Jak rozpoznat dezinformaci? Jak často si Češi ověřují informace? Kolik lidí skutečně zemřelo na covid-19? Mění vakcína DNA? A mnoho dalších otázek bylo tématem online diskuze Jak se lže o covid-19?, která se konala ve středu 27. ledna v rámci projektu Česko! A jak dál?
Vedoucí analýz sociálních médií Newton Media Alena Zachová a moderátor diskuze Luboš Palata.
Jak často se lže o covidu? „Vlastně pořád. Zavádějících informací, polopravd a domněnek o onemocnění covid-19 je od samého začátku plno, což bylo částečně způsobeno i tím, že se jednalo o zcela nové téma a v počátku jsme neměli dostatek informací,“ řekla v úvodu Alena Zachová, vedoucí analýz sociálních médií Newton Media. „Málokterá dezinformace o covid-19 je úplná nepravda, většinou obsahuje část pravdivé informace. Dezinformační zpráva často vyvolává emoce, podporuje strach a obavy. Častý je i emotivní vizuál – malé děti, jehly, ale i národní symboly,“ vyjmenovává.
Téma koronavirus vyvolává i velké množství diskuzí na veřejných platformách. V porovnání například s tématem migrace, které od roku 2018 vyvolalo 4,5 milionů příspěvků, téma koronavirus již překonalo hranici 10 milionů příspěvků. Jak rozpoznat dezinformaci? „Důležité je ověřovat z více relevantních zdrojů. Pokud máte pochybnosti například na Facebooku, je nejlepší řešení příspěvek nahlásit, nepsat k němu komentáře a ani jinak s ním neinteragovat,“ radí Zachová.
Michal Kormaňák z agentury Ipsos, která se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění, sdílel data, že obecně se s fake news setkalo 80 procent Čechů. Podle dat z podzimu se s nějakou dezinformací přímo spojenou s onemocněním covid-19 setkalo šest z deseti Čechů a 52 procent jim alespoň zpočátku uvěřilo, u 41 procent byl zdrojem Facebook. „Mezi těmi, kteří fake news zpočátku uvěřili, bylo hodně studentů. Otázkou zůstává, zda je to tím, že jsou zvyklí si informace více ověřovat, a tedy fake news rozpoznají,“ komentoval Kormaňák. Podle dat si informace ověřuje 16 procent Čechů, což je méně než globální průměr.
Třetím diskutujícím byl profesor Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost, který hned v první otázce objasňoval zavádějící informaci, že z vykazovaných čísel ministerstva zdravotnictví jen 30 procent zemřelo skutečně na covid-19. „Technicky vzato ano, po analýze za první půlrok u 30 procent zemřelých bylo onemocnění covid-19 jediná a bezprostřední příčina smrti. U dalších 61 procent to byla vedlejší, ale významná příčina smrti. Jen u devíti procent covid se smrtí nesouvisel – to jsou ty nehody, pády ze žebříku nebo nádorová onemocnění,“ komentoval Konvalinka. „U 91 procent tak covid zkrátil život. Když vám je 75 let, tak už nějakou komorbiditu – vysoký krevní tlak, diabetes – mít budete, ale kdybyste neměli covid, tak tu můžete být dalších deset, patnáct let. Navíc i celková vykazovaná čísla jsou zavádějící – zemřelých není uváděných 12 tisíc, ale téměř 17 tisíc! Situace je mnohem horší než říkají oficiální čísla, za loňský rok máme skoro 15 procent nadúmrtí oproti dlouhodobému průměru,“ apeloval Konvalinka.
Jako další odpovídal na dotaz, proč se ani odborníci neshodnou: „Na klíčové otázky se 99 procent vědců po celém světě shodne, pokud půjdeme dále na ty ‚jemnější‘, můžeme mít různé názory, ale i zde už často dochází ke shodě. Na té nejdetailnější úrovni často nevíme a můžeme mít různé hypotézy. Například, kde se SARS-CoV-2 vzal, na to zatím spolehlivý důkaz nemáme,“ řekl Konvalinka. „Na čem se ale jako odborníci neshodneme je, co s tím. To totiž zahrnuje řadu oborů – od virologie, biologie, medicíny přes sociologii, psychologii, ekonomiku až po politická rozhodnutí,“ dodal biochemik.
Vyvrátil i informaci, že Isoprinosin je zázračný lék, ale nikdo ho netestuje, protože je moc levný a farmaceutické firmy by na tom nevydělaly. „Neexistuje žádná klinická studie, která by potvrdila nebo vyvrátila účinnost Isoprinosinu. Není to ale kvůli ceně, ale kvůli tomu, že odborníci nevidí možnost, jak by mohl fungovat. Na světe probíhá mnoho klinických testů, kde se testují nejrůznější látky – i ty velmi levné, když je šance, že by to mohlo fungovat. Například kortikosteroid dexamethason, který se ukázal jako velmi účinný a v kombinaci s dalšími léky snižuje mortalitu až o třicet procent,“ vysvětloval Konvalinka.
Velkým tématem večera byly samozřejmě vakcíny. Kolik Čechů věří populární fake news, že vakcína obsahuje čip? „Čísla pro Českou republiku nemáme, ale na Slovensku tomu věří 20 procent obyvatel,“ uvedl Kormaňák a dodal: „Podle našich dat ale například pětina české populace věří, že covid je nástrojem k politickému ovládnutí společnosti.“
Již na jaře, kdy ještě vůbec nebylo jisté, kdy a jaké vakcíny budou k dispozici, se začaly objevovat informace, že vakcíny proti koronaviru nemohou být bezpečné, protože se vyvíjejí příliš rychle. „Vakcína byla připravena rychle, ale je to na základě předchozího dlouhodobého výzkumu, obrovského úsilí mnoha vědců, dostatku finančních prostředků a zkrácení byrokratických postupů. Bezpečnost byla testována zcela standardně. Do klinických studií bylo zařazeno dokonce přes 40 tisíc dobrovolníků. Navíc na celém světě již bylo očkováno 10 milionů lidí a opravdu závažných vedlejších účinků je zatím méně než desetina promile,“ shrnul biochemik Konvalinka.
Objasnil i obavu, zda při očkování dochází ke změně DNA. „mRNA vakcína nemůže změnit DNA. Podle messenger RNA (mRNA) se v buňkách tvoří bílkoviny, tento proces ale probíhá v buněčné cytoplazmě, nikoliv v buněčném jádře, kde je lidská DNA. mRNA se nedostává do jádra, a tak ani nemůže pozměnit genetickou informaci člověka. Navíc molekuly RNA jsou velmi nestabilní a citlivé – brzy se rozpadnou,“ komentoval prorektor pro vědeckou činnost.
„Kdyby nebyla vakcína, tak bych zvažoval, zda už to vše neotevřít, protože následky nekonečných lockdownů by mohly být ještě horší, než průchod epidemie populací, ale v tuto chvíli už to vydržme – máme vakcínu! Až budeme mít tu nejohroženější skupinu proočkovanou, stane se z covidu opravdu ‚chřipka‘ – respirační onemocnění, které bude nepříjemné, ale nebude zabíjet 150 lidí denně, jako se to děje dnes,“ shrnul biochemik Jan Konvalinka.
