Studenti, akademici a představitelé Univerzity Karlovy si během středy připomínali odkaz dvou slavných dní československých dějin: 17. listopadů 1939 a 1989, kdy studenti a občané odvážně vystoupili proti dvěma velkým totalitám minulého století: nacismu a komunismu. „Oba 17. listopady jsou vzpomínkou na odvahu studentů. A dnes právě studenti utvářejí podobu našich univerzit, které se již věnují i tématům udržitelného rozvoje nebo rovným příležitostem,“ pronesl rektor UK Tomáš Zima po poledni z pódia na Albertově.
Tradiční slavnostní akty však začaly již ráno po deváté hodině, kdy vedení Univerzity Karlovy (spolu s budoucí rektorkou Milenou Králíčkovou) položilo věnce u Hlávkovy koleje s dalšími zástupci vysokých škol.
Studentskou památku uctilo vedení UK: rektor Tomáš Zima i prorektoři Miroslav Bárta, Jan Konvalinka či Milena Králíčková, budoucí rektorka UK.
Kromě vrcholné reprezentace Univerzity Karlovy či předsedkyně Akademie věd ČR profesorky Evy Zažímalové a jejího předchůdce Jiřího Drahoše, dnes senátora, se slavnostního aktu zúčastnili rovněž pamětníci i vyslanci dalších univerzit: Českého vysokého učení technického (ČVUT), Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) anebo Vysoké školy ekonomické (VŠE). „Musíme se soustředit spíše na to, co nás spojuje, než co nás rozděluje. Složité otázky, které nás čekají, dokážeme v budoucnu rozřešit jen tehdy, pokud je budeme řešit společně. Jsem hrdý na to, že v důležitých historických momentech i nedávno při epidemii covid-19 byli naši studenti a pedagogové připravení, odhodlaní a stateční,“ zdůraznil Zima.
Rektor Zima mimo jiné připomněl, že v roce 1941 se členům Ústředního svazu čs. studentstva, této vrcholné studentské organizace, podařilo dojednat, aby byl 17. listopad prohlášen Mezinárodním dnem studentstva. Dnes si připomínáme jeho 80. výročí - jde o jediný mezinárodně významný den, který pochází z českého prostředí; vyhlášení se uskutečnilo na manifestační schůzi 16. listopadu 1941 v londýnské Caxton Hall.
Za současné studenty vystoupil mimo jiné Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol. „Čeští studenti jsou považováni za vůbec první, kteří zvedli svůj hlas proti nacistickým utlačovatelům,“ připomněl Farník, jenž hovořil rovněž o odpovědnosti mladé generace za svět, v němž žijeme, přičemž narážel i na předcházející projev bývalého prezidenta Václava Klause, jenž bagatelizuje téma klimatické změny anebo koronavirovou pandemii. Počet infikovaných 17. listopadu vyskočil na rekordní úroveň.
Od Hlávkovy koleje se pak po půl jedenácté mnohohlavý průvod vydal k pomníku v Žitné ulici...
Tam pak společně studenti i zástupci vysokých škol uctili památku Jana Opletala a Václava Sedláčka. Vystoupil kromě jiných rovněž rektor Masarykovy univerzity v Brně profesor Martin Bareš, jenž nyní předsedá České konferenci rektorů (ČKR). Další pamětní akty se konaly samozřejmě i v dalších českých a slovenských městech, odkud pochází většina studentů Univerzity Karlovy.
Slavnostní program nabitého dne, který byl letos již o poznání méně komornější než loni, pokračoval po poledni na pražském Albertově, kde v roce 1989 začaly pohnuté události, jež změnily dějiny a přivedly Česko a Slovensko mezi plně demokratické země se zaručenými lidskými právy a svobodami.
Rektor UK Tomáš Zima při projevu na Albertově. Vedle něj stojí Milena Králíčková, rektor MU Martin Bareš a vpravo i kvestor UK Tomáš Horáček.
V úvodu zazněla česká i studentská hymna. Rektor Zima zdůraznil, že k oběma historickým listopadům bylo zapotřebí odvážných skutků a touhy po vzdělání, jež je pro společnost nezbytné. Právě na mytickém Albertově, odkud se přes Vyšehrad vydal před 32 lety průvod studentů na Národní třídu, plánuje Karlovka zbudovat Kampus Albertov, který se má stát centrem excelentní vědy a s tím souvisejícího vzdělávání.
Před děkanátem Přírodovědecké fakulty UK se sešly stovky lidí. K těm pak promluvil i předseda České konference rektorů s důležitým připomenutím: „Není náhodou, že všechny totalitní režimy útočí na paměť, na historickou, kulturní, osobní... Všechny totalitní režimy se snaží měnit historii, jména, bořit sochy, pálit knihy. A z tohoto hlediska si zachovejme naši paměťovou stopu, neboť na příbězích, jako je příběh Jana Opletala a Václava Sedláčka, ale také mužů a žen listopadu 1989 je vystavena naše země, naše svoboda, naše demokracie,“ pravil brněnský rektor Martin Bareš, jenž vzpomněl, jak sám jako medik v Brně prožíval rok 1989; univerzita se tehdy nesměla jmenovat Masarykova. S dalšími univerzitními kolegy mu naslouchala rovněž prorektorka Milena Králíčková, jež se od února 2022 ujme vedení Univerzity Karlovy.
Účastníci setkání položili u pamětní desky věnce a zapalovali svíčky. Profesor Milan Pospíšil, předseda Rady vysokých škol (RVŠ), hovořil z pódia o naději pro zemi, ve které bude společnost držet pospolu.
A následně promluvil opět i Michal Farník, zástupce studentů v RVŠ. Studenti a mladí lidé byli dle něj v těch nejhorších chvílích morálním kompasem národa, ale jejich role je nepostradatelná i dnes.
„Projevilo se to neskutečným nasazením mediků v boji proti pandemii a vytvořením mnoha studentských iniciativ k pomoci uvnitř vlastních komunit,“ citovala ČTK Farníka, jenž vyzval k odvaze řešit mnohé ožehavé otázky dneška: dostupnost bydlení, klima, boj s chudobou anebo dezinformacemi. Řada řečníků během středy ocenila, že v nové Poslanecké sněmovně PČR prvně od roku 1989 chybí komunistická strana.
Na Albertově též zazněla píseň připravená k letoším oslavám. Vytvořily ji studentské kapely ve spolupráci s Youth, Speak Up! a členy European Democracy Youth Network z Česka a Slovenska. Song s názvem Samet je o mladých lidech a jejich touze měnit svět. Píseň nazpívaly dvě studentské kapely Candlelights a Vypuštěné Koupaliště. Až do večera pokračovaly související akce jako příspěvek k již osmdesátému výročí od vyhlášení Mezinárodního dne studentstva právě na den 17. listopadu: patřila mezi ně diskuze Karla Kovyho Kováře s mladými lidmi, Marka Orko Váchy, Mikuláše Kroupy a Klubu mladých politologů.
A z Albertova na Národní
Občané a také delegace UK šla následně oslavit velký den demokracie, během kterého budoucí premiér a emeritní rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala (ODS) představil složení nové české vlády, na Národní třídu. Tam, kde komunistická policie na podzim 1989 tvrdě zasáhla proti demonstrantům. Věnec přinesli rektor Zima a prorektoři Jan Royt, Jan Konvalinka a Miroslav Bárta (na snímku za rektorem zprava doleva).
Večer, v symbolický čas 17:11 hodin, se pak v českých barvách rozsvítilo kromě dalších budov UK i historické Karolinum, kde po sedmé hodině večerní zněl i slavnostní koncert (za zvuku nových varhan).
.jpg)
