Stalo se dobrou tradicí, že na závěr roku vyhlašuje Přírodovědecká fakulta UK spolu s nejlepšími absolventy a vědci i nejúspěšnější fotografy a výtvarníky. Zázemím pro letošní slavnostní událost se s ohledem na současný stav pandemie stal přírodní amfiteátr nad Albertovem. Co na tom, že se venkovní teplota pohybovala jen lehce nad nulou! Jsou zkrátka události, které táhnou za všech podmínek a 11. ročník soutěže Věda je krásná 2020 to jen potvrdil.
Všechny přítomné na úvod slavnostního odpoledne přivítal Jiří Zima, děkan Přírodovědecké fakulty UK, aby pak společně s Petrem Janem Juračkou, fotografem přírodních věd, všeumělem a jedním z pěti odborných porotců, předali ceny nejúspěšnějším ve čtyřech vyhlášených kategoriích. Oba pánové nezapomněli připomenout, že za vznikem přírodního amfiteátru, stejně jako za zrodem soutěže Věda je krásná, stojí popularizátor vědy, biolog Jan Černý.
PŘEHLED VÍTĚZŮ PODLE KATEGORIÍ
- Vědecká mikrofotografie:
1. místo: Jan Martínek / Nemravný detail (foto vlevo)
Sex huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) v nemravně blízkém detailu. Na snímku je vidět pestík huseníčku rolního (modře), kterým prorůstají pylové láčky (žlutě). Pylová zrna po dopadu na bliznu (ve vrchní části pestíku) začnou klíčit a pylové láčky nesoucí spermatické buňky prorůstají skrz čnělku k jednotlivým vajíčkům. V tomto případě jsme zkoumali, zda mutace v genu ARPC3 ovlivňuje růst pylových láček. Jak je vidět na dlouhých a pevných láčkách, mutanti nemají s potencí žádné problémy a zůstávají zcela fertilní. Barveno anilinovou modří, epifluorescence v UV světle, složeno z několika rovin ostrosti.
2. místo: Jan Martínek / Prašníky huseníčku rolního (foto vpravo)
Samčí pohlavní orgány - prašníky - modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), barvené pomocí anilinové modři. Uvnitř „krajkovaných" prašných váčků jsou vidět červeně fluoreskující pylová zrna připravená k vyprášení. Huseníček je samosprašná rostlina, takže tento pyl by nejspíše skončil na blizně téhož květu - kdyby býval neskončil pod mikroskopem. Epifluorescence v UV světle, složeno z více rovin zaostření.
3. místo: Viktor Sýkora / Nigella sativa
Extrakty z černého kmínu, jak je lidově označována černucha, se používají jako přírodní prostředek podporující imunitu s antibakteriálními a mnoha dalšími účinky. Provedené studie prokázaly, že olej ze semen černuchy je pouze mírně toxický a toxicita se projevuje pouze ve vysokých dávkách. Detail květu. Kolorovaný snímek (Adobe Photoshop) pochází z rastrovacího elektronového mikroskopu. Zvětšení 60x.
- Vědecká fotografie:
1. místo: Václav Bystřický / Dárek pro nevěstu
Jaro je pro ledňáčky říční (Alcedo atthis) obdobím lásky. Jedním z typických námluvních rituálů je krmení samiček rybičkami či jinými vodními organismy, které jim samečci předávají přímo do otevřeného zobáku. Podařilo se mi tento okamžik zachytit zrovna ve chvíli, kdy sameček přiletěl s dnes již poměrně vzácnou rybou, charakteristickou především pro čisté pstruhové vody - vrankou obecnou (Cottus gobio). Přijetím tohoto „úplatku” samička vyjádřila, že je připravena k páření a populace těchto „létajících drahokamů" se tak za dva měsíce rozrostla o pět nových jedinců.
2. místo: Petr Šípek / Proměny
Všechny živé bytosti se vyvíjejí, procházejí tedy různými proměnami. Pod pojmem proměna si většinou vybavíme zázrak hmyzí metamorfózy. Nicméně i v rostlinné říši můžeme být svědky dramatických proměn, tak jako je tomu u tohoto hlaváče (Scabiosa Cf. maritima) z Řecka. Skládaná fotografie, Canon EOS RP, 100 mm IS L, automatický vertikální posuv.
3. místo: Petr Šípek / Picassova ploštice
Štítovka (Sphaerocoris annulus) získala díky svému zbarvení příznačné anglické označení „Picasso bug”, tedy „Picassova ploštice". Je rozšířena ve značné části subsaharské Afriky a její výrazné barevné vzory slouží jako varování predátorům. Podobně jako jiné ploštice vylučuje tato štítovka zapáchající sekret. Canon EOS RP, Canon EF 100 mm f/2,8 L IS USM, mezikroužky, manuální blesk; ISO 800, f/11, 1/250
- Vědecká ilustrace a virtuální příroda:
1. místo: Zuzana Šabatková / Motýlí ilustrace
První ilustrace popisuje životní cyklus otakárka fenyklového (Papilio machaon) od vajíčka až po dospělce. Zároveň vyobrazuje živné rostliny a detaily z motýlího těla. Druhá ilustrace vyobrazuje různé babočky spolu s jejich housenkami. Obě ilustrace jsou malovány akvarelem.
2. místo: Eliška Vošvrdová / Funghi
Houby jsou úchvatné organismy, jejichž říše zahrnuje více než sto tisíc známých druhů. Lidé si je ztotožňují především s plodnicemi vyšších druhů hub, které jsou díky své velikosti, tvaru, barvě či vůni tajemnými drahokamy našich lesů. Mezi ty nejzajímavější patří například květnatec Archerův (Clathrus archeri) či hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens). Technika: malba akvarelem, digitalizováno.
3. místo: Zuzana Šabatková / Lišejníky
Ilustrovaný naučný plakát popisuje z jakých symbiontů se lišejníky skládají, jak se rozmnožují, jejich vnitřní strukturu a některé běžnější druhy. Ilustrace je malovaná akvarelem.
- Objevitelská pro veřejnost:
1. místo: Jiří Bžoch / Zahradníkův rok
Detaily květů rostlin, skládaná makrofotografie.
2 místo: David Herel / Pod velkým nebem
Fotografování noční oblohy se stává obtížnou, a dokonce i nebezpečnou disciplínou. Z vrcholů českých hor totiž není přirozená noční obloha vlivem světelného znečištění vidět. Čeští astrofotografové proto často míří do nejzazších koutů pohraničí anebo na Slovensko. Právě ve slovenském pohoří Velké Fatry vzniklo toto panorama noční oblohy. V pečlivě vybrané kompozici je k vidění Mléčná dráha nad vrcholem Ostrá (1247 m n. m.).
3. místo: Jiří Bžoch / Ze života hmyzu
Portréty z hmyzí říše, skládaná makrofotografie.
- Divácká soutěž:
Eliška Bártová / Moje kamarádka vážka
Detailní fotky vážky u Kališova jezera v Bohumíně. (Eliška je teprve žákyní ZŠ, takže svou kariéru fotografky/bioložky skvěle nastartovala - pozn. red.)
11. ročník fotografické a výtvarné soutěže Věda je krásná 2020 se konal po dvouleté přestávce. „Cítili jsme se vyhoření. Věříme, že pauza kvalitě soutěže prospěla. Zároveň došlo k obměně složení poroty. Tím, že jsme z některých tradičně úspěných účastníků udělali porotce, jsme je zároveň diskvalifikovali, soutěžit již nemohou," prozradil přítomným něco ze zákulisí soutěže fotograf Juračka.
Složení odborné poroty: Petr Bambousek - fotograf divoké přírody, Ing. Milan Blšťák - makrofotograf, doc. RNDr. František Weyda, CSc. - mikrofotograf & entomolog, RNDr. Ivan Rozkošný, Ph. D. - specialista na mikroskopickou techniku, RNDr. Petr Jan Juračka, Ph. D. - fotograf přírodních věd.
Nejúspěšnější autoři získávají přístroj Nikon a další ceny, které věnovalo Centrum FotoŠkoda, tradiční partner soutěže.
