svým časem, při péči o dítě dokáží studiem předcházet případnému vyhoření na mateřské/rodičovské dovolené.

Další benefity založení rodiny při studiích vidí studentky-matky v návaznosti profesní kariéry bez zásadního přerušení po dokončení studií. „Zároveň stát šetří na platbách zdravotního pojištění, které by jinak platil zvlášť v době studií a poté i v době mateřské dovolené. Z této úspory bychom rádi navrhli právě financování stipendia pro mladé studující rodiče,“ říká Aneta. A dodává: „V neposlední řadě je těhotenství a porod v mladším věku vítán zdravotníky, neboť se pojí s nižšími riziky komplikací u matek i dětí.”

Mateřství zaslouží uznání

Být zkrátka matkou při studiu vysoké školy je výzvou. „Zdaleka není pro každého, ale když se tak stane – plánovaně či neplánovaně –, neměl by být nepružný systém vysokého školství důvodem pro ukončení studijních či akademických ambicí. Ve 21. století je díky moderním technologiím zcela určitě možné, aby společnost neztrácela mladé vzdělané lidi, kteří mají rovněž rodinné ambice,” uzavírá Aneta a zároveň srdečně zve studenty-rodiče do Spolku studujících rodičů, který má svou stejnojmennou FB stránku či je možné Anetu kontaktovat emailem: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

„Vedení Univerzity Karlovy rovné příležitosti nejen ve vědě, ale právě i ve vzdělávání nejsou lhostejné. I proto byl na začátku roku 2022 přijat Plán rovných příležitostí, který mimo jiné cílí též na zlepšení podmínek pro studující rodiče s malými dětmi. Jsem velmi ráda i za iniciativu ´zezdola´ – tedy vycházející od těch, jež se s danou situací potýkají dennodenně. Myslím si, že je potřeba začít i drobnými změnami či možnostmi, které ovšem studujícím rodičům dokáží značně ulevit. Patří k nim určitě možnost online konzultací.  Sama je ve svém akademickém působení – když jsou potřebná – ráda využívám. Je však samozřejmě nezbytné hledět i k vyšším cílům a za těmi v budoucnu jít, třeba zpočátku krůček po krůčku,“ říká Marie Vymazalová, členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj UK.