Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol. Na dalších pěti zatím nejde o kreditově ohodnocený předmět. „Shlédnutí jednotlivých přednášek na YouTube jdou do tisíců,“ dodává její kolegyně, docentka Iveta Hnětynková z katedry numerické matematiky MFF UK, která má v rámci semináře na starosti komunikaci s ostatními školami.
Tak to i dříve na semináři vypadalo, ale koronavirová epidemie takovým setkáváním bohužel nepřeje a přesouvá vše do online světa.
Ze setkávání „u kafe“ se poměrně rychle stal klasický seminář, za nějž se získávají kredity. Jde vlastně o předmět, jenž si vymysleli sami studenti.
Kateřina Henclová: Ano, mezi matfyzáky byl velký hlad po předmětu, který by studenty nechal nakouknout do praxe a ukázal jim, k čemu vlastně je ta matika, kterou studují, opravdu dobrá a jak ji mohou uplatnit. To se na normálních přednáškách moc nedozvíte, čest výjimkám. Snažíme se nabízet atraktivní obsah s velkým mezioborovým přesahem. Přednášející přináší vlastní pohled a know-how, což jsou věci, jež nevyčtete z žádných skript, a domnívám se, že proto je o seminář takový zájem.
Iveta Hnětynková: Je v něm zapojeno osm vysokých škol, a každá má trochu jiné podmínky pro jeho absolvování. U nás na MFF UK si lze předmět zapsat v každém semestru, v každém ročníku a opakovaně za něj získávat jeden kredit. 
Co od vašich studentů v rámci tohoto semináře vyžadujete?
Iveta Hnětynková (foto vpravo): Dokud výuka probíhala normálním prezenčním způsobem, stačila nám účast plus vyplnit anketu, jak se jim přednáška líbila, zda byla srozumitelná, což byla spíš zpětná vazba pro nás. Nyní potřebujeme kontrolu, zda studenti výklad poslouchali, a tak jsme přidali takový minitestík – tři obecné dotazy, na něž dokáže posluchač okamžitě odpovědět, pokud si přednášku poslechl. Nesnažíme se je na něčem nachytat.
Důvodem, proč si lze předmět zapisovat opakovaně a sbírat za něj kredity třeba po celé studium je nejspíš to, že se témata přednášek ani přednášející neopakují. Jak je vybíráte?
Kateřina Henclová: Tvorbu programu mám na starosti já. Občas se mi ozve firma, že by chtěli přijít, jindy dostanu tip od studentů, někdy je podnětem zajímavý rozhovor či článek… Mnohdy mě napadne určité aktuální téma a k němu pak hledám odborníky. Často nejde o matematiky. Když se člověk dobře podívá, zjistí, že matematika je všude a ve všem, tudíž propojit ji s vybraným oborem není problém. Zato najít někoho, kdo o matematice v daném oboru něco ví, už je větší oříšek.
Testujete si dopředu konkrétní mluvčí? Může to být skvělý odborník, ale příšerný řečník…
Kateřina Henclová (foto vlevo): U drtivé většiny hostů si nemůžete jejich řečnické schopnosti předem ověřit, jelikož nejde o veřejně známé osobnosti. Nikdy nevíte, jak to dopadne, ale samozřejmě se snažíme minimalizovat rizika a většinou se přednáška podaří. Zorganizovala jsem jich už přes padesát a za tu dobu už jsem získala určitý cit pro to, co se studentům líbí, a mohu přednášejícím poradit. Připravit si přednášku na náš seminář je pedagogicky poměrně těžké, protože posluchači jsou opravdu ze všech možných oborů a ročníků a jsou docela nároční. Vždycky se najde někdo, komu přednáška nesedne, a naopak jiný ji ohodnotí jako nejlepší v historii semináře.
Překvapilo mě, jak velká je na semináři účast prváků. Čím to je?
Iveta Hnětynková: Matematických seminářů máme na fakultě poměrně hodně, ale tento je specifický tím, že nevyžaduje hluboké znalosti z oboru. Koncipujeme ho záměrně tak, aby už student prvního ročníku, který se o matematiku zajímá a rád o ní uvažuje, ačkoli o ní ještě tolik neví, tématům rozuměl, pochopil jádro problému a byl schopen výklad sledovat.
Všechny přednášky jsou veřejně přístupné na YouTube. Tušíte, kolik diváků je z řad širší veřejnosti?
Kateřina Henclová: To se odhaduje těžko, protože není jasné, jak definovat „širší veřejnost“. Počty sledujících naší FB stránky a YouTube kanálu se pomalu blíží dvěma tisícům. Počty online zhlédnutí jednotlivých přednášek jdou do tisíců i výše, záleží samozřejmě na tématu. Přitom zapsaných studentů je nyní asi 220 na UK, ČVUT a TUL (Technická univerzita v Liberci, pozn. red.) dohromady, nejvíce je Matfyzáků. Na dalších spřízněných školách nejde o kreditově ohodnocený předmět.
Se streamováním jste začali už dávno před koronavirem. S jakými komplikacemi jste se museli potýkat?
Iveta Hnětynková: Největší horko mi bylo, když jsme začali streamovat do všech osmi přednáškových místností po republice. Propojovali jsme tak jednotlivé posluchárny a potřebovali jsme, aby nenastal problém v žádné z nich. Seděla jsem třeba na Matfyzu v Karlíně, měla jsem sto lidí v největší posluchárně a nefungoval přenos, protože v Liberci se chybně připojili tak, že jsme viděli je, místo aby byl vidět člověk, který přednášel na ČVUT. Přenos se nám podařilo rozjet dvacet minut po začátku, a to tedy studenti v anketě skutečně neocenili…
Ale díky tomu vás zase koronavirus tolik nezaskočil, ne?
Iveta Hnětynková: Jenže jsme museli změnit úplně online prostředí a naučit se streamovat živě na YouTube.
Jak to, že vás to nenapadlo už předtím?
Kateřina Henclová: Záznamy přednášek byly veřejně k dispozici od počátků natáčení semináře, posluchárny byly také vždy otevřeny komukoliv. Živý stream jsme ale z různých důvodů nechtěli vysílat veřejně. Náš seminář byl unikátní mimo jiné i tím, že jsme se mohli scházet a diskutovat osobně, studenti se mohli naživo potkat s přednášejícími i se spolužáky z jiných škol. Studenti k nám chodili jako do divadla, brali to i jako zábavu. Společenská stránka semináře pro nás byla opravdu důležitá. Před přednáškami jsme připravovali občerstvení. Teď nám akorát zbyla hromada sušenek.
Iveta Hnětynková: Jestli má online stream nějakou výhodu, pak tu, že ho sleduje víc lidí. Dosah máme tedy určitě větší. Ale kdybychom začali streamovat v době, kdy běžela normální výuka, určitě bychom tak úspěšní nebyli. Nárůst je díky tomu, že si na online lidé zvykli. Pochopili, že buď budeme fungovat po internetu, nebo fungovat nebudeme.
Pořád se vás drží optimismus a nenecháváte se otrávit situací?
Iveta Hnětynková: Jsem celkem spokojená. Nejen, že se nám podařilo seminář udržet, navíc přibyly počty sledovatelů a dostalo se nám větší pozornosti. Věřím, že až se vrátíme do klasické formy, mohli bychom si lidi z online prostředí udržet. Studenti zase začnou chodit na přednášky, a navíc budeme mít širší posluchačskou základnu.
| Mgr. Kateřina Henclová |
| Vystudovala numerickou matematiku na MFF UK. Nyní dělá při na rodičovské dovolené doktorát na FJFI ČVUT v oboru Matematické inženýrství. Profesně se nejvíce zajímá o strojové učení v biomedicíně. |
