Jak složité je převádět vědecké poznatky do praxe? A jak jde dohromady působení univerzity a podnikání? Na to odpovídá Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP), jenž byl hostem podcastu Univerzity Karlovy. „Díváme se vědcům takříkajíc do šuplíku, co tam mají zajímavého a snažíme se tyto nápady a technologie dostat do světa, do společnosti tak, aby mohly fungovat a pomáhat,“ říká ředitel Sláma. Podcast vznikl v rámci projektu Česko! A jak dál?, moderuje Luboš Palata z Deníku.
V poslední době se dařilo například dceřiné společnosti UK GeneSpector, která se zaměřila na pomoc při řešení pandemické situace, především pak v nemocnicích. Na trh přinesla i nové metody v testování. „Podařilo se nám u tříhodinového testu zkrátit protokol na 60 až 65 minut, takže se významně zkrátila doba potřebná k testování a také jsme zrychlili další procesy v laboratořích, čímž jsme navýšili laboratorní kapacity o 500 i 600 procent,“ uvádí Otomar Sláma.
Aktuálně se podařilo prodat už okolo 2,5 milionu těchto testů. Za zhruba třináct měsíců, kdy je společnost GeneSpector na trhu, se jí podařilo dosáhnout obratu zhruba 300 milionů korun. „Jsme jediným ziskovým centrem transferu technologií v České republice, pomineme-li Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), který má i příjmy z patentů profesora Antonína Holého v řádu vysokých miliard korun,“ dodává.
Důležitá je třetí role včetně transferu
Činnost univerzity a podnikání jde dle ředitele CUIP dohromady velmi dobře; jde dokonce o nutnou součást univerzitního fungování. „Univerzita plní tři role – první rolí je samozřejmě vzdělávání, druhou rolí je kvalitní věda a výzkum a pak existuje též třetí role, v rámci které univerzita zajišťuje přenos poznatků a technologií do praxe. Je skvělé, že máme studenty, ze kterých se stanou vědci, ti vymyslí novou molekulu, nový inovativní lék, který potírá například tuberkulózu, ale dokud jej máte v šuplíku u vědců, tak vám jako občanovi nebo někomu, kdo čelí tuberkulóze, vůbec nepomůže,“ vysvětluje Sláma.
Klíčovou podmínkou úspěchu je dle něj čas, jak rychle se podaří technologii uvést na trh. „Významně se to pochopitelně propisuje v době, kdy všichni potřebujeme testovat nebo očkovat a každý den je drahý. Zároveň, jak se říká, čas jsou peníze a technologie vám degradují. Jakmile minete takzvané okno příležitosti a technologie už bude stará, už vás někdo předběhne nebo vám to někdo stihne okopírovat,“ upozorňuje Sláma.
Třetí roli univerzit se postupně daří vysvětlovat i veřejnosti. „Máme hezký model, transparentní. Univerzita má podíl v technologiích a peníze, jež technologie vydělají, se opět vracejí do univerzitního prostředí a nezůstávají v kapsách... kdo ví komu. Od nás se peníze nikam nerozkutálejí a zároveň takové technologie opravdu reálně pomáhají. Jen nemluvíme a nepíšeme, že ,čeští vědci něco vymysleli´ a nikde to potom není v praxi vidět. Kdo byl dnes aspoň jednou na PCR testu, má čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že to byla technologie od Univerzity Karlovy,“ akcentuje Otomar Sláma.
Soustavně v CUIP pracují na sedmi osmi projektech, jak jim to umožňuje kapacita. „Ročně zakládáme tři až čtyři nové dceřiné společnosti, licencujeme okolo čtyřiceti až padesáti technologií ročně; jde to opravdu rychle a v portfoliu máme dalších 210 projektů, ke kterým jsme se ještě nedostali, ale víme, že mají potenciál a postupně je analyzujeme,“ dodává ředitel CUIP Sláma s tím, že se na ně zároveň se svými projekty obrací i řada kolegů z dalších vysokých škol v České republice.
Nejnadějnější ke komercionalizaci? Biotechnologie a biomedicína
V současné době vidí největší naději na velký komerční průlom především v oblastech biotechnologií a biomedicíny. „Vybíráme technologie, jež mají největší komerční potenciál a největší dopad na společnost. Jinými slovy technologie, které nejvíce pomohou společnosti a vydělají nejvíc peněz. K tomu mají obecně nejblíže medicínské a biomedicínské obory,“ uzavírá.
Podcast UK vzniká jako součást diskuzní platformy Česko! A jak dál? Ta má za cíl definovat zásadní témata, problémy a výzvy naší společnosti a státu. Do debaty chce UK zapojit nejen své vědce a odborníky, ale také osobnosti z řad odborné veřejnosti, politiky i běžné občany. Tento i další díly si můžete poslechnout na webu www.ceskoajakdal.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.
