Univerzita Karlova uspořádala 24. března celodenní konferenci Rok s covid-19. A jak dál? Za účasti špičkových vědců, zástupců akademické sféry, vlády, státní správy i osobností veřejného života se debatovalo o tom, jak pandemie koronaviru proměnila život v Česku - a jak kritickou situaci dál řešit. Mezi hosty byli také dva ministři: ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Jan Blatný.
„Uplynulý rok nás všechny vystavil velké zkoušce. Procházíme krizí zdravotní, sociální, i ekonomickou. Školství je jednou z nejvíce postižených oblastí, a to samozřejmě ovlivňuje nejen kvalitu výuky, chybí osobní kontakt s učiteli a získávání praktických dovedností,“ řekl na úvod konference rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
„Univerzita Karlova se zapojila hned od začátku do řešení krize nabídnutím kapacit pro testování či vývoje PCR testů na koronavir. Proběhla obrovská vlna dobrovolnické pomoci ze stran studentů nejen medicíny, ale i ostatních fakult. Každému bych chtěl ještě jednou poděkovat za pomoc celé společnosti. Obrovská vlna solidarity a pomoci jsou pozitivy i do budoucna,“ dodal Zima.
S poděkováním navázala také prorektorka UK pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová, jež vyzdvihla roli učitelů během pandemie: „Učitelé odvedli neskutečnou práci a s různou mírou připravenosti a vlastní odvahy společně s rodiči dokázali celou situaci zvládnout, a za to jim patří velké poděkování. Ukázalo se, kteří učitelé se celoživotně vzdělávají a neustále na sobě pracují.“ Pandemie koronaviru podle ní mimojiné zvýraznila nerovnost v přístupu ke vzdělání. „Tady je třeba hledat systémové nástroje tak, aby některé děti nebyly mimo vzdělávací systémy a nerovnost se maximálně snižovala,“ zdůraznila.
S tím souhlasil i ministr školství Robert Plaga, který by rád, aby se studenti více naučili používat kritické myšlení a uměli rozlišovat relevantní informace. Upozornil také na nutnost zredukovat část výuky. „Ukázalo se, že redukce některých vzdělávacích programů bude nutná. Ale nebude to věc, která proběhne revolučně během jednoho roku – změny určitě, ale koordinovaně a s podporou ministerstva školství,“ uklidnil nejen rodiče a zároveň potvrdil, že návrhy na plošné opakování ročníků nejsou na místě.
„Chápeme frustraci všech lidí, protože to trvá příliš dlouho. Ale pevně věřím, že se brzy vrátíme do normálu,“ pokračoval Plaga. Odmítl názory, že by se učitelé v režimu home office méně snažili. „Učitelé dělají první poslední, aby v této době zajistili našim dětem co nejlepší vzdělání,“ zdůraznil a ocenil obrovskou flexibilitu učitelů, kteří se vypořádali se zapojením moderních technologií.
Učení z domova neovlivnilo jen kvalitu výuky, ale poznamenalo také socializaci dětí se spolužáky a učiteli. „Vzdělávání není jen o učení, ale také o socializační roli – pomáhat si navzájem, organizování společných akci, tmelení kolektivu... V tomto ohledu studenti o rok přišli,“ připomněla předsedkyně rady Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.
„Až se děti vrátí do škol, bude potřeba zase stmelit kolektivy a pracovat na rozdílech, které mezi dětmi vznikly – pro některé učení na dálku velkou změnu neznamenalo, některé se však téměř rok neučily," dodal prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Ten dokázal v distanční výuce najít i pozitivní věci: „I když na online výuku nadáváme, řada dětí se naučila spoustu nových věcí. Například samostatné organizování času, větší zodpovědnost za vlastní vzdělání – z toho mohou do budoucna těžit."
Také prorektorka UK pro studijní záležitosti Milena Králíčková přispěchala s pozitivním poznatkem z online vzdělávání. „Zahraniční studenti měli možnost podívat se na některé hodiny výuky UK online, a lépe tak poznat, jak to na naší univerzitě chodí. Tyto zkušenosti by nám například mohly pomoci v internacionalizaci studia,“ věří Králíčková. A dodává: „Snad si budeme více vážit toho, co jsme měli před pandemií a naučíme se více využívat věcí, které jsme se během pandemie museli naučit používat.“
Pandemie ukázala důležitost základního výzkumu
„I když jsme nějakou velikou pandemii léta předpovídali, koronavirová pandemie ukázala, jak jsme byli nepřipravení. Musíme se ponaučit pro budoucnost,“ řekl v úvodu vědeckého panelu Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost UK. Osobně ho v dobrém překvapila rychlost vývoje vakcíny. Naopak očekával, že se podaří vyvinout antivirotikum: „Z toho plyne, že se musíme více zaměřit na výzkum širokospektrálních virostatik,“ dodal.
Diskutující odborníci se opakovaně shodli, že největším problémem je komunikace. Například demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK upozornila, že komunikace není cílena na všechny skupiny obyvatel. „Třeba očkování nejstarších obyvatel podle mě mělo být uděláno obráceně – do systému dát všechny a kdo nemá zájem, tak by aktivně odmítl. Takto nevíme, zda lidé nemají zájem nebo jen nemají informace,“ uvedla.
Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK v souvislosti s očkováním upozornil na falešné naděje: „Kolem očkování se vytváří příslib, že tím pandemie skončí. To my ale nevíme, mohou přijít další mutace, možná bude nutné přeočkování...“ Podle něj jsou tyto nesplnitelné sliby, které lidem dávají plané naděje, problematické a ve výsledku podlamují důvěru. „Roste počet lidí, kteří mají nedůvěru ve společnost, média, politiky – ti pak také snáze věří nejrůznějším dezinformacím. Musíme budovat společnost důvěry,“ apeloval.
Rok koronavirové pandemie ale přinesl i řadu dobrého: viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK ocenila především spolupráci, ve které vidí základ pro budoucnost a pozitivně hodnotí i otevřené sdílení vědeckých poznatků. Lékař Ladislav Machala z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a FN Bulovka vyzdvihl, že díky pandemii máme nové typy RNA vakcín: „Pandemie nám ukázala důležitost základního výzkumu a využití znalostí z předchozích epidemií. Teď se výzkum a vývoj nádherně rozjel a je potřeba v tom pokračovat – nepřestat.“
Investice do inovací, vzdělávání a vědy je cestou z krize
Další panel se věnoval ekonomickým dopadům koronavirové pandemie, ale třeba i otázce, čím se koronavirová pandemie zapíše do učebnic ekonomie. „Je to první exogenní ekonomická krize, takovou jsme tu ještě neměli. Poslední ekonomickou krizi jsme si z globálního pohledu způsobili sami. Současná pandemie najednou zasáhla celý svět, budeme moci porovnávat, kdo a jak zareagoval,“ uvedl ekonom Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK.
„Covid nám nastavil zrcadlo a ukázal, že cesta ven z krize i to nejlepší pro budoucnost je investice do inovací, vzdělávání a vědy,“ shrnul. S tím souhlasí i Libor Witassek, CEO firmy Kovolit a majitel investiční skupiny Impactive, jenž dodal: „Kromě toho pandemie koronaviru ukázala důležitost diverzifikace – člověk ani firma nemůže stát na jedné noze.“
Odborníci zdůraznili, že se nelze dívat jen na meziroční propad HDP, výši dluhu či míru nezaměstnanosti. „Musíme brát v potaz i dlouhodobé dopady na ekonomiku, které nelze jednoduše vyčíslit, ale jsou enormní – předčasná úmrtí, dlouhodobé následky onemocnění, ale i dopady pandemie na psychiku obyvatel či vzdělávání,“ vyjmenovává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Podle Krištoufka tu ale potenciál české ekonomiky stále je, jen ho nevidíme a nemůžeme měřit – je brzděn protiepidemickými opatřeními. S tím souhlasil i Navrátil, dle nějž lidé začnou utrácet, jakmile opadnou opatření a budou mít kde.
Odborníci se shodli, že by stát měl nastavit jasnou strategii a vizi, což se podle nich zatím moc neděje. Například státní pomoc je dle nich často příliš chaotická a komplikovaná – měla by se řídit jednoduchými pravidly: „Čím komplexnější systém a ještě vymýšlený pod tlakem, tím je větší šance, že se udělá chyba – je to vidět i na příkladech z minulosti, kdy by jednodušší řešení či pravidla byla ve výsledku lepší,“ uvedl Krištoufek, kerý si také povzdechl nad nevyužíváním dostupných dat – například z EET.
„Stále máme co dohánět, ale mám velikou radost z pokroku v digitalizaci a v e-govermentu. Podnikám skoro třicet let a za poslední rok jsem poprvé mohl řadu věcí vyřešit přes počítač,“ shrnuje Libor Wittasek, co změnila koronavirová pandemie k lepšímu. „Mě velmi potěšila spolupráce firem, institucí a vysokých škol. Spoluprací se vytvořila obrovská přidaná hodnota, která věřím přetrvá a bude se prohlubovat,“ shrnuje poslední rok Navrátil. A dodává: „Covid nám ukázal silné a slabé stránky fungování státu, firem i rodin. Musíme investovat do strukturálních změn ekonomiky, abychom nebyli jen výrobnou a subdodavatelskou ekonomikou. Investicí do inovací a vzdělávání zvýšíme prosperitu a přidanou hodnotu české ekonomiky.“
Ministr zdravotnictví chce více očkovaných
Úvod čtvrtého bloku, který se věnoval zásadní tematice zdraví, patřil především ministru zdravotnictví Janu Blatnému, jenž se připojil online a spěchal záhy na jednání do poslanecké sněmovny. Co vyjevila koronavirová pandemie o českém zdravotnictvi? Změní jej? „Ukázala nám dvě zásadní věci: že máme robustní zdravotnictví a také systém se skvělými zdravotníky. To je hlavní důvod, proč zdravotnictví i pod takovýmto enormním tlakem nepřestalo fungovat,“ uvedl ministr Blatný. V diskuzi akcentoval klíčové věci, které mohou nynější stav zvrátit – je jím intenzivní testování, trasování a očkování.
Vyjádřil se i k antigenním testům, jež mají velmi proměnlivou kvalitu. Prvním úkolem bylo prý sehnat pro Česko velké množství testů, nyní se ale mají tříbit. „Budeme zpřísňovat kritrétia, a výhledově užívat jen ty, které budou mezi antigenními těmi nejlepšími,“ řekl ministr. Postupně se zvyšuje – přes mnohé zádrhele i chyby – pročkovanost obyvatel. „Koncem června může být očkováno šest milionů a na začátku září zhruba osm milionů lidí, což jsou čísla dostatečná na to, aby to mělo kýžený epidemiologický efekt,“ avizoval Blatný.
Diváci položili dalšímu účastníkovi debaty i dotaz, proč již dříve nezačali očkovat také praktičtí lékaři? „Praktici neselhali, selhala organizace očkování,“ odvětil Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. A docent Martin Balík, který se věnuje ve Všeobecné fakultní nemocnici a 1. LF UK intenzivní medicíně, jej podpořil, že termostabilní vakcíny – jako je třeba ta od společnosti Astra-Zeneca – mohly jít i k praktikům, kteří své pacienty znají a každoročně jim také aplikují statisíce vakcín, kupříkladu proti chřipce.
Šonka s Balíkem se ještě shodli na nesmyslném protežování a až nevídané medializaci léků na jiná onemocnění. „Mediální sláva ivermektinu nás netěší,“ glosoval Šonka. Pro jasná pravidla Evidence-based medicine (EBM), tedy medicíny založené na faktech, studiích a prověření léčiv na dané choroby, se vyslovil také Petr Smejkal, infektolog a epidemiolog IKEM.
Pátá diskutérka Hana Roháčová, náměstkyně z Fakultní nemocnice Bulovka, připomněla, že v ČR už převažuje nebezpečnější britská mutace a pacienti se do nemocnice dostávají hlavně s evidentní dechovou tísní. Docent Balík upozornil, jak je důležitá včasná pomoc, aby nepropukaly ty nejzávažnější stavy covidu. „Koronavirus je tak trochu daň za globalizaci. Je to výzva, výzva pro společnost, pro zdravotnickou veřejnost i celý zdravotní systém,“ řekl.
Pandemie postihla lidstvo nejen zdravotními ale také sociálními omezeními. „A navíc jsme byli svědky také sociálního distancování mezi dvěma klíčovými aktéry: politiky a experty,“ připomněl Dino Numerato z katedry sociologie Fakulty sociálních věd UK. „Zejména v těch prvních fázích pandemie docházelo k sociálnímu distancování i mezi experty z různých oborů. Postupem času sice docházelo k určitým posunům, nicméně to ovlivnilo pohled veřejnosti, jak na celý pandemický problém reagovat,“ dodal.
V závěru konference představil Jakub Malý, ředitel společnosti Ipsos, exkluzivní průzkum mezi veřejností, který probíhal několik měsíců. Ukazuje, jak se s pandemií covid-19 česká společnost vyrovnávala a vyrovnává v různých aspektech života. Nejvíc Čechům dělá starosti, že bude docházet ke zvyšování cen a že budou muset snižovat své životní standardy. Téměř polovina oslovených má také obavy z toho, že bude muset vyčerpat své finanční rezervy.
