Svět není tvoje bojiště, vzkázal happening za Ukrajinu

„Bojuje se tu i za naši svobodu,“ vzkázal přímo z ukrajinského Lvova prostřednictvím internetového streamu doktor Radomyr Mokryk z Filozofické fakulty UK. Byl jedním z diskutujících na studentském happeningu Tohle je náš svět, ne tvoje bojiště!, který se konal večer 25. února v Kampusu Hybernská – den poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Setkání narychlo uspořádali studenti a studentské spolky Univerzity Karlovy ve spolupráci s projektem Hyb4City a Kampusem Hybernská. Chtěli tak podpořit nejen Ukrajinu v jejím boji za svobodu, ale také Bělorusy a Rusy, kteří se neztotožňují s vládnoucími nedemokratickými režimy ve svých zemích.

Solidaritu jim a také Ukrajincům vyjádřil za UK její kancléř Michal Zima. Vyjmenoval také všechny formy podpory, které dosud UK pro studenty, akademiky i neakademické pracovníky z Ukrajiny připravila. „My jako univerzita se musíme jasně postavit za to, že v tomto konfliktu neexistuje nic jako kolektivní vina. Ruští a běloruští studenti nejsou automaticky podporovatelé prezidenta Vladimira Putina. Jsou to lidé, kteří zde chtějí studovat, dělat vědu a možná i trvale žít. My se za ně musíme postavit a musíme jim pomoci i v nastalé situaci, kdy došlo k paušálnímu zmrazení vízového vstupu,“ prohlásil.

Reagoval tak na jedno ze sankčních opatření, které vyhlásila česká vláda. Kancléř Zima (na snímku výše) vyřídil také pozdravy od rektorky Univerzity Karlovy profesorky Mileny Králíčkové, která se nemohla akce osobně zúčastnit, neboť celý den vyjednávala možné způsoby pomoci Ukrajincům.

O tom, jak rychle se dokázal celý akademický svět spojit ve snaze pomoci Ukrajině, během večera hovořil také předseda Rady vysokých škol (RVŠ) a prorektor Vysoké školy chemicko-technologické profesor Milan Pospíšil. Na happeningu se před mikrofonem vystřídala řada zástupců různých studentských spolků a iniciativ. Všichni vyzývali účastníky akce, aby všemi možnými způsoby pomáhali válkou zmítané zemi a jejím obyvatelům. Univerzita spouští portál Ukrajine.cuni.cz, který má být rozcestníkem pomoci.

Na podobné vlně hovořil i Vojtěch Šimák ze Spolku studentů historie FF UK. „Přestože jako studenti nedokážeme urychlit vrcholná jednání vlád, Evropské unie a NATO, jednoznačně a společně stojíme za představiteli i obyvateli Ukrajiny v jejich boji proti putinovské nevyprovokované agresi a imperialistické politice. Jako studenti stojíme především za našimi kolegy z řad ukrajinských, běloruských i ruských studentů, ať už studují u nás v České republice nebo kdekoliv jinde,“ prohlásil.

O příčinách a možném průběhu ukrajinské války a také následcích vpádu putinovského Ruska na Ukrajinu pak diskutovali zmíněný doktor Mokryk z Ústavu východoevropských studií FF UK, doktor Michal Smetana z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK a docent Petr Hlaváček z Výzkumné skupiny pro dějiny evropského myšlení Collegium Europaeum, společného pracoviště FF UK a Akademie věd ČR. Shodli se na tom, že situace je velmi vážná nejen pro Ukrajinu. Ani ty nejtvrdší ekonomické sankce rozjetou válečnou mašinerii Vladimira Putina jen tak nezastaví. Zároveň připomněli, že Rusko disponuje jadernými zbraněmi, jimiž prezident Putin bude zastrašovat své odpůrce, kdykoliv se mu to bude hodit.

Radomyr Mokryk, jenž na Ukrajinu přijel pár dní před tím, než v ní vypukla válka, popsal aktuální dění ve Lvově na západě Ukrajiny, odkud se také do diskuze připojil prostřednictvím internetového streamu. Místo v té době nebylo postižené boji, přesto se do jeho života válka pochopitelně promítla.

Mokryk mimo jiné uvedl: „Tady ve městě jsou velké fronty nejen před bankomaty, ale také před obchody se zbraněmi a vojenskými komisariáty. Kyjev je odhodlaný se bránit. Vidím to i tady mezi svými přáteli, kteří tam dobrovolně odjíždějí bránit město. Tam se bojuje i za naši svobodu.“