Cizinci se baví češtinou: Mají podcasty i Konverzační klub

 „V období covidu jsem zaznamenala velký nárůst zájmu o volně dostupné online materiály ze strany lektorů a studentů obecně, mimo náš ústav, a rozhodla jsem se na té vlně trochu svézt a ukázat, co vše umíme,“ říká Petra Jirásková z Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP), který se specializuje na výuku češtiny pro cizince a nově ji popularizuje formou podcastů pro veřejnost.

„Dobrý den, kdo má limonádu? Kdo má, zapíná mikrofon. A ještě jednou: Dobrý den, toto je první Konverzační klub a tímto jej považuji za zahájený! Na zdraví,“ připíjí si Petra Jirásková z Ústavu jazykové a odborné přípravy UK přes monitor na dálku se zhruba pětatřiceti studenty – s cizinci, kteří se v rámci ročního přípravného programu připravují na přijímací zkoušky a následné studium v češtině na českých vysokých školách. Kdo láhev má, otevírá ji a ochutnává u svého počítače bublinkový nápoj. Začíná první Konverzační klub tohoto akademického roku čili nepovinné debatní online setkání v češtině, jehož sestřihy můžete najít a sledovat též na YouTube.

Pokec v češtině i dabing

„Jednou za čtrnáct dní se sejdou zájemci ze všech studijních středisek ÚJOP – z Prahy, z Poděbrad a Mariánských Lázní – u monitorů, po zhruba pěti členech se usadí ve virtuálních místnostech a hodinu a půl si řízeně na základě připraveného programu povídají na určené téma, jímž je provází dobrovolník. A to buď český rodilý mluvčí, nebo náš bývalý absolvent – cizinec s pokročilou znalostí češtiny,“ přibližuje Jirásková, vedoucí metodického a odborného centra na pracovišti pod Vyšehradem. Jde o jednu z nadstandardních aktivit, která se rozběhla v loňském zimním semestru, aby při covidovém lockdownu studentům alespoň částečně vynahradila omezené možnosti popovídat si v češtině. Pro velký úspěch – a nyní už i během další silné koronavirové vlny – Konverzační klub pokračuje a pomáhá opět cizincům.

V rámci jednoho Konverzačního klubu studenti například dabovali scénu z filmu Ženy v běhu.  

Petra Jirásková češtinu miluje již od svých studií na Filozofické fakultě UK, v uplynulém náročném roce ji nadchla rovněž práce s online nástroji, takže se rozhodla v ÚJOP rozjet další aktivitu: podcast Hezky česky s Petrou Jiráskovou, který je dostupný na YouTube a v aplikaci Spotify. Zájemcům o češtinu především z řad cizinců či odborné veřejnosti v něm během pár minut představuje formou monologu i dialogu vždy konkrétní téma propojené s gramatikou a reáliemi. V září vypustila první díl Já student a Praha a postupně každou středu přidává další: třeba o dostupnosti bydlení nebo oblíbené absolventské kratochvíli, o třídních srazech.

„Gramatika odpovídá aktuální úrovni našich sylabů, obsah by měl být zajímavý pro studenty všech oborů. V popisku najdou posluchači slovníček ,problémových slov´. Když si dohledají jejich význam, neměli by mít s porozuměním problém. Lektoři zde pro rychlou orientaci najdou informace o tématu, gramatice i reáliích,“ líčí autorka podcastů s tím, že kromě služby pro zájemce je to i propagace ústavu. „V období covidu jsem zaznamenala velký nárůst zájmu o volně dostupné online materiály ze strany lektorů a studentů obecně, mimo náš ústav, a rozhodla jsem se na té vlně svézt a ukázat, co vše umíme,“ vypráví Jirásková.

Online kurzy pro vyučující

Pandemie inspirovala zaměstnance ÚJOP i ke spuštění léta plánovaného „dálkového“ online kurzu pro zahraniční lektory, kteří učí češtinu v krajanských komunitách či na univerzitách od Japonska přes Evropu až po Severní a Jižní Ameriku. Nabízejí i řadu programů zaměřených na nejrůznější profese – například online kurz „nemocniční“ češtiny pro zdravotní sestry z místních nemocnic, které často pocházejí ze zemí bývalého východního bloku. V jednom ze středisek, v Praze ve Voršilské ulici, probíhají veřejné kurzy češtiny: od začátečnických až po úroveň C1, jichž se účastní třeba cizojazyční rodinní příslušníci nebo zaměstnanci firem. „Dlouhodobě se snažíme též zapojit do jazykové podpory zahraničních lékařů, kteří se potřebují připravit na aprobační zkoušky v češtině a umět se domluvit jak s českými kolegy, tak především s pacienty,“ upozorňuje Dana Hůlková Nývltová, ředitelka ÚJOP.

„Vycházíme vstříc aktuálním společenským požadavkům,“ shrnuje ředitelka ÚJOP Dana Hůlková Nývltová.  

Zásadní činnost ústavu ale stále tkví v přípravě cizinců na vysokoškolské studium v českém jazyce, nejen na Karlovce. Nejedná se ovšem pouze o výuku jazyka obecně, nezbytná je také znalost oborové češtiny. Kupříkladu studijní středisko v Mariánských Lázních tak připravuje zájemce na medicínu a přírodovědné obory, v Poděbradech na zámku se zase sdružují mimo jiné budoucí technici, zato ekonomové, humanitní, umělecké obory a architektura se vyučují v pražském středisku. Každé pracoviště navíc poskytuje paralelní formu distanční online výuky pro ty, kteří z nejrůznějších důvodů zatím nemohou být na hodinách fyzicky přítomni. Po příjezdu do Česka pak jednoduše naskočí do rozjetých tříd, aniž by plýtvali časem.

Pomoc maturantům v nouzi

ÚJOP nezůstává toliko u výuky češtiny. Vyšel vstříc prosbám vysokoškolských uchazečů z regionů a využil odborného potenciálu svých lektorů, kteří ve střediscích v Mariánských Lázních či Poděbradech připravují na přijímací zkoušky z medicíny i české maturanty. „Při uzavření škol v březnu jsem to viděla špatně, ale vaši kolegové se bez problémů chopili online výuky. Nyní po přijímačkách – a po loňském fiasku – máme obrovskou radost! Štěpánka se dostala na všechny všeobecné medicíny, kam se hlásila (Praha, Hradec, Plzeň), ale hlavně – a to díky vaší škole – se dostala na obor zubní lékařství na 1. LF UK v Praze, byla dokonce 22. v pořadí,“ oceňuje na ústavních webových stránkách maminka medičky Štěpánky.

„Naším cílem je vycházet vstříc aktuálním společenským požadavkům při zachování špičkové kvality služeb,“ říká ředitelka Hůlková Nývltová, přičemž právě její pracoviště jako jediné v Česku nabízí možnost složit zkoušku z češtiny pro udělení státního občanství ČR.

Vedle toho výzkumné a testovací centrum při ÚJOP již přes deset let vyvíjí a stará se o mezinárodně uznávané certifikované zkoušky z češtiny (CCE). „Naším dlouhodobým cílem je posilovat jazykově odborný servis v rámci Univerzity Karlovy. Konkrétně se soustředíme na ještě intenzivnější podporu zahraničních studentů z programu Erasmus+, výuku češtiny pro zahraniční experty a studenty zapsané v cizojazyčných programech, poskytujeme i výuku malých jazyků v rámci aliance 4EU+. Věříme, že aktivity mají přidanou hodnotu i v oblasti sociokulturní, nejen pro cizince, ale i pro naši společnost,“ míní Dana Hůlková Nývltová.