V mezinárodní misi pro Ukrajinu je i expertka z PF UK

„Bude to vůbec první oficiální zpráva, která se o konfliktu na Ukrajině objeví,“ vysvětluje pro Forum docentka Veronika Bílková z Právnické fakulty UK důležitost mise, jíž se stala součástí. Specialistku na mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo a na lidská práva si Ukrajina vybrala jako jednu z trojice expertů pro misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Cílem mise je zjistit fakta a okolnosti možného porušování mezinárodního práva během válečného konfliktu na Ukrajině.

Veronika Bílková na jedné z diskuzí k válečnému konfliktu na Ukrajině.

Proč si Ukrajina vybrala právě vás do expertní mise?

Na tuto otázku by měli odpovědět spíše jiní. Popíšu však, jak celý proces funguje. Jedná se o takzvaný Moskevský mechanismus, který byl v rámci OBSE zavedený na počátku 90. let minulého století. Podstatou mechanismu je to, že existuje seznam expertů z různých států. Já v něm spolu s dalšími třemi kolegy z České republiky a dalšími desítkami právníků ze zahraničí rovněž figuruji. Jednotlivé státy nebo OBSE mohou určitý počet expertů ze seznamu oslovit, aby provedli šetření ohledně stavu dodržování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva. Stát si o to může požádat sám, což nyní učinila Ukrajina, nebo to mohou iniciovat jiné státy, jak tomu bylo v minulosti (expertní mise vznikla například v případě Běloruska, kdy její vznik ale samo Bělorusko neiniciovalo - pozn. red.).

Myslím si, že jedním z důvodů, proč jsem do mise byla vybrána rovněž já, je mé členství v Benátské komisi. Jde o orgán Rady Evropy zaměřený na poskytování ústavněprávní a mezinárodněprávní pomoci zemím, zejména zemím střední a východní Evropy. V rámci Benátské komise jsem se dlouhodobě věnovala tématům souvisejícím s děním na Ukrajině a obecně ve východní Evropě. Svým právním zaměřením navíc zapadám do toho, na co se má mise soustředit.

V expertní misi jste s profesory Wolfgangem Benedekem z Grazu a Marcem Sassolim ze Ženevy. Znáte se osobně? Pracovali jste už společně na nějakých projektech?

S profesorem Benedekem se známe delší dobu jednak akademicky, tak i proto, že jsme oba byli členy jedné neformální platformy, která se zaměřovala na ústavní vývoj v Bělorusku. Profesor Benedek je pro misi důležitý, neboť má jako jediný s Moskevským mechanismem předchozí zkušenost. Byl členem expertní mise pro Čečensko, v roce 2020 pak pro Bělorusko. Jméno profesora Sassoliho dobře znám, protože to je velká kapacita v oblasti mezinárodního humanitárního práva; dosud jsme spolu ale nepracovali. Tým je velice dobře poskládaný. Jsou tam zastoupeny různé země i různé specializace. Profesor Sassoli se specializuje na právo ozbrojených konfliktů, profesor Benedek je odborník na lidská práva. Já se věnuji oběma oblastem a dlouhodobě sleduji vývoj ve východní Evropě. Dobře se, myslím, doplňujeme.

Jaké jsou úkoly vaší mise?

Během tří týdnů (dnes už tedy jen necelých 14 dnů) máme připravit komplexní zprávu o dopadech ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na stav dodržování mezinárodního humanitárního práva (práva ozbrojených konfliktů) a mezinárodního práva lidských práv. Je to široké téma, jež nebude možné ve zprávě pokrýt úplně komplexním a vyčerpávajícím způsobem, a to nejen protože se konflikt stále vyvíjí, ale také proto, že přístup k informacím je aktuálně omezený.

Za standardní situace by součástí mise byla cesta na Ukrajinu na místa, kde se staly důležité incidenty, v tomto případě například do Mariupolu, který se ve zprávě nepochybně objeví velmi výrazně, neboť řada dění se odehrává právě tam. Přímo do Mariupolu se ale teď nedostaneme.

Z čeho tedy budete vycházet při vypracovávání zprávy?

Vycházíme z veřejných zdrojů, které máme k dispozici, ať už se jedná o oficiální prohlášení států, média nebo videa, jež jsou k dispozici. Pracujeme také se zprávami organizací, jako jsou Amnesty International, Human Rights Watch či Bellingcat. Zajímají nás i reporty ukrajinských nevládních organizací.

Máme kontakty na osoby, které se na Ukrajině přímo nacházejí, ať už se jedná o oficiální činitele, či jiné osoby, včetně přímých svědků incidentů. Snažíme se využít jakékoliv zdroje, informace a kontakty, aby byl obraz dění co nejplastičtější a abychom také zohlednili pozice všech zainteresovaných stran. Snažíme se reflektovat pozici ukrajinskou a bereme v úvahu také to, jak různé události vysvětluje Ruská federace.

Komu se dostane vaše zpráva? Jak ji OBSE využije?

Měla by být podkladem dalších jednání v rámci OBSE. Posloužit může i dalším orgánům. Paralelně vzniká vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva. Ta bude mít podobný mandát, zaměřovat se bude specifičtěji na lidskoprávní témata a bude mít delší čas působení. Pro ni může naše úvodní zpráva posloužit jako užitečný výchozí materiál. Zprávu může využít i Mezinárodní trestní soud, který ve věci zahájil vyšetřování. Dále se zprávou mohou pracovat politické orgány, ať už Rada bezpečnosti OSN nebo Valné shromáždění OSN. Bude to vůbec první oficiální zpráva, která se o konfliktu na Ukrajině objeví.

Jeden z bytových domů v Kyjevě, který zasáhla bomba (foto: Drop of Light/Shutterstock).

Můžete být pověřeni v tom, abyste situaci sledovali nadále, až vaše třítýdenní mise skončí?

Současná situace je specifická. V minulosti se Moskevský mechanismus obvykle využíval za situace, kdy se hodnotila časově omezenější událost, často až po jejím skončení – například mise k nesrovnalostem provázejícím prezidentské volby v Bělorusku. V našem případě se ale jedná o událost, která je rozsáhlá a navíc se stále vyvíjí. Je pak na zvážení státu, v tomto případě Ukrajiny, jež spuštění mechanismu iniciovala, popřípadě jiných členských států OBSE, zda budou mít zájem provést šetření v nějaké jiné fázi konfliktu, eventuálně po jeho skončení.